To je umění se bavit s holkama. Kdybych ve dvaceti uměla věděl to, co teď, tak bych mohl být taky takovej, jak tvůj kámoš. Ale teď už vím, že raději žádnou další sbalit nechci (není umění sbalit ženskou, ale co pak s ní?).
Já vím, že je to klišé, co teď napíšu, ale prostě vydrž. Holky do nějakých 22 let pořádně ještě neví, co samy chtějí, pak se uklidní a možná právě v tobě najdou to, co jinde nepotkaly. Ze svýho okolí vidíš, že to není o vzhledu, i hnusáci mají kolem sebe omotanou nějakou paštiku.
Jak jsem psal výše - nesmíš být zase příliš hodnej, protože ženská, pokud to tedy není sama nepoužitelná papuč, taky hledá samce do života, tj. aby to byl chlap s koulema, měl nejen fyzický dispozice (na ty jdou podvědomě), ale i mentální výbavu (a na tu jdou vědomě), tj. abys nebyl dobráckej ňouma, se kterým každej vydrbe. Přesto však zůstat gentleman a podržet jí dveře, či pomoci do kabátu. Netrvej však na tom, že musíš zaplatit útratu v restauraci (pokud ona nechce), protože jí to může dávat pocit závazku a bere pocit soběstačnosti a nezávislosti.

A když vydržíš ještě nějakých 5 let (já vím, je to k uzoufání dlouho), tak pomalu přilezou samy. Bohužel, často už s děckem, nebo takový, se kterýma nikdo nevydržel (není to pravidlo, některý prostě měly smůlu na kreténa, se kterým Bůhvíproč vydržely neúměrně dlouho, takový však jsou vděčnější po životní zkušenosti).