Omlouvám se za delší text!
Poslední dobu mám problém s úzkostí. Chtěla bych se zeptat, zda to můžu zvládnout sama a nebo raději zajít k psychologovi. Je mi 17, mám si poradit se svojí praktickou lékařkou?
Musím pořád vše 3x kontrolovat, abych se ujistila, že je vše v pořádku, i když vím, že je. Před tím než odejdu do školy, musím obejít celý dům a zkontrolovat vše – zda jsou kohoutky na vodu uzavřené (aby se nevytopil barák), zda jsou všechna světla zhaslá a nic není v zásuvkách (aby barák nevyhořel), atd.. Také pokaždé, když zamknu vchodové dveře, musím je 3x zkontrolovat. Když někde vyndám peněženku a platím, poté ji musím několikrát překontrolovat – zda mám všechny doklady, atd. Když nařizuji budík, opět ho musím zkontrolovat. Před spaním kontroluji všechny sociální sítě, zda jsem omylem nepřidala něco na „Můj příběh“.

Je to hrozný požírač času. Často se mi myšlenky, zda jsem na něco nezapomněla, vrací a mám pak hrozný strach. Například jsem už 200m od domu, ale vrátím se kvůli tomu, abych zkontrolovala, zda jsem pořádně zavřela dveře. Někdy v noci nemohu usnout kvůli vtíravým myšlenkám, někdy z toho dokonce brečím.

Když kamkoliv jdu (do lesa, školy, atd.), musím se pořád ohlížet, abych se ujistila, že mě někdo nesleduje a nechce mě napadnout/zabít. (nosím u sebe pepřák i nůž).

Taky ve škole mám strach z toho, že mě někdo vyvolá a já nebudu znát odpověď a pak si budou myslet, že jsem hloupá. Nemám ráda, když musím pracovat v týmu s někým, koho dobře neznám. Mám nehorázný strach z ústního zkoušení. Kvůli nervozitě den před zkoušením špatně spím. Při zkoušení například znám odpověď, ale z nervozity ji nedokážu zformulovat. Když mám něco nahlas prezentovat před třídou, je mi na omdlení, hodně se potím, nehorázně se mi třesou ruce, že se divím, že mi ty papíry nevypadnou a mám pocit, že se každou chvíli rozbrečím. Nesnáším, když musím sdělovat svůj názor na věc lidem, se kterými nemám bližší vztah.
Je toho o hodně více, ale nechci vás tím zatěžovat. Předem děkuji za rady.