Proč ve dne prakticky nevidíme zvenku přes sklo do místnosti?
Dobrý den, mám tady takové dvě otázky na které neznám odpověď, je to spíše jako hádanka.
Proč ve dne prakticky nevidíme zvenku přes sklo do místnosti?
Co vidí potapěč po ponoření do vody nad sebou a proč?
Okrem toho, ze svetlo prenika cez sklo tak sa od neho aj odraza...a ked sa odrazi nevidis, co je vo vnutri. Ked sa odrazi smerom k tebe vidis seba (zrkadlo).
Paradoxne vidi vodu, pripadne to, co je nad nim (dno lode napriklad). Ak sa pytas preco nevidi napriklad letice vtaky je to z dovodu, ze pri prechode z jedneho prostredia do ineho sa svelto opat lame. Vacsia sranda je to opacne, ked napriklad lovis ryby ostepom, pretoze tuto odchylku musis korigovat inak nikdy nic nenapichnes na ten ostep.
Co mame nejaky test z fyziky ci co zajtra?
V podstate pro ten stejny duvod, pro ktery kdyz si v tom pokoji vecer rozsvitis tak "prakticky nevidís zevnitr ven " .
Bubliny.
Přes den venku bývá více světla než uvnitř. Oko je přizpůsobené venkovnímu světlu, na světlo přicházející zevnitř není už tak citlivé.
Část světla pohltí i samotné okno případně záclony za ním. A to dokonce dvakrát. Jednou pri cestě dovnitř, podruhé při cestě ven.
A jak už bylo řečeno, okno částečně funguje jako zrcadlo.
To je teda hádanka...
Mě teda přijde, že pokud nemá místnost záclony, je vidět dovnitř až dost (proto se také záclony nebo nějaké žaluzie instalují). Jinak je tu samozřejmě ta věc se světlem, jestliže přes den je do místnosti vidět řekněme normálně, tak večer když se v ní svítí je to jako výkladní skříň i přes záclony, pokud nemá závěsy.
Pohled z vody je takový zvláštní, hladina se chová trochu jako zrcadlo. Bavíme se samozřejmě o hloubkách několika centimetrů (decimetrů) se šnorchlem nebo i bez jenom s brýlema. Ve větší hloubce podle mě neni vidět ani ta hladina. Nějak jsem nad tím nepřemýšlel, až zase budu prohlížet podvodní fotky, zamyslím se nad tím (ale nepočítám-li nějaké omyly, asi jsem ven z vody nefotil), pak je samozřejmě ještě otázka, jestli fotoaparát vidí totéž co potápěč. Asi neni tak složité udělat si pokus i třeba ve vaně.
Uvažuju-li logicky, když se koukne kolmo, tak se světlo sice lomí málo, ale vidí oblohu (tedy obvykle jednolitou modrou plochu, kolem astronimického poledne kdy je slunce vysoko je vidět slunce), když se koukne pod úhlem, vidí něco, co je pod větším úhlem (světlo se lomí od kolmice), když pod ještě větším (číslo po mě nechtějte, na to jsou fyzikální tabulky), dojde k totálnímu odrazu.