Studium na střední škole se snad neplatí (bavíme-li se o státních školách). Na vysoké se platí po překročení standardní doby studia o víc jak rok. Ve dvaadvaceti je ještě nějaký ten čas, to by se mohla stihnout i část vysoké školy, přinejmenším ta bakalářská (teď to mají školy dělené, dřív se nastupovalo na 5 let).
Co ale je nutné platit je právě zdravotní pojištění. A taky se šestadvacátými narozeninami uzavřou různé možnosti typu slev na jízdném, takže se studium prodraží.
Do studia bych se hrnul co nejvíc a to ze dvou důvodů - jednak v mladém věku to do hlavy lépe leze a jednak při práci v pozdějším věku se studuje dost blbě. Byl jeden čas takový trend jít po základce makat a studovat později - údajně to je v USA běžné - ale nevím, že by se to nějak ujalo, neznám nikoho, kdo by to tak udělal, ani jsem o nikom takovém neslyšel, nepočítám-li články v lifestylových časopisech (často dost hloupě přeložené). Jsou lidi, kteří třeba po třicítce přišli k rozumu a dodělávali si školy, ale to nelze označit jako nějakou strategii hodnou následování. Myslím si, že v mladém věku s podporou rodiny se studuje lépe.

Sociální je nepovinné a na jeho placení je času dost. Aby se studium protáhlo tak, že člověk nesplní potřebné roky placení (35) snad nehrozí, i kdyby člověk začal makat ve třiceti, pořád má času dost, v pětašedesáti chodili do důchodu možná naši rodiče.