Po létech to zjednodušili, už mají jen jednorychlostní doručování, známky s písmeny A, B, C vydávají už jen z tradice. Všechno jde stejně pomalu. Ostatně já jsdem od začátku říkal, že je to nesmysl.
Určitý rekord se poště povedl minulý měsíc. Dopis z Klatov putoval přesně 14 dnů. Vhozen do schránky v sobotu (počítejme od pondělí, o víkendech se nevybírá, také razítko bylo pondělní), týden nic, další týden nic (to není možné, to už ho museli ztratit) a až třetí týden v pondělí jsme jej měli doma ve schránce. Tedy čistého času 14 dnů v poštovní přepravě. Ne že bych nezažil delší doručování (i šest neděl a víc), ale to byla vždy cizina, po čechách obvyle stačil týden.
Rekord opačný se povedl v létě. Cestou na dovolenou jsme dostali bláznivý nápad poslat pohled příbuzným. No ono když tak ve vídni čekáme na vlak (a že se nemůžeme spolehnout na dochvilnost, nechali jsme si tam raději 2.5 hodiny namísto půl hodiny), nápady jsou různé. Tak koupíme pohled, přímo na nádraží mají výběr, známky má ale prý jen pošta, naštěstí je za rohem (ještě by se prý to dalo stihnout - 5 minut před pátou, pošta má do pěti) a podle instrukcí prodavače jsem ji skutečně našel. Známky jsem koupil, tak jsme mohli pohled vypsat. A teď kde je poštovní schránka, prošel jsem nádraží křížem krážem a nic, no tak zkusíme tu poštu, tam snad schránka bude. A byla, ale jen uvnitř a už bylo zavřeno (co by bylo za problém udělat díru na dopisy zvenku). Takže dovnitř do "samoobslužné zóny" se muselo na platební kartu (jako k některým bankomatům u nás), i to jsme překonali a dopis do schránky hodili. No ale proč to celé píšu je to, že druhý den dopoledne - to už jsme čekali na další (poslední přestup) ve stanici Miláno Rogoredo (taková díra, kde vůbec nic neni (jen tam zastavují i významnější vlaky i vlaky Freccia asi jako naše Praha Libeň nebo Holešovice), ale navazoval tam vlak z Rakouska na transiltalský vlak do Kalábrie, měli jsme před sebou posledních 8 hodin cesty), když jsme příbuzným volali, že jsme už v Itálii byť teprve na samém začátku, tak nám děkovali za pohled z Vídně. Tedy z Vídně putoval do zapadlé vesničky na okraji středočeského kraje doslova pár hodin. Někdy se holt poštěstí, přitom co jsem četl, tak rakouská pošta je snad ještě horší, než ta česká.