Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailem Vakcína covid-19 - výroba a složení

Ahoj,

nedá se někde sehnat přesné složení vakcíny proti covid-u a taky postup výroby? Doma o tom vznikla diskuze a někteří členové mají problém pochopit, jak se může tak rychle namnožit virus pro tolik dávek vakcín, případně jak v takovém množství dodržet 100% stejné složení ve všech vyrobených dávkách (baleních).

Díky

Předmět Autor Datum
Rozerve ti to prdel, budeš bečať, umřeš. Nebudeš mít na výběr. Tolik mif o vakcíně.
mif 01.01.2021 04:31
mif
Jako že to ty firmy, která do toho vrazily miliardy dolarů, hodí někde na web? V těch dvou schválený…
L-Core 01.01.2021 09:10
L-Core
Na internetu koluje spousta "zaručených" varování, že vakcína není ověřená, že může uškodit a navíc…
Zerozero 03.01.2021 01:35
Zerozero
Hezky napsáno, ale ještě nechápu tohle - proč když prodělám covid tak mám imunitu jen na 3 měsíce a…
n.u.r.v. 05.01.2021 19:20
n.u.r.v.
Ty 3 měsíce jsou jenom minimální odhad. Klidně to můžou být roky i trvalá imunita, ale na to je moc…
Wikan 05.01.2021 20:20
Wikan
Po prodělaném covidu bývá často málo protilátek, zvláště při mírném průběhu, takže někdo se může nak…
Karel04 05.01.2021 23:57
Karel04
On ten virus se v tele nejen mnozi, ale i vselijak skodi (casto jako vedlejsi ucinek, nariklad vznik… poslední
gilhad 06.01.2021 04:34
gilhad
Složení? Lidi, nebuďte idioti. https://www.technologyreview.com/2020/12/09/1013538/what-are-the-ingr…
Kurt 03.01.2021 09:43
Kurt
Uf. Protože neumím číst v jiném jazyce než českém, teď jsem dokončil pracně překlad článku pomocí go…
Zerozero 03.01.2021 10:30
Zerozero

Na internetu koluje spousta "zaručených" varování, že vakcína není ověřená, že může uškodit a navíc na genetickém základě. takže je nebezpečí, že může ovlivnit naši genetiku a tak dále. A lidi se toho bojí.
Nic z toho není pravda.
Jak funguje očkování? Dříve a i dnes se očkování provádí vnesením oslabených nebo mrtvých zárodků nemocí do organismu, imunitní systém na to zareaguje tvorbou protilátek.
Ale dnes je věda mnohem mnohem dál. Vědci dokážou genetickou informaci přečíst a také s ní manipulovat.
Třeba diabetici si bez obav píchají inzulín, aniž by věděli, že se vyrábí pomocí genově upravených bakterií.
Lidé trpící vadou krvetvorby dostávají lidský hormon erytropoetin na tvorbu krve. A nevědí to, že jej pro ně vyrábí geneticky upravené myši.
Ale o koronaviru se hodně mluví. A o vakcíně, takže každý ví, že je genetická. A už se toho bojí.
Jak to funguje? Postup výroby samozřejmě nevím, zrovna tak, jako nevím, jak se dělá acylpyrin.
Ale trochu vím, jak to funguje.
Ten protivný virus, co nás teď otravuje, je taková maličká kulička, která má okolo sebe jakési jehličky, jakýsi ježeček schoulený do klubíčka. Tyto jehličky jsou tvořeny určitým proteinem a mají speciální funkci. Když se virus dostane k naší buňce, napíchne se k ní těmi jehličkami. Do buňky potom vpraví svoji genetickou informaci (RNA ribonukleová kyselina). Buňka na to zareaguje a začne tvořit kopii viru. Jak je virus hotový, opustí buňku a hledá novou.
Tak se virus množí. Imunitnímu systému,protože virus nezná, trvá dost dlouho, než ho identifikuje a začne se bránit. V té době se ale virus stačí dobře namnožit a imunita má hodně práce se ho zbavit. V krajním případě to nezvládne.
Vědci využili jeho vlastnosti k vytvoření vakcíny, která neobsahuje virus ani oslabený ani mrtvý.
Dokázali rozluštit jeho genetický kód a oddělit z celé genetické šroubovice pouze její část, která je zodpovědná za tvorbu těch virových bodlinek. Tento malý kousíček RNA je v očkovací látce. Po očkování se tato genetická informace dostane k lidským buňkám. A buňka si tu informaci přečte. Zjistí, že to dokáže vyrobit a udělá to. Jenže v žádném případě nemůže vyrobit celý virus, protože nemá zbytek informací. Tedy vyrobí jen tu bodlinku a umístí na svůj povrch. Víc nedokáže, zrovna tak, jako nemůžeme sestavit celý román z vytržené stránky.
Ale imunitní systém pátrá v organismu po částech, kterým neodpovídá lidská DNA. A objeví divné buňky s jehličkami. Řekne si, to zde nemá co dělat, připraví protilátky a vyšle vojáky, také se jim říká "žravé buňky" a ty neodpovídající buňky slupnou jako malinu. Nemusíme se bát ztráty pár buněk, máme jich dost. A to samé se děje i při třeba rýmě. A když už jsou v tom, vyhledají i zbytky očkovací látky a zlikvidují je.
Pak už v organismu nejsou změněné buňky, ani zbytky očkovací látky.
Ale imunita má zázračnou vlastnost, paměť. Zapamatuje si ty jehličky, proti kterým musela zasáhnout.
Když pak do organismu vstoupí skutečný virus, okamžitě, protože to už zná, ho pozná, podle těch jehliček. Podobně jako poznáme lidi podle obličeje a nemusíme je zkoumat celé.
A imunita si řekne aaa- pozor. To už tady bylo, nemá to tu být. A protože už ví, jak na to, hned sešikuje vojáky s protilátkami do boje s vetřelcem. A žravé buňky se nepárají s nějakými bodlinkami a zlikvidují virus celý. Zrovna tak, jako zlikvidovali naše pozměněné buňky očkováním. A protože je imunitní systém už s podobnou akcí seznámen, proběhne to tak rychle, že se virus nestačí namnožit a je zničen.
Tedy máme mít třeba obavy že se virus z očkovací látky zrekonstruuje celý? Nikoliv. Jen z malé části gen. informace to není možné. V přírodě se například stane, že ze gen. informace oplodněného vajíčka poškodí. Chybějící část způsobí to, že ta část těla, pro kterou byla určená část informace se nevyvine. Tak se například narodí dítě třeba bez nohy. U virů to není jiné.
Mít obavy z vnesení nějaké cizí gen. informace? Ne. To se děje každý den. Sníme třeba mrkev a tím do sebe dostaneme kompletní gen. informaci mrkve. A na nikom mrkev nevyroste. To samé když sníme třeba kuře. Máme v sobě slepičí DNA a nic se neděje. I když se tyto geny v zažívacím traktu dostanou do krve, imunitní systém se hned postará o zlikvidování cizí DNA (dezoxyribonukleová kyselina, trochu složitější, než RNA viru).
Každý virus třeba i obyčejné rýmy, vnese do organismu kompletní svoji RNA, tak se může množit. Imunita se postará. A v případě té očkovací látky se vnese jen maličká část toho dnes otravného viru. Ta částečka informace není schopná života, protože není úplná. Slouží jen k rozpoznání viru skutečného.
Vakcíny od různých výrobců, fungují přibližně na stejných základech. Vývoj vzhledem k situaci proběhl velmi rychle, to však neznamená, že by si renomovaná farmaceutická firma riskla zničit reputaci, vypuštěním nevyzkoušené látky. Údajně firma Pfizer provedla testy na 40000 dobrovolnících. Zjištěné nežádoucí účinky těžkého rázu se vyskytly u čtyřech těžkých alergiků. Jinak se nežádoucí účinky projevují bolestí v místě vpichu, mírnou bolestí hlavy a případně zvýšenou teplotou. To ale během dne vymizí. To je ale prý známkou toho, že se aktivoval imunitní systém, což je vlastně dobře.
Abych ale věc uvedl na pravou míru, tyto informace mám z různých zdrojů, nejsem v tomto odborník.
Pokud si toto přečte skutečný odborník a zjistí nějaké nepřesnosti, nebo dokonce nepravdy, ať mě prosím opraví.
Píšu to proto, že je v populaci mnoho lidí, kteří se očkování obávají a navíc internetem se šíří velké množství ať neúmyslných, nebo i úmyslných nesmyslů, které obavy vyvolávají.
Tímto se snažím tyto obavy snížit a alespoń lidovým jazykem přibližně vysvětlit jak to funguje.
A když se snad i pomocí očkování toho viru konečně zbavíme, zmizí i různá potřebná, i často nesmyslná opatření, která nám kazí život. A zase bude dobře. Doufejme. 8-):beer:

Po prodělaném covidu bývá často málo protilátek, zvláště při mírném průběhu, takže někdo se může nakazit už po 3 měsících znova, někdo třeba až po 6. Vakcína by měla podle odhadů vydržet alespoň rok, některé odhady jsou až 2 roky. Výhoda je, že covid zatím moc nemutuje, tak se dá předpokládat, že stejná vakcína bude fungovat i příště a jen se populace po zeslabení imunity proočkuje znova. U chřipky je to horší, tam je každý rok jiný kmen a tak se musí odhadnout, který asi bude na podzim a v zimě a použít příslušnou vakcínu. Když se rozšíří jiný, tak vakcína nepomůže.
Jinak Zerozero to vše popsal moc pěkně.

On ten virus se v tele nejen mnozi, ale i vselijak skodi (casto jako vedlejsi ucinek, nariklad vznikaji ruzne odpadni latky a tak, poskozuje nejake organy, ...) a navic tim, ze zamestna jak telo, tak imunitni system na mnoha frontach, tak otevira pole pro dalsi infekce a problemy - s cimz se musi telo a imunitni system taky nejak vyporadat.

Vakcina to dela pro telo vyrazne jednodussi - je tu jen jeden novy nepritel, ktery se moc nebrani, rozhodne neutoci, vedlejsi skody jsou male (no jasne, mobilizace proti nemu znamena zvyseni tepoloty, protoze pri tom se nasim bunkam bobjuje lip a viru hur mnozi a tak podobne, ale s tim se obecne pocita), nepritele muze byt od zacatku dost na to aby byl hned rozpoznan a dost na to, aby byl nicen ve velkem (a tudiz se ve velkem rozjela vyroba zbrani proti nemu) a zaroven tu neni nebezpeci z prodleni, i kdyz obrana treba zrovna nestiha, tak nepritel skody nepacha a nemnozi se.

Takze vakcina muze prinaset vysledky vyrovnanejsi a mene zatezujici pro telo, doda predem stanovene mnozstvi "cvicnych cilu" a zaroven nuti telo zbrojit, dokud se s celou davkou "cvicnych cilu" nevyporada - cili dokud nerozvine dostatecne obranyschopnost. Opakovani vakcinace znamena "nepritel se vyskytuje casto, vime jak na nej, ale potrebujeme drzet velke zasoby a potrebujeme je dlouhodobe" - zatimco pauza mezi davkama da telu cas se vyporadat s davkou predchozi, zotavit a vnimat dalsi davku jako zcela nove nebezpeci stejneho druhu, nikoli jen unavny, nikdy nekoncici boj s protivnikem.

Proste kdyz to naplanujeme, tak muzeme dosahnout lepsich vysledku, nez kdyz se to deje "tak nejak chaoticky, jak se to zrovna vyvrbi" - vyhoda vedy a kontrolovanych prostredi :-)

Uf. Protože neumím číst v jiném jazyce než českém, teď jsem dokončil pracně překlad článku pomocí google překladače. No v podstatě jsem blbost nenapsal, vakcína je opravdu na základě, jak jsem popsal.
Ale zde je to na odbornější úrovni, já jen lidským jazykem. :-):puff:

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru