Na internetu koluje spousta "zaručených" varování, že vakcína není ověřená, že může uškodit a navíc na genetickém základě. takže je nebezpečí, že může ovlivnit naši genetiku a tak dále. A lidi se toho bojí.
Nic z toho není pravda.
Jak funguje očkování? Dříve a i dnes se očkování provádí vnesením oslabených nebo mrtvých zárodků nemocí do organismu, imunitní systém na to zareaguje tvorbou protilátek.
Ale dnes je věda mnohem mnohem dál. Vědci dokážou genetickou informaci přečíst a také s ní manipulovat.
Třeba diabetici si bez obav píchají inzulín, aniž by věděli, že se vyrábí pomocí genově upravených bakterií.
Lidé trpící vadou krvetvorby dostávají lidský hormon erytropoetin na tvorbu krve. A nevědí to, že jej pro ně vyrábí geneticky upravené myši.
Ale o koronaviru se hodně mluví. A o vakcíně, takže každý ví, že je genetická. A už se toho bojí.
Jak to funguje? Postup výroby samozřejmě nevím, zrovna tak, jako nevím, jak se dělá acylpyrin.
Ale trochu vím, jak to funguje.
Ten protivný virus, co nás teď otravuje, je taková maličká kulička, která má okolo sebe jakési jehličky, jakýsi ježeček schoulený do klubíčka. Tyto jehličky jsou tvořeny určitým proteinem a mají speciální funkci. Když se virus dostane k naší buňce, napíchne se k ní těmi jehličkami. Do buňky potom vpraví svoji genetickou informaci (RNA ribonukleová kyselina). Buňka na to zareaguje a začne tvořit kopii viru. Jak je virus hotový, opustí buňku a hledá novou.
Tak se virus množí. Imunitnímu systému,protože virus nezná, trvá dost dlouho, než ho identifikuje a začne se bránit. V té době se ale virus stačí dobře namnožit a imunita má hodně práce se ho zbavit. V krajním případě to nezvládne.
Vědci využili jeho vlastnosti k vytvoření vakcíny, která neobsahuje virus ani oslabený ani mrtvý.
Dokázali rozluštit jeho genetický kód a oddělit z celé genetické šroubovice pouze její část, která je zodpovědná za tvorbu těch virových bodlinek. Tento malý kousíček RNA je v očkovací látce. Po očkování se tato genetická informace dostane k lidským buňkám. A buňka si tu informaci přečte. Zjistí, že to dokáže vyrobit a udělá to. Jenže v žádném případě nemůže vyrobit celý virus, protože nemá zbytek informací. Tedy vyrobí jen tu bodlinku a umístí na svůj povrch. Víc nedokáže, zrovna tak, jako nemůžeme sestavit celý román z vytržené stránky.
Ale imunitní systém pátrá v organismu po částech, kterým neodpovídá lidská DNA. A objeví divné buňky s jehličkami. Řekne si, to zde nemá co dělat, připraví protilátky a vyšle vojáky, také se jim říká "žravé buňky" a ty neodpovídající buňky slupnou jako malinu. Nemusíme se bát ztráty pár buněk, máme jich dost. A to samé se děje i při třeba rýmě. A když už jsou v tom, vyhledají i zbytky očkovací látky a zlikvidují je.
Pak už v organismu nejsou změněné buňky, ani zbytky očkovací látky.
Ale imunita má zázračnou vlastnost, paměť. Zapamatuje si ty jehličky, proti kterým musela zasáhnout.
Když pak do organismu vstoupí skutečný virus, okamžitě, protože to už zná, ho pozná, podle těch jehliček. Podobně jako poznáme lidi podle obličeje a nemusíme je zkoumat celé.
A imunita si řekne aaa- pozor. To už tady bylo, nemá to tu být. A protože už ví, jak na to, hned sešikuje vojáky s protilátkami do boje s vetřelcem. A žravé buňky se nepárají s nějakými bodlinkami a zlikvidují virus celý. Zrovna tak, jako zlikvidovali naše pozměněné buňky očkováním. A protože je imunitní systém už s podobnou akcí seznámen, proběhne to tak rychle, že se virus nestačí namnožit a je zničen.
Tedy máme mít třeba obavy že se virus z očkovací látky zrekonstruuje celý? Nikoliv. Jen z malé části gen. informace to není možné. V přírodě se například stane, že ze gen. informace oplodněného vajíčka poškodí. Chybějící část způsobí to, že ta část těla, pro kterou byla určená část informace se nevyvine. Tak se například narodí dítě třeba bez nohy. U virů to není jiné.
Mít obavy z vnesení nějaké cizí gen. informace? Ne. To se děje každý den. Sníme třeba mrkev a tím do sebe dostaneme kompletní gen. informaci mrkve. A na nikom mrkev nevyroste. To samé když sníme třeba kuře. Máme v sobě slepičí DNA a nic se neděje. I když se tyto geny v zažívacím traktu dostanou do krve, imunitní systém se hned postará o zlikvidování cizí DNA (dezoxyribonukleová kyselina, trochu složitější, než RNA viru).
Každý virus třeba i obyčejné rýmy, vnese do organismu kompletní svoji RNA, tak se může množit. Imunita se postará. A v případě té očkovací látky se vnese jen maličká část toho dnes otravného viru. Ta částečka informace není schopná života, protože není úplná. Slouží jen k rozpoznání viru skutečného.
Vakcíny od různých výrobců, fungují přibližně na stejných základech. Vývoj vzhledem k situaci proběhl velmi rychle, to však neznamená, že by si renomovaná farmaceutická firma riskla zničit reputaci, vypuštěním nevyzkoušené látky. Údajně firma Pfizer provedla testy na 40000 dobrovolnících. Zjištěné nežádoucí účinky těžkého rázu se vyskytly u čtyřech těžkých alergiků. Jinak se nežádoucí účinky projevují bolestí v místě vpichu, mírnou bolestí hlavy a případně zvýšenou teplotou. To ale během dne vymizí. To je ale prý známkou toho, že se aktivoval imunitní systém, což je vlastně dobře.
Abych ale věc uvedl na pravou míru, tyto informace mám z různých zdrojů, nejsem v tomto odborník.
Pokud si toto přečte skutečný odborník a zjistí nějaké nepřesnosti, nebo dokonce nepravdy, ať mě prosím opraví.
Píšu to proto, že je v populaci mnoho lidí, kteří se očkování obávají a navíc internetem se šíří velké množství ať neúmyslných, nebo i úmyslných nesmyslů, které obavy vyvolávají.
Tímto se snažím tyto obavy snížit a alespoń lidovým jazykem přibližně vysvětlit jak to funguje.
A když se snad i pomocí očkování toho viru konečně zbavíme, zmizí i různá potřebná, i často nesmyslná opatření, která nám kazí život. A zase bude dobře. Doufejme.