Tedy já mám služebně i soukromě najeto mnoho set tisíc kilometrů, ale až na nutné výjimky nemám potřebu nikdy mačkat spojku při brždění. Pokud potřebuju snížit rychlost, uberu plyn, současně přibrzdím. Žádná spojka.
Pokud obrátky klesnou tak, že je nutno podřadit, teprv teď zmáčknu spojku, přidám plyn, abych přizpůsobil otáčky k nižší rychlosti (tak auto neškubne při podřazení a šetří se synchrony) a zařadím nižší rychlost.
Pokud chci zcela zastavit (plánovaném ne krizově), s předstihem přibrzdím stejně jako výše, když otáčky klesnou skoro k volnoběhu, zmáčknu spojku a současně dále přibržďuju a ještě současně s bržděním podřadím, klidně z pětky na dvojku. Šetří se tak brzdy. Před úplným zastavením brzdím, při poklesu otáček k volnoběhu zmáčknu spojku a vyřadím. Teď tedy před úplným zastavením brzdím, současně spojka a vyřazení.
Jinak je to při krizovém brždění. Například do vozovky vkročí nečekaně chodec. nebo auto nedá přednost.
Tady není čas na nějaké plynulé brždění, podřazování a podobně. V tomto případě ostře brzda a současně spojka.
To proto, že je potřeba natolik snížit rychlost až zastavit a není čas ani na nějaké vyřazování. Ruce musí být na volantu, pro nutné manévry. Motor by pravděpodobně zhasnul.
Tedy mimo krizové situace nikdy nemačkám spojku při brždění, mimo přeřazení. Doba zmáčkutí spojky je na vteřiny, nic víc.
--- A ještě něco. Je zajímavé kolik lidí to neví. Vyřadit při jízdě z kopce, nebo třeba při blížení se k obci a podobně a dojíždět se zařazeným neutrálem, bylo úsporné s karburátorovými motory. U těchto motorů při úplném ubrání plynu naběhne volnoběžný režim. Ale pokud je zcela ubraný plyn ale auto brzdí motorem, má motor vyšší, než volnoběžné otáčky. V tom případě ale přes volnoběžnou trysku motor saje palivo úměrně otáčkám, tedy více než při běhu na volnoběh. Pokud se vyřadí a auto nechá dojíždět na neutrál, motor běží na standardní volnoběh. To znamená úsporu.
Ale tohle všechno neplatí u modernějších motorů (vstřikování) a s řídicí jednotkou.
V tom případě pokud se vyřadí a dojíždí na neutrál, řídicí jednotka musí udržet motor v chodu, tedy dávkuje volnoběžné množství paliva.
Pokud se ale nevyřadí a do poslední chvíle se zvolňuje se zařazenou rychlostí, bez plynu, motor má vyšší než volnoběžné otáčky (až do zpomalení k volnoběžným otáčkám). Pokud tedy má motor vyšší než volnoběžné otáčky, řídicí jednotka uzavře palivo úplně. Tedy v případě i mírného brždění motorem, tam nejde vůbec žádné palivo.
To je podstatný rozdíl oproti motoru s karburátorem.
Tedy názorně, pokud je auto v pohybu, musí mít stále zařazenou rychlost. Buď pod plynem táhne, nebo bez plynu motor brzdí.
To je ekonomické a ekologické. Jízda setrvačností na neutrál a s běžícím motorem na volnoběh zbytečně žere.
Samozřejmě například při jízdě z mírného kopce, kdy nechceme snižovat rychlost bržděním motorem, jemně přidáme plyn k udržení stálé rychlosti. K tomu stačí tak málo paliva (řídicí jednotka si to uhlídá), že je to méně, než kdyby se vyřadilo a motor musel běžet na volnoběh.
Tedy navíc předpokládám, že dnes už nikoho nenapadne (u Spartaků a Š 100 se to tak dělalo), že se při jízdě z dlouhého kopce vyřadilo a vyplo zapalování. To skutečně šetřilo.
Ale dnes si tak vyřadit z činnosti posilovač brzd a i třeba servo řízení by bylo docela překvápko.