Automobil - jakým způsobem se brzdí?

Chcipne to, až když otáčky motoru klesnou příliš. Do té doby není potřeba mačkat spojku. Naopak je to bez ní lepší, protože se tak brzdí i motorem.

Při plynulém, pomalém brždění se šlape jen na brzdu. Je to plynulejší, bezpečnější, auto je ovladatelnější, např. před zatáčkou, nebo přímo v zatáčce. Šlapat na spojku a ještě točit volantem v zatáčce je pak velmi rizikové.
Spojku sešlápnout při prudkým brždění, kdy je třeba úplně zastavit, nebo při nízkých otáčkách motoru, kdy hrozí, že by motor chcípnul, nebo při parkování, samozřejmě.
Švagrová dělala úplně stejnou chybu. Ani se nedivím, v autoškole mi to zpočátku taky blbě vysvětlili, naštěstí instruktor nebyl debil a vyjasnil mi, že na prostý zpomalení není třeba šlapat spojku.

Já mám za sebou pár jízd a právě kdykoliv jsem brzdila, tak jsem tu spojku měla... dokonce i v kolonách... říkala jsem si, co dělám i nahlas, abych si to víc zafixovala, ale jako chybu mi to nikdy neřekli...

Ale čím víc nad tím přemýšlím, tím víc chápu, že to blbě dělám...

Takže když jedu pomaleji, tak sešlápnout - zatáčky, parkování, kolony, ale jinak když jedu např 40 ve městě a budu zastavovat chodci, tak jen brzda?

Mně kdysi někdo říkal, že kdykoliv budu brzdit, tak vždy se spojkou, jinak to chcipne, mám to vyryté jaksi v hlavě...

Když zastavuješ úplně, tak se spojkou, jinak to chcípne. Ale není nutné tu spojku zmáčknout hned na začátku brzdění.

Ale při brždění např chodci stačí pouze brzda a když bych musela úplně - tak ještě seslapnout spojku, chapu to správně?

To jde o to, čemu říkáš brzdění chodci. Já teda obvykle před přechodem zastavuju.

Když jen zpomaluješ, tak jen brzda. Když zastavuješ, tak i spojka.

Děkuji Vám.

nechapem ake zastavovanie so spojkou, pred plnym zastavenim tam drbnem neutral a netreba predsa uz ziadnu spojku. spojka iba pri preradovani rychlosti a cuvani, inak sa nikdy na spojku nesaha.

No a pak taky při parkování, zastavování a rozjíždění z/do kopce a když potřebuješ neutrál, ale jen na krátkou chvíli a pak se vrátíš k původní rychlosti a řadě dalších příležitostí ...

pri parkovani spojku nepouzivam, na rozjazd do kopca mam hill assist, cize to tiez viac menej normalne do jednotky a idem.

No jo, pokud máš všude kolem spoustu místa, tak je to parkování jednoduché.
Pokud parkuješ v kopci, do řady, a máš kolem auta pár decimetrů místa, tak se s tím holt musíš zacukat/vycukat a bez spojky to nejde.
Když zapadneš do bahna-sněhu, tak potřebuješ to auto rozhoupat - zase jednodušší pokud umíš se spojkou zacházet ...

Za hezkého počasí, na volné rovné silnici se ta spojka moc nepoužívá, kromě řazení, ale když začnou problémy, je dobré to s ní umět

Děkuji Vám :)

So spojkou nebrzdit nikdy...ono to auto nescipne zase az tak rychlo, cize ak zacnes pribrzdovat a mas tam napriklad 4 a mas uz len nejakych 30-40km/h auto(motor) ti zacne cukat, co ta upozorni na to, ze bud zoslapnes spojku alebo rovno vyradis/podradis rychlost.
Ked zabudnes pri prudkom brzdeni zoslapnu spojku a motoro zdochne nic sa nedeje...nastartujes a ides dalej (ak si do niecoho nevrazila).

... čímž musíš brzdama přemáhat nejen setrvačnost auta, ale ještě navíc i motoru a to ti brzdnou dráhu zaručeně nezkrátí. Ale aspoň pak budeš zdržovat provoz opětovným startováním a to se přece vyplatí ...

... zatímco s prošlápnutou spojkou zastavíš rychleji, na kratší dráze (a tak asi ani do ničeho/nikoho nenarazíš) a mezitím ze 4 v pohodě přeřadíš na 1 a rozjedeš se bez povzbuzujícího troubení řidičů za sebou ... prostě nuda, šedá nuda ...

Naopak, jakmile motoru sebereš plyn, tak začneš naopak brzdit motorem. Ta setrvačnost motoru je poměrně malá vůči setrvačnosti pohybu vozidla. Navíc při brždění motorem nejde do motoru palivo, řídící jednotka to přiškrtí (karburátor už je záležitost veteránů). Kdyby měly motory tak velkou setrvačnost, tak by tříhrnky nepotřebovaly to vyvažovací závaží místo čtvrtýho válce.

Pokud tam nejde palivo, proc to zacne pri 30-40 cukat a pak chcipne, jak pise predrecnik?

Podtáčení motoru. Řídící jednotka nenechá motor zdechnout úplně, takže v nízkých otáčkách tam šoupne palivo - zhasnutej motor totiž znamená průser. Proto je třeba buď ZAVČAS podřadit, nebo vyřadit. Je však třeba rozlišovat zpomalení, nebo zastavení vozidla.

Když jedeš dolů z dlouhýho kopce, tak to po cestě dolů přibržďuješ se sešlápnutou spojkou? Nebo jedeš dolů na neutrál a celou cestu brousíš brzdy? Jestli odpovíš na cokoliv z toho "ano", tak se začnu modlit, ať tě nikdy na cestách nepotkám.

Ja som si raz dal tak test a celu cestu do hlavneho mesta som nepouzival brzdy...a da sa to ak predvidas.
Dokonca aj na stopke sa da zastavit bez brzdenia podradovanim.

Jenom takova perlicka: Do trolejbusu se dodelavalo automaticky pouziti nepatrny mechanicky brzdy(jenom tak aby se pakny dotykali) pri elektomagnetickym brzdeni. Ukazalo se totiz, ze nekteri ridici s tim jezdi tak, ze k pouziti mechanicky brzdy nedojde i nekolik mesicu, behem nichz to orezne a kdyz doslo k potrebe rychlyho zastaveni, tak orezly brzdy brzdi dost blbe.

Možná jsme u jádra problému - já "drobnou regulaci rychlosti" nepovažuju za "brždění" i když je směrem dolů. Teprve výraznější a prudké snížení rychlosti za "brždění" považuju.
Takže když někde jedu 75 a uvidím zdáli značku 70, tak trochu uberu plyn a auto trochu zpomalí, i když ho motor pořád žene kupředu - a když je ta 70 dlouhá, tak mám pak ten plyn zmáčknutý pořád skoro stejně. Netřeba šlapat na brzdu.
Naopak když jedu 90 a najednou zpoza křoví vykoukne 50, nebo začátek obce, tak pustím plyn, sešlápnu naráz brzdu i spojku a rovnou řadím dolů na příslušnou rychlost.
Když se mi někdo vrhne pod kola, tak zase brzda i spojka a řadím neutrál, protože se bude zastavovat a nepotřebuju k dotyčnému doskátat na chcípající motor.
Dlouhých kopců moc nepotkávám, ale většinou je nahoře stejná rychlost jako dole, takže uberu plyn, případně i šlápnu na brzdu, nebo podřadím podle toho co je potřeba udělat pro udržení rychlosti. Pokud bych z kopce brzdil (například se někdo vrhne na silnici, nebo potřebuju zastavit u nějakého baráku uprostřed, tak to bude brzda+spojka+neutrál do zastavení)

Dnes jsem jel nějakých 400 km a pár řidičů po cestě reagovalo "podivně", ať už kvůli nárazovému větru, nebo že se před nima vyrojila kolona a neuhla včas (například si někde vepředu náklaďáky dávaly oblíbený "šnečí závod", kdy se předjiždějí stejnou rychlostí bok po boku neuvěřitelnou dobu) nebo z jiného (často z venku neviditelného) důvodu, tak tam jsem brzdil klasicky (teda brzda+spojka) a zároveň přeřazoval dolů, protože bylo nejpravděpodobnější, že nějakou dobu pojedeme výrazně pomaleji. (Například na 80 jen 20, nebo i zastavíme zcela.) Takže nemělo smysl tam mít 5, ale nebyla zase tak očividné, jak nízko se nakonec dostaneme. No a když se to zase rozjelo, tak jsem klasicky střídavě přidával plyn a řadil nahoru.

Takže postupně během pár sekund zařadit hned několik rychlostí taky není věc nevídaná. Pravda je, že na takovéhle věci normálně nemyslím, prostě je dělám dle potřeby.

(A co se karburátoru týče, ano, měl jsem kdysi auto nejen s karburátorem, ale i ručním sytičem, bez kterého to nechtělo startovat a se kterým to žralo jak nezavřené. Ne, že by už tenkrát nebyla auta lepší, ale tohle bylo laciné a říkal jsem si, radši postupně dorasím něco levného a naučím se řídit, než bych dorasit hned něco drahého a choulostivého a nestihnul se naučit nic... a s tím autem jsem projezdil v benzínu výrazně víc, než za kolik jsem ho koupil )

Ne, nejsi až tak starý. Auta s "cucákem" řídilo mnoho z nás, ač nemáme ještě ani 5 křížků na hřebetě. Škodylaky byly běžný auta pro začínající řidiče.

Jinak to vypadá, že jezdíš/brzdíš normálně, akorát jsi to původně vyjádřil dost nepochopitelně. Řidič, co s brzdou pokaždé šlape i na spojku, by asi mnoho kilometrů nenajedzil.

No, nešlapu sice na spojku automaticky vždycky, když šlápnu na brzdu, ale mnohem častěji ano, než ne, a přesto jsem těch kilometrů už najezdil docela dost a problémy ani se spojkou, ani s brzdou jsem zatím neměl.
(A to nepočítám, že na spojku šlapu často i když se brzdy ani nedotknu.)
Ono i z toho tvého dlouhého kopce nejspíš člověk často na tu spojku šlápne a dá tam nižší stupeň, zatímco už brzdí brzdou ...

Motáš hrušky s jabkama, tedy brždění a podřazování. Když podřazuji, tak samozřejmě tu spojku sešlápnout musím a samozřejmě je k tomu často nutný přibrzdit. Ale celou dobu se tu bavíme především o aktu brždění, tedy zpomalování vozidla pomocí brzd. A ty do toho přisereš šlapání spojky při změně kvaltu.

Řidič, co s brzdou pokaždé šlape i na spojku, by asi mnoho kilometrů nenajedzil.

Jak píšu - v naprosté většině případů, kdy šlápnu na brzdu, tak šlápnu i na spojku.
Zejména, pokud účelem šlapání na brzdu je výrazně snížit rychlost auta.
Ale často na tu brzdu+spojku (prakticky) současně šlápnu i v případech, kdy účelem šlapání na brzdu je zamezit zvyšování rychlosti auta (například v tom dlouhém kopci).

To jakože při jízdě z kopce, kdy přibržďuješ motorem, tak když přibrzdíš brzdama a u toho sešlápneš i spojku? Tedy odpojíš "motorovou brzdu"? OMG

To jakože když jedu z kopce, tak šlápnu na brzdu i spojku, dám nižší stupeň a pustím spojku, zatímco brzdu stále ještě držím - protože zařazený stupeň, který zaručoval rychlost na rovince nahoře by u delšího kopce moc neubrzdil, pokud by ten kopec nebyl natolik mírný, že by stačilo jen ubrat plyn bez šlapání na brzdu.
Jinými slovy - je-li kopec tak strmý a dlouhý, že je třeba brzdit brzdou, tak většinou také vyžaduje podřazení, což je lepší udělat už nahoře, stejně jako to brzdění brzdou. Takže naopak připojím účinnější "motorovou brzdu". Takže na brzdu i spojku většinou šlapu asi tak naráz, zatím co je pouštím v různé chvíle. Aspoň u těch kopců, které si teď z hlavy vybavím, kde to má smysl nějak řešit a nestačí jen ubrat plyn. A vytáčet motor až někam k omezovači (byť i bez plynu) se mi taky moc nechce, pokud to není nezbytně nutné ...

Sorry, píšeš mraky slov, ale smysl do nich dát neumíš. Furt nechápu, o čem píšeš, pleteš dohromady brzdění a podřazovaní, ale smysl to nedává, z každého tvýho příspěvku to vychází jinak.

Já před každým přibrzděním i zastavením vyřazuji (se spojkou). Pokud se třeba blížím k obci (50kmh) nebo k místu, kde chci odbočit - a pokud za mnou není nějaký provoz - vyřadím s předstihem a do obce tou padesátkou dojedu (či k místu odbočení). Pak zařadím a pokračuji dál. Když třeba jedeme do města, je jeden úsek z dálničního přejezdu, kdy na volnoběh jedu skoro kilometr.

Dělal jsem to tak vždy a už to měnit těžko budu.
Zda je to "motoristicky" správně, nevím a neřeším.

A když je někde na cestě značka 70 a ty jedeš víc, to taky vyřazuješ, nebo jen prostě lehce přišlápneš brzdu?

Vlastně nevím :)
Asi vyřadím a přibrzdím.

Děláš to podvědomě. Určitě nevyřazuješ, abys za tři vteřiny zase řadil.

Jel jsem odpoledne do obchodu… a opravdu vyřazuji.

Asi nemá cenu tě to přeučovat, že

Nemá

značka 70 a ty jedeš víc, to taky vyřazuješ, nebo jen prostě lehce přišlápneš brzdu?

na trase kterou jezdím často prakticky nebrzdím. Mám odhadnuto, kde vyhodit kvalt a "doplachtit" tak, aby u značky bylo těch tachometrových 55 (tedy radarových 50). Mimochodem, znatelně je při tom znát rozdíl mezi zimníma a letníma.

Chápu, že když to tak člověk dělá celý život, těžko se přeučí. Ono je dobrý mít vždycky zařazeno, brzdit motorem, když už to nestačí, přidat brzdu a když už auto skoro stojí, teprve vyřadit a dobrzdit jemně brzdou. Důvod je poměrně logický. Když dojde k čemukoli při mojí jízdě (uklouzne mi zadek v zatáčce, skočí mi pod kola zajíc, ...), můžu se rozhodnout, jestli je v tu chvíli lepší řešení situace brzdit a doufat, že to bude stačit, nebo přidat a doufat, že problému ujedu. Ty než bys sešlápl spojku, zařadil, pustil spojku, je dávno po problému, takže máš na výběr akorát brzdit.
Tohle si člověk uvědomí, když s předokolkou najede na dálnici ve 130 z kopce na most v zatáčce a začne ho předjíždět zadek. Když budeš jen čekat, dočkáš se svodidel, když zkusíš přibrzdit, dočkáš se jich ještě rychleji. Jediná šance je v tu chvíli zatočit na opačnou stranu, přidat plyn a doufat. Hned, za vteřinu je pozdě.

Ono je dobrý mít vždycky zařazeno, brzdit motorem, když už to nestačí, přidat brzdu a když už auto skoro stojí, teprve vyřadit a dobrzdit jemně brzdou. Důvod je poměrně logický. Když dojde k čemukoli při mojí jízdě (uklouzne mi zadek v zatáčce, skočí mi pod kola zajíc, ...), můžu se rozhodnout, jestli je v tu chvíli lepší řešení situace brzdit a doufat, že to bude stačit, nebo přidat a doufat, že problému ujedu. - to ako ked idem 80 mam mat zaradenu 5 ku a zastavovat na 5 ke alebo 6 ke a pred zastavenim vyradit? wtf? to mi teda velmi pomoze zoslapnutie plynu na 6ke kvalte ked pojdem 10kou.

Myslel jsem, že průměrně inteligentní lenochod to pobere, ale chápu, lepší to tazatelce rozepsat do detailu. :) Automaticky počítám s tím, že i podřadí, aby byl motor v aspoň trochu použitelných otáčkách. Nemusí nutně co rychlost, stačí třeba po městě brzdit z 4-5, když už se blíží k volnoběhu (1500 otáček?), podřadit na 2-3, když už jede skoro na volnoběh a 2-3, tak vyřadit a dobrzdit. Celá myšlenka je trvale si držet možnost přidat i zpomalit, ne se ochudit o možnost přidat. Nezařazeno mám vlastně jen když skoro stojím a hodlám zastavit, nebo stojím.

To je prostě něco, co se každej řidič naučí praxí. Nelze to vysvětlovat do detailu a pak se tím vědomě řídit (hlídat otáčky), to prostě musí fungovat samo, tj. "dostat auto do ruky". Dokud se řidič musí věnovat více autu, než provozu, tak nemá na silnici co dělat. A od toho je autoškola a pokud to nenaučí, tak to jsou není autoškola, ale jen kreténi, co vyberou prachy a protlačí tě zkouškama.

rozumiem, ja takmer nikdy nepodradujem, nema to zmysel (podla mna). vzdy neutral az do zastavenia, pripadne do zaradenia rychlosti.

Já podřazuji běžně. Třeba když dojíždím úsek, kde je snížená rychlost (typicky křižovatka s vedlejší silnicí), takže zavčas podřadím, auto motorem přibrzdím, ušetřím brzdy. Protože na konci toho úseku bych stejně musel řadit, protože na pětku z 50 km/h bych se rozjížděl hodně dlouho.

Ono je to vše odvislé, kde a kam jezdíš. Já "kolem komína", po dědině, někdy do vedlejší dědiny, někdy do okresního města (akorát tam je celkem slušný provoz), za nákupy do Rakouska (...což je hustotou provozu tak na úrovni té naší dědiny).

Na dálnici jsem byl po cca 5 letech a jistě nepatřím k těm, kteří se snaží o rychlostní rekordy. Nevadí mi jet 90, 100 - 100 metrů za kamiónem přede mnou. Cesta Brnem je pro mě horor, ale co se dá dělat, když tam musím, a kvůli koroně bych busem/vlakem nejel.

Klasický strýc v klobouku s platem vajec za zadními sedadly

Projet Brno bez stresu mě stálo několik let cviku. Teď už tam kličkuju, protože to tam znám, ale za mladších let jsem z toho byl taky vyklepanej jak Startka. On celej ten městskej okruh je fakt jen pro otrlý, Gajdoška, Svatoplukova, to je fakt labužó. Na sever od Brna to není o moc lepší.

Tedy já mám služebně i soukromě najeto mnoho set tisíc kilometrů, ale až na nutné výjimky nemám potřebu nikdy mačkat spojku při brždění. Pokud potřebuju snížit rychlost, uberu plyn, současně přibrzdím. Žádná spojka.
Pokud obrátky klesnou tak, že je nutno podřadit, teprv teď zmáčknu spojku, přidám plyn, abych přizpůsobil otáčky k nižší rychlosti (tak auto neškubne při podřazení a šetří se synchrony) a zařadím nižší rychlost.
Pokud chci zcela zastavit (plánovaném ne krizově), s předstihem přibrzdím stejně jako výše, když otáčky klesnou skoro k volnoběhu, zmáčknu spojku a současně dále přibržďuju a ještě současně s bržděním podřadím, klidně z pětky na dvojku. Šetří se tak brzdy. Před úplným zastavením brzdím, při poklesu otáček k volnoběhu zmáčknu spojku a vyřadím. Teď tedy před úplným zastavením brzdím, současně spojka a vyřazení.
Jinak je to při krizovém brždění. Například do vozovky vkročí nečekaně chodec. nebo auto nedá přednost.
Tady není čas na nějaké plynulé brždění, podřazování a podobně. V tomto případě ostře brzda a současně spojka.
To proto, že je potřeba natolik snížit rychlost až zastavit a není čas ani na nějaké vyřazování. Ruce musí být na volantu, pro nutné manévry. Motor by pravděpodobně zhasnul.
Tedy mimo krizové situace nikdy nemačkám spojku při brždění, mimo přeřazení. Doba zmáčkutí spojky je na vteřiny, nic víc.
--- A ještě něco. Je zajímavé kolik lidí to neví. Vyřadit při jízdě z kopce, nebo třeba při blížení se k obci a podobně a dojíždět se zařazeným neutrálem, bylo úsporné s karburátorovými motory. U těchto motorů při úplném ubrání plynu naběhne volnoběžný režim. Ale pokud je zcela ubraný plyn ale auto brzdí motorem, má motor vyšší, než volnoběžné otáčky. V tom případě ale přes volnoběžnou trysku motor saje palivo úměrně otáčkám, tedy více než při běhu na volnoběh. Pokud se vyřadí a auto nechá dojíždět na neutrál, motor běží na standardní volnoběh. To znamená úsporu.
Ale tohle všechno neplatí u modernějších motorů (vstřikování) a s řídicí jednotkou.
V tom případě pokud se vyřadí a dojíždí na neutrál, řídicí jednotka musí udržet motor v chodu, tedy dávkuje volnoběžné množství paliva.
Pokud se ale nevyřadí a do poslední chvíle se zvolňuje se zařazenou rychlostí, bez plynu, motor má vyšší než volnoběžné otáčky (až do zpomalení k volnoběžným otáčkám). Pokud tedy má motor vyšší než volnoběžné otáčky, řídicí jednotka uzavře palivo úplně. Tedy v případě i mírného brždění motorem, tam nejde vůbec žádné palivo.
To je podstatný rozdíl oproti motoru s karburátorem.
Tedy názorně, pokud je auto v pohybu, musí mít stále zařazenou rychlost. Buď pod plynem táhne, nebo bez plynu motor brzdí.
To je ekonomické a ekologické. Jízda setrvačností na neutrál a s běžícím motorem na volnoběh zbytečně žere.
Samozřejmě například při jízdě z mírného kopce, kdy nechceme snižovat rychlost bržděním motorem, jemně přidáme plyn k udržení stálé rychlosti. K tomu stačí tak málo paliva (řídicí jednotka si to uhlídá), že je to méně, než kdyby se vyřadilo a motor musel běžet na volnoběh.
Tedy navíc předpokládám, že dnes už nikoho nenapadne (u Spartaků a Š 100 se to tak dělalo), že se při jízdě z dlouhého kopce vyřadilo a vyplo zapalování. To skutečně šetřilo.
Ale dnes si tak vyřadit z činnosti posilovač brzd a i třeba servo řízení by bylo docela překvápko.