Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailemVyřešeno Automobil - jakým způsobem se brzdí?

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli tu není někdo, kdo by mi nevysvětlil nějak jednoduše a heslovitě, jakým způsobem se brzdí.

Dělám autoškolu a pořád nechápu, kdy brzdit bez spojky a kdy s - např na semaforu - dám nohu z plynu, sešlápnu spojku a dobrzdím brzdovým pedálem, ale hodně lidí to dělá bez spojky. To stejné u chodce, nebrzdí se spojkou.

Já měla pořád za to, že když budu brzdit bez spojky, zdechne to...

Jediné, co vím je, že se z kopce nebrzdí se spojkou, jen brzdou.

Budu ráda, když tu bude někdo, kdo mi to aspoň malinko vysvětlí.

Děkuji.

Změna hloupého předmětu, původně: Automobil (host)

Jsou zobrazeny jen nové odpovědi. Zobrazit všechny
Předmět Autor Datum
Já před každým přibrzděním i zastavením vyřazuji (se spojkou). Pokud se třeba blížím k obci (50kmh)…
L-Core 20.10.2021 10:22
L-Core
Chápu, že když to tak člověk dělá celý život, těžko se přeučí. Ono je dobrý mít vždycky zařazeno, br…
Potkan007 20.10.2021 12:47
Potkan007
Ono je to vše odvislé, kde a kam jezdíš. Já "kolem komína", po dědině, někdy do vedlejší dědiny, něk…
L-Core 22.10.2021 19:39
L-Core
Projet Brno bez stresu mě stálo několik let cviku. Teď už tam kličkuju, protože to tam znám, ale za… nový
Prasak 22.10.2021 22:50
Prasak
Tedy já mám služebně i soukromě najeto mnoho set tisíc kilometrů, ale až na nutné výjimky nemám potř… poslední
Zerozero 24.10.2021 02:51
Zerozero

Já před každým přibrzděním i zastavením vyřazuji (se spojkou). Pokud se třeba blížím k obci (50kmh) nebo k místu, kde chci odbočit - a pokud za mnou není nějaký provoz - vyřadím s předstihem a do obce tou padesátkou dojedu (či k místu odbočení). Pak zařadím a pokračuji dál. Když třeba jedeme do města, je jeden úsek z dálničního přejezdu, kdy na volnoběh jedu skoro kilometr.

Dělal jsem to tak vždy a už to měnit těžko budu.
Zda je to "motoristicky" správně, nevím a neřeším.

Chápu, že když to tak člověk dělá celý život, těžko se přeučí. Ono je dobrý mít vždycky zařazeno, brzdit motorem, když už to nestačí, přidat brzdu a když už auto skoro stojí, teprve vyřadit a dobrzdit jemně brzdou. Důvod je poměrně logický. Když dojde k čemukoli při mojí jízdě (uklouzne mi zadek v zatáčce, skočí mi pod kola zajíc, ...), můžu se rozhodnout, jestli je v tu chvíli lepší řešení situace brzdit a doufat, že to bude stačit, nebo přidat a doufat, že problému ujedu. Ty než bys sešlápl spojku, zařadil, pustil spojku, je dávno po problému, takže máš na výběr akorát brzdit.
Tohle si člověk uvědomí, když s předokolkou najede na dálnici ve 130 z kopce na most v zatáčce a začne ho předjíždět zadek. Když budeš jen čekat, dočkáš se svodidel, když zkusíš přibrzdit, dočkáš se jich ještě rychleji. Jediná šance je v tu chvíli zatočit na opačnou stranu, přidat plyn a doufat. Hned, za vteřinu je pozdě.

Ono je to vše odvislé, kde a kam jezdíš. Já "kolem komína", po dědině, někdy do vedlejší dědiny, někdy do okresního města (akorát tam je celkem slušný provoz), za nákupy do Rakouska (...což je hustotou provozu tak na úrovni té naší dědiny).

Na dálnici jsem byl po cca 5 letech a jistě nepatřím k těm, kteří se snaží o rychlostní rekordy. Nevadí mi jet 90, 100 - 100 metrů za kamiónem přede mnou. Cesta Brnem je pro mě horor, ale co se dá dělat, když tam musím, a kvůli koroně bych busem/vlakem nejel.

Klasický strýc v klobouku s platem vajec za zadními sedadly :-)

Projet Brno bez stresu mě stálo několik let cviku. Teď už tam kličkuju, protože to tam znám, ale za mladších let jsem z toho byl taky vyklepanej jak Startka. On celej ten městskej okruh je fakt jen pro otrlý, Gajdoška, Svatoplukova, to je fakt labužó. Na sever od Brna to není o moc lepší.

Tedy já mám služebně i soukromě najeto mnoho set tisíc kilometrů, ale až na nutné výjimky nemám potřebu nikdy mačkat spojku při brždění. Pokud potřebuju snížit rychlost, uberu plyn, současně přibrzdím. Žádná spojka.
Pokud obrátky klesnou tak, že je nutno podřadit, teprv teď zmáčknu spojku, přidám plyn, abych přizpůsobil otáčky k nižší rychlosti (tak auto neškubne při podřazení a šetří se synchrony) a zařadím nižší rychlost.
Pokud chci zcela zastavit (plánovaném ne krizově), s předstihem přibrzdím stejně jako výše, když otáčky klesnou skoro k volnoběhu, zmáčknu spojku a současně dále přibržďuju a ještě současně s bržděním podřadím, klidně z pětky na dvojku. Šetří se tak brzdy. Před úplným zastavením brzdím, při poklesu otáček k volnoběhu zmáčknu spojku a vyřadím. Teď tedy před úplným zastavením brzdím, současně spojka a vyřazení.
Jinak je to při krizovém brždění. Například do vozovky vkročí nečekaně chodec. nebo auto nedá přednost.
Tady není čas na nějaké plynulé brždění, podřazování a podobně. V tomto případě ostře brzda a současně spojka.
To proto, že je potřeba natolik snížit rychlost až zastavit a není čas ani na nějaké vyřazování. Ruce musí být na volantu, pro nutné manévry. Motor by pravděpodobně zhasnul.
Tedy mimo krizové situace nikdy nemačkám spojku při brždění, mimo přeřazení. Doba zmáčkutí spojky je na vteřiny, nic víc.
--- A ještě něco. Je zajímavé kolik lidí to neví. Vyřadit při jízdě z kopce, nebo třeba při blížení se k obci a podobně a dojíždět se zařazeným neutrálem, bylo úsporné s karburátorovými motory. U těchto motorů při úplném ubrání plynu naběhne volnoběžný režim. Ale pokud je zcela ubraný plyn ale auto brzdí motorem, má motor vyšší, než volnoběžné otáčky. V tom případě ale přes volnoběžnou trysku motor saje palivo úměrně otáčkám, tedy více než při běhu na volnoběh. Pokud se vyřadí a auto nechá dojíždět na neutrál, motor běží na standardní volnoběh. To znamená úsporu.
Ale tohle všechno neplatí u modernějších motorů (vstřikování) a s řídicí jednotkou.
V tom případě pokud se vyřadí a dojíždí na neutrál, řídicí jednotka musí udržet motor v chodu, tedy dávkuje volnoběžné množství paliva.
Pokud se ale nevyřadí a do poslední chvíle se zvolňuje se zařazenou rychlostí, bez plynu, motor má vyšší než volnoběžné otáčky (až do zpomalení k volnoběžným otáčkám). Pokud tedy má motor vyšší než volnoběžné otáčky, řídicí jednotka uzavře palivo úplně. Tedy v případě i mírného brždění motorem, tam nejde vůbec žádné palivo.
To je podstatný rozdíl oproti motoru s karburátorem.
Tedy názorně, pokud je auto v pohybu, musí mít stále zařazenou rychlost. Buď pod plynem táhne, nebo bez plynu motor brzdí.
To je ekonomické a ekologické. Jízda setrvačností na neutrál a s běžícím motorem na volnoběh zbytečně žere.
Samozřejmě například při jízdě z mírného kopce, kdy nechceme snižovat rychlost bržděním motorem, jemně přidáme plyn k udržení stálé rychlosti. K tomu stačí tak málo paliva (řídicí jednotka si to uhlídá), že je to méně, než kdyby se vyřadilo a motor musel běžet na volnoběh.
Tedy navíc předpokládám, že dnes už nikoho nenapadne (u Spartaků a Š 100 se to tak dělalo), že se při jízdě z dlouhého kopce vyřadilo a vyplo zapalování. To skutečně šetřilo.
Ale dnes si tak vyřadit z činnosti posilovač brzd a i třeba servo řízení by bylo docela překvápko. :puff::beer:

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru