Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailem zuby - je možnost udělat zákrok pod kompletní narkózou?

Jak jen začít. Nikdy jsem se nesvěřoval nikomu se svými problémy, a že jich je opravdu dost. Možná bych potřeboval nasměrovat. Celý život jsem pesimista, uzavřený do sebe, ale poslední dobou, jako bych se začal "probouzet". O co jde? Já sám nevím. 2 roky jsem chodil k psychiatrovi, nakonec jsem dospěl k závěru, že jeho medikace nějak nezabírá. Takže jsem zkusil změnit lékaře. Popravdě, hned první návštěva byla jiná, zajímala se o problému, chtěla slyšet celý příběh od doby co si pamatuji. Byly mi změněny medikamenty, a já jsem začal pomalu normálně žít. Beru adjuvin 2x denně a večer tritico (panická porucha). Určitě mi strašně pomáhá i přítelkyně. No a zde se vykytnul první problém, začal jsem se o sebe více "starat". Každopádně už je nejspíš trošku pozdě plakat nad rozlitým mlékem. Můj úplně největší problém jsou zuby. Každá návštěva skončí tím, že jdu do ordinace a hned omdlím. Popravdě, v "hubě" mi zůstalo snad pár zubů, nato, že je mi 35, tak je to hodně smutný příběh. Chtěl bych to dát dohromady, jenže jak? Ze zubařů mám panický strach. Nikdy jsem neměl rád své zuby. Kevšemu mám předkus, takže snad do 18ti let jsem pouze slýchával, že jsem veverka, tak mi říkali i rodiče. Jestli by byla možnost udělat zákrok pod kompletní narkózou? Nebo už to nějak doklepat s tím zbytkem. Když mě chytne nějaký zub, tak kolikrát přemýšlím, že sednu do auta a narvu to do prvního stromu. Nepíše se mi to dobře, ale potřeboval bych pomoc...

Změna předmětu, původně: zuby (host)

Jsou zobrazeny jen nové odpovědi. Zobrazit všechny
Předmět Autor Datum
Hlavu vzhůru! Každý tu jsme a ještě budeme nějak potřebný. Naprostou většinu lidí to nikdy nenapadne… poslední
ST 23.04.2022 08:46
ST

Hlavu vzhůru! Každý tu jsme a ještě budeme nějak potřebný. Naprostou většinu lidí to nikdy nenapadne. Za život jsem poznal dost lidí, mnozí na tom byli a jsou hůř než já. Nemá smysl porovnávat se. Ve vším a s každým má smysl nějak pracovat. Nejlepší je odstřihnot se od zažitých stereotypů a tvrdě ignorovat očekávání společnosti. Člověk si to musí sám v hlavě srovnat. Odborná pomoc je určitě vítaná. Je běžné, že člověku sedne až x-tý pomocník.
Určitě doporučuji zajímat se o osobní rozvoj. Asi bych začal výběrem pár knih. www.databazeknih.cz To pro začátek pomůže se odrazit. Mimochodem, člověk nikdy není na takovém dně, aby nemohl propadnout na ještě hlubší dno, takže klid v duši, žádnou paniku ani zoufalé kroky.

Co určitě pomůže - najít si dobrou zubařku. Ženy bývají empatičtější. Ručím za to, že při troše štěstí se hned při první návštěvě ukáže, že empatický lékař umí psychologicky pomoci. Prostě bych vzal telefon a zavolal zubařce a v pár minutách jí popsal stav věci a mého psyché. Po telefonu neublíží. Na tohle stačí dvě minuty telefonátu. Může pomoci si nejprve sepsat co jí řeknu. To dodá klidu při telefonátu.
Ještě lepší by bylo napsat jí e-mail. Ona si ho přečte, až bude mít vhodnou chvíli a určitě slušně odpoví. Pokud to bude v jejich možnostech, podá pomocnou ruku. Je třeba si uvědomit, že k zubařce si jdu pro pomoc. Moderní stomatologie nás umí chránit před bolestí. Vše se dá vysvětlit a domluvit. Nemá smysl se bát. Jisté je, že strach člověka paralyzuje, často k nicnedělání a sebepoškozování se. Vlastně je to snadné, prostě zubařce napište e-mail a vyčkejte odpovědi...

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru