Nadměrné přemýšlení - psycholog, psychiatr?
Zdravim, mam dlouhodobejsi problem s nadmernym premyslenim. Je to fakt dlouhe a chapu, pokud to nekdo nebude chtit docist do konce. Zkratit to nejspis ani bohuzel nejde.
Napíšu Vám, jak to probíhalo a budu dopisovat nynější aktualizace. (Hrubý text jsem posílal "koučům", psychologům apod., u kterých jsem se objednával na sezení)
Poslední dobou (cca 7-9 měsíců) mi příjde, že mám "deprese" nebo netuším, jak to nazvat (nadbytečně přemýšlím), které se střídají s normálními chvílemi (tak jak jsem to vždy měl).
Nedokážu zastavit mozek od přemýšlení. Problém je v tom, že přemýšlím nad vším a do detailu. (nikdy jsem to tak neměl)
Tzn. jak vznikla Země, Vesmír, kolo, auto, počítač, obrazovka, koupelna, dlaždice, (atd) a jak to vlastně funguje do nejmenšího detailu, z čeho se to skládá, kde se to vzalo, kdo to vymyslel, jaká je toho vůbec historie a funguje to opravdu vůbec tak? Nelže nám někdo? Vždyť jsme jenom nějaké společenství lidí, které se vzalo odnikud a vyvíjíme se na "neznámé" planetě ve Vesmíru a na ničem vlastně nezáleží z úhlu pohledu Vesmíru/Země (když si představím, že Země pluje vesmírem a my tady sedíme na "nedůležitém" místě) a nemůžu se toho zbavit. Vždyť je úplně jedno co dnes budu dělat, jíst, oblíkat, když jsme jen malá nicotná planeta v obrovském Vesmíru a na tom vlastně vůbec nezáleží? Jak vše funguje? Vždyť jsme vlastně vše vymysleli my lidé a taky na to napsali zákony, paragrafy, fyzické zákony, gravitace atd. (Co když je to na jiné planetě jinak, maj větší/menší gravitaci a na základě toho to tam tak vypadá?) Je to všechno naše práce a bereme to jako samozřejmost. (V porovnání s pravěkem, nic tu nebylo a teď je tu vše?) Vždyť to vlastně ani nedává smysl?
Dnes jsem si četl o Teslovi - může to být cokoliv, sport, film, pozn. (a jak došlo na slovo elektřina, hned jsem musel pátrat, kdo a jak ji vymyslel, jak vznikla atd. Jak vše funguje? To samé s každým druhým slovem se děje v mé hlavě. Vždyť jsme byli neandrtálci a postupně se vyvíjeli a všechno to někdo vyvinul z ničeho? Jak vznikl internet, programování, telefony atd, když na začátku bylo nic? Jak a kdo staví domy? Vždyž jsou to kopy cihel a v nich díry, kterým říkáme okna a dveře. Nějaké člověka naučíme stavět, říkáme mu architekt a vytvoříme pro něj místo v téhlo společnosti. To samé s řezníkem, řidičem, učitelem atd. S potravinama to stejné. Něco nějak vzniklo, někdo to pojmenoval a hele používáme to. Jak vznikla cibule? A červená cibule? Kdo a jak na to přišel? Co když existuje dalších tisíc potravin, akorát jsme na ně nedošli, nevypěstovali? Co kdyby tomu někdo říkal jinak anebo co když je tu něco mnohem lepšího? Stačí si někde něco přečíst, vidět a je v tom moje hlava zase. Nedokážu přestat. Jakákoliv informace a půlka mého mozku ji bere normálně, jako každý člověk a druhá, nebo něco, někdo v mozku mi říká, ať nad tím přemýšlím dál a dál, že to není odpověď. Klidně i na velmi banální otázku. Tohle se mi nikdy nedělo. Vždy jsem bral vše tak jak je a zkoumal informace jen do určité hloubky. Ted mi prijde, že ta hloubka nejde zastavit.
Přijde mi opravdu, že po rozumové stránce všemu rozumím a jsem schopný fungovat, ale pak je tu druhá stránka, která je úplně jiná a vše nahlodává, nevím jak ji pojmenovat, nepřestává a vymýšlí různé teorie a blbosti.
Byl jsem i u psychologa a ten mi nakonec jen shrnul, že jsem zvídavý a je to normální, že každý tak přemýšlí. Že mi vlastně nic není. Ale to mi přijde jako blbost, takhle to přece každý mít nemůže a nemá.
Snad jsem Vám to popsal co nejjednodušejí, ikdyž je to sloh jak blázen.