Wau, k sakru, nedokoukal jsem do konce, ale ty vývrtky uff, jak psalo těch několik lidí v komentářích, že by jim bylo špatně, tak to by nejspíš potkalo i mě. Musí to být každopádně zážitek na celej život. Vždy jsem po pravdě chtěl letět vrtulníkem nebo malým letadlem). O návštěvě nějakého odborníka už uvažuji nejmíň 3 roky, ale vždy mě přepadne myšlenka, co mi asi tak řekne, že jsem divnej protože se mi dělá špatně z masturbace a považuji to za hnus? Nebo že jsem podivín, kterému se líbí dlouhé nehty, i když jsem ze 100 % na holky, jenže kdyby mě někdo viděl jaký jsem doopravdy, tak nevím. 165 cm, dlouhé vlasy, tvář jako 15 leté dítě, a dlouhé nehty, (teď né, maluji a dlouhé nehty v tom hodně překážejí), tak by si pomyslel, že jsem divný gay, (nic proti gayům)... A o takových věcech dokážu mluvit jen na netu, s rodinou se bavím normálně, ale nemůžu jim říct doslova a do písmene, že jsem zakomplexovaný psychouš. Někdy prostě bodne, když člověk vypíše to, co ho trápí. No a vždy mě zastaví to, že bych psychologovi měl říct pravdu, kterou v sobě držím, a to, že mě stále trápí vzpomínky na šikanu, (hlavně ze strany učitelů), byl jsem pozaškolák, který jenom hrál videohry, a nic jiného mě tehdy nebavilo, a tak mě vysloveně nesnášeli. A to je jen vrchol ledovce. Pak mé myšlenky, někdy tak znepokojující a reálné, až přemýšlím jestli je to sen nebo realita, někdy si musím dát facku, abych se probral, čím tvrdší, tím lepší... A představa, že bych mu to všechno postupně vykládal, jak se říká "na stůl", mě vysloveně děsí, až z toho blednu k smrti. Ale máte pravdu, něco musím udělat. Letos jsem na tom nejhůř, protože jsem se téměř 4 měsíce vkuse učil angličtinu a vypadalo to, že už bude všechno fajn, a pak jsem opět spadl na dno a do depresí. Hlavně kvůli tomu, že jsem malý, a také kvůli jizvám po akné, peeling stojí asi 1500 až 2000 korun, ale to by nebyl problém, spíš mám strach z lidí, (naposledy jsem byl u doktora asi před 8 lety, takže vážně moc na ulici a ven nechodím). Teď se každopádně věnuji umění a naplňuje mě to, a to ještě mnohem víc než jakákoliv videohra, jenže se opět bojím, že se zhroutím a už v tom nebudu pokračovat, takže teď se doslova cítím, jako stará nevybuchlá mína z druhé světové války... Jsem každopádně vděčný za každou reakci, i to video mě povzbudilo, zítra se na něj podívám pořádně, teď už půjdu spát, tak hezký den, (nebo spíše noc).