Jsem sama.....
Zdravím jmenuju se Tereza... Kdyby se mě někdo zeptal kdo jsem, neodpověděla bych mu. Nevím to a ostatní mi napomáhají to zjistit. Spíš naopak.... Vždy, když se snažím být sama sebou, lidi na mě koukají jako na člověka, kterého by měli rovnou ve svěrací kazajce odvést do blázince. Ani nemám nikoho komu bych to mohla říct, protože by mi řekli, že jsem totálně blbá a začali by se i smát. Cítím se prázdná jak ze mě všichni vysávají život. Vždy jsem věřila těm řečičkám, že jednou se objeví spřízněná duše, která mě zachrání a já s ní zůstanu až do smrti, ale každým dnem mi to připadá jako větší a větší kravina a čím jsem starsi , tím míň důvěřují lidem kolem sebe. Přijde mi to jako trapná hra, ve které si ze mě všichni střílí.
A teď vám budu připadat asi paranoidní, ale to je v pořádku, protože si tak připadám sama. Neustále cítím, že mě někdo pozoruje. Necítím se v bezpečí ani doma ani nikde jinde. Nemůžu to nikomu říct, protože prostě nikomu natolik nevěřím a nemyslím že by mi rozuměl. A to je to.... Nikdo mi nerozumí a nikdo nevidí MĚ... Všichni vidí jen to co chtějí vidět... Naivní a ustrašenou mladou holku, s kterou si můžou dělat co chtějí.Já to už nevydržím.... Asi si říkáte, že jsem jedna z těch trapných sebepoškozujících EMO... Ale to já nejsem a ani nechci být... Sice jsem se před nějakou dobou rozhodla, že to zkusím a jednou jsem se ne pořezala, spíš jenom škrábla a víte co? Nikdo si toho nevšiml.... Přijde mi že jsem všem naprosto ukradená, ale to by pak nebyl můj život.... Poraďte prosím co dělat.... Předem děkuji všem co ztratili čas čtení tohohle "katastrofického" problému....
toho je problém se kterým bys radši měla zajít k psychologovi
1) kolik ti je?
2) nechápu proč lidi takhle "brečí", tak se kurva seberu a budu silnej a jdu si za svými cíli, nepotřebuješ mít kolem sebe spoustu falešných plebs, stačí mít důvěru v sám sebe. Lidi jsou svině, takže si člověk nesmí z ostatních moc dělat, nedej bože, aby tě psychicky táhli ke dnu (jako se ti to teď děje)
3) najdi si koníčky co tě budou naplňovat,
4) pokud tě zajímaj vztahy, tak někoho normálního s kým bys mohla trávit volný čas
5) studuj
Don't let your dream be dreams. Nothing is impossible. Just do it.
Přijde mi, že je ti tak 15 - 20. Ne kvůli tvému projevu, ale spíš podle toho, jak popisuješ své okolí. Lidi jsou v tomto věku pořád ještě ucha. Možná jsi docela inteligentní člověk a nezapadáš mezi ně. Určitě by to chtělo najít někoho, kdo je na tom podobně, nějakého praťáka/parťačku. Pokud půjdeš na VŠ, tak tam takoví lidé většinou jsou, i když hodně záleží na oboru.
A to řezání - ano, je to trapné. Nedělej to.
Ahoj Terko,
zkus raději navštívit odbornou péči, není to nic špatného, udělej to pro SEBE. Jsou to většinou příjemní lidé (teda aspoň jsou na takové narazil když jsem dělal psycho testy).
Kolik ti je let ?
Když nevíš kdo si, tak kdo to pak má vědět. Zkus se nad tím zamyslet a najít to v čem si dobrá, v čem vynikáš.
První pravidlo pro úspěch: Věř sama v sebe! Nikdo v tebe nebude věřit, nikdo za tebe nic neudělá a nikdo nemá právo definovat tě, říkat kdo si a co nejsi, jen TY máš to výsostné právo !!! Život se neděje nám, ale pro nás a je jen na nás, jaký bude.
Jestli si připadáš sama tak si pořiď nějaké zvíře např. psa, ti umí oplatit lásku, i když to jsou někdy herci a dělají to kvůli jídlu
.
Lepší mít jednoho dobrého kamaráda než sto falešných.
Jestli chceš někoho mít (kluk/kamarád/ka) musíš si je, ale pustit k tělu, jak moc záleží na tobě.
Jestli tě nikdo nevidí tak se zviditelni, ale zase s rozumem. Hlavně ží svůj život, neží život někoho jiného jen aby si tě všimnul, protože si tě ani tak nevšimne.
Strach bude největším nepřítelem každého z nás po celý život a je jen na nás jakou moc mu dáme. Máme na výběr Strach nebo Lásku. Zvol si lásku a nikdo nedovol strachu aby nad tebou převzal kontrolu.
Osobně nechápu proč si někteří lidi sáhnou na život (naštěstí se ti nic nestalo), ještě jsem nebyl na takovém psychickém dně. Pamatuj, že tu jsi i pro své blízké, rodinu a jaké by to bylo pro ně kdyby se ti něco stalo, nedej bože aby si umřela !!!
Podívej se do zrcadla a uvidíš tam člověka co ti jako jediný může pomoci. Ostatní ti mohou jen poradit. Co kdyby ses sebrala a jela se někam podívat, abys přišla na jiné myšlenky. Například do ZOO, kdys tam byla naposled?
kto s tebou co dela? Najdi si nejake zaujmy alebo janeviem sport alebo co ta bavi, a popri tom trebars spoznas aj normalnych ludi v nejakych zaujmovych kruzkoch alebo skupinach kde sa stretavaju ludia s tymi zaujmami (hladaj si googlom apod), alebo sa snaz najst niekoho cez znamych/rodinu, a ne len hladat nejakych na diskotekach/zabavach, ktori chcu niekoho len pretiahnut.