Problémy s antidepresivy
Máte zkušenosti s hormonální léčbou? Konkrétně s antidepresivy? Ráda bych se tady vyzpovídala se svými problémy, jelikož to začíná být neúnosné. Je mi 22 let a doposud jsem život neměla zrovna lehký.. umřeli mi oba rodiče a já upadla do depresí na které mi byl předepsán Cipralex (citalon a citalopram)... již rok jsem brala 20mg / dne, před měsíce jsme s psychiatrem dávku snížili na 10 mg / den. Chci se zeptat, kdy je možné, že to vysadím úplně? Teď beru měsíc těch 10 mg a změny žádné nepociťuji, je mi pořád stejně. A to si myslím, že jsem pod celkem velkým psychickým tlakem, jelikož státnicuji.
Další můj problém je emoční chlad a absolutní nechuť k sexu. Vždy jsem byla empatická, nicméně co beru AD, tak na sobě pociťuji, že mi je vše jedno. Už jsem si i říkala, že by mě ani nemrzelo, kdybych se rozešla s přítelem.. nedokážu plakat a sama jsem vůči emocím dost odolná. S přítelem se samozřejmě rozcházet nechci, neříkám, že nám to 100% klape, ale oba se milujeme a nerada bych o něj přišla. Další věcí je problém s intimitou a sexem.. absolutně nic takového nepotřebuji... chápu, že to mému příteli vadí, ale nemám jakoukoli potřebu intimního kontaktu, možná bych i řekla, že mi to je nepříjemné. Tohle před antidepresivy nebylo. Když už se k něčemu dokopeme, tak mi trvá strašně dlouho, než dosáhnu orgasmu. Jsem v tomhle ohledu zoufalá. Máte nějaké zkušenosti?
Poslední dotaz, za jak dlouho asi po vysazení se vrátí vše do normálu? A Vrátí se to do normálu? Beru ty prášky rok a 3 měsíce, z toho poslední měsíc 10 mg / den. Díky a hezkou neděli, Petra.
tvůj chlap je svatý. miluje tě labuťko, jeho si važ. začni vysazovat to svinstvo po dohodě s doktorem a vrať se na zem. se stavem, že ti umřeli rodiče se musíš vyrovnat. přece takhle nebudeš žít pořád.
samozřejmě, že nebylo. Antidepresiva prostě plní svojí funkci. Hlavní problém je v tom, že místo toho si zármutek odžít jsi potlačila všechny emoce práškama.
i když já mám co radit... mám docela stresující práci, docela hodně, v práci to řeší třezalkou nebo kozlíkem lékařským. jsem narozen v bejku- typický býk, strašlivě klidný, než mě někdo hodně nasere. byla práce, začali vyskakovat obě žíly na spáncích. byla do mně narvána třezalka a než zabrala, tak jsem stihnul zmrdat stavitele, hlavní technoložku, přebírače od investora a jedno úkáčko co se mi připletlo do cesty. pak třezalka zabrala a já humorně obhlížel situaci jak sestavují plán (normálně na sebe štěkali), to je k nezaplacení.
páč jsem pochopil starou poučku: hádej se z blbcem minutu a pak už se hádají blbci dva.
Přesně tak. Já tyhle dryáky (Cipralex + Lexaurin) před lety taky žral. Jednak je ti při nich všecko jedno, druhak
jsi, když to žereš, blbý jak vanštrok (mozek má prostě prázdniny). Vysadil jsem ty jedy ze dne na den a udělal jsem dobře - pár dní deprese a abstinenční příznaky (hučení v lebce, mžitky před očima, sucho v hubě), pak se hardware dostal do normálu. Asi by to chtělo vysazovat postupně, ale já už jiný nebudu... "když jde o siňorinu, rovnou řežu" ![]:)](https://static.poradna.net/images/smiley/evilsmile.gif)
.
Je to asi spíš dotaz na doktora, co ti léky předepisuje, ale připojuji se k antiAD. Stavy (apatie), které popisuješ zmizí s vysazením prášků, smutek po rodičích nebo stres ze státnic je normální. Chce to prostě prožít. Píše se to prostě, ale chápu, že tak prosté to není.