Trable s pritelkyni - aneb velky problem ve mne, nebo v ni?
Ahoj vsem,
Nechci tady z toho delat takovou malou zpovednici, ale chtel bych se zeptat, jak pripadne resit problem ve vztahu.
S pritelkyni jsme 3 roky a prozili jsme toho spolu opravdu hodne. Posledni 2 roky byly extremne emocne vypjate. Ji zemreli rodice, ja byl obvinen z neceho co jsem nespachal, udelal maturitu az na druhy pokus a do toho jsme spolu zvladli pulrocni odlouceni diky jeji studijni stazi v zahranici. Vsechny ty okolnosti ji dohnaly k uzivani antidepresiv - konkretne citalonu (SSRI) bere je jiz rok a ma je pristi tyden uz uplne vysazovat.
Problem je ale jinde.. mezi nama dvema.. nebo spis na jeji strane. Posledni 2 mesice jsme se spolu absolutne nemilovali a celkove nas vztah tak nejak intimne ochladl. Nevim, zda to prisuzovat tomu, ze statnicuje, nebo praskum kterr uziva, ale je to celkem vyrazna krize, protoze pred tydnem mi oznamila, ze si neni jista, jestli me miluje.. ma me rada, ale nevi, jestli me miluje. Udajne na ni moc tlacim, chci s ni byt kazdy den a ona zacina zjistovat, ze jsou ji nekdy moje dotyky neprijemne. Ze v kazde situaci, kdyz jsme sami spolu, tak vyzaduju sex. Celkem me ranilo to, kdyz na me vybalila "budu k tobe uplne uprimna.. sex mi chybi, ale ne s tebou" to jsem opravdu zvazoval, ze odejdu a uz se u ni neobjevim. Na stranu druhou mi tvrdi, ze to se mnou chce dat dohromady, venku me chyta za ruku, lisa se ke mne, da mi pusu, polozi mi hlavu na rameno a podobne. Nevim, jakym zpusobem to resit. Za 2 tydny mame spolu letet do zahranici na 2 mesicni brigadu a oba to bereme jako takovou "napravu" - jine prostredi, jini lide. Jak tohle vidite vy? Jak se k tomu postavit? Mam trosicku problem se zachovanim chladne hlavy a mam celkem vyrazne obavy. Na stranu druhou bych rekl, ze prave ty obavy to vsechno jeste vic kazi. Neustale se ji ptam, jestli ji jeste pritahuju, neustale ji rikam, ze ji miluju a cekam, ze mi to rekne taky. V tomhle ohledu si pripadam jak holka..
Nevim, zda podil viny maji prave zminene antidepresiva, ale urcite mam podil viny i ja. Ve sve podstate to chapu, jelikoz objektivne muzu rict, ze pritelkyne se mnou lehce mava a ja se sebou mavat necham. To asi neni zrovna dvakrat pritazlive.
Diky moc za vyslechnuti a pripadne rady, jak se zacit chovat, aby se ona zase "zamilovala"
Ono je vůbec zajímavý,jak ty holky dokážou vzbudit pocit viny.Udělaj Ti sebevětší "prasárnu",ale zdůvodněj to tak,že za to vlastně můžeš ty.Na to mají snad nějaký specální tajný kurzy.
No to je to. Záleží na individuu. Někdo by řekl "I can't believe you did this" a pak se nechal seřvat za něco co neudělal a ještě se omlouval.
A někdo by řekl "tak co jsi zatím udělala proto aby jsi ho našla" pak by se snažil vyřešit problém. S ní to probral až potom. Omlouvat se za něco za co nemůže člověk je blbost největšího kalibru.
Kdyby mě například přítelkyně ztratila psa tak bych se asi chytl za hlavu a byl na ní nasraný nějakou dobu a hledal mezitím psa. Záleží jaký je člověk Chyby se stávají a je jen na nás jestli jsou natolik velké abychom je odpustili. Jakmile ale jednou řekneme že to odpouštíme tak bychom měli opravdu odpustit a né to v sobě dusit a pak někdy to připomenout.
Není potřeba brečet nad rozlitým mlékem. Je třeba uklidit a nalít nové a produskutovat proč se tak stalo a co v budoucnu udělat pro to aby se to neopakovalo.
Hele narovinu
Vztah
1.Vzestup všechno v pohodě.
2. Stereotyp
3.Pád nějaká chybka nebo překážka.
4. Pauza
5. Znovu zkoušení.
6. bez nutné dávky sebeovládání nastává konec vztahu.
Na ni se vykašli v tom smyslu že pokud jí chceš. A nechceš ji ztratit. Tak se zaměř hlavně na sebe. Snaž se sám být lepším člověkem. Necpi se furt k ní nechtěj sex nevolej nepiš jí nonstop, prostě jednou za čas ji pozvi třeba do kina,na pouť,na kolo,do divadla nebo na koncert či někam do restaurace. Víš "rande" se přeceňuje a baby to milujou. I ve stereotypním vztahu. Neříkej ji kde jsi byl co jsi dělal dokud se sama nezeptá. Trochu i zastírej a neříkej všechno a ona bude i vyzvídat. Holky mají rády aktivní chlapy co furt něco dělají. Samostatné, sebevědomé, společenské atd.
Dej ji trochu prostoru. Zapni laserové vidění a zaměř se na svoje problémy, školu , práci , bydlení , auto , koníčky , kamarády. Napiš ji normálně jednou za čas něco normálního třeba smajlíka jestli je na takové věci. Nepiš ji třeba 10 dní. Dej si takové ultimátum že ji nebudeš psát ani volat například. :) Ona se najednou začne zajimat o tebe proč nepíšeš nevoláš atd.
Můj poslední vztah kdy se holka chovala jakože nemá zájem sex, komunikace atd. Tak už to bylo skoro pod drnem, ale já furt dorážel. Dneska už vím kde byla chyba. Ve mě. Vždycky je chyba v tobě. Protože první věc na kterou se musíš v životě zaměřit jsi ty. Pokud jsi dokonalý sám pro sebe a jsi se sebou spokojený pak většinou je spokojené i okolí.
Jak se říká " Dobré věci chodí samy od sebe" (nebo snad sami ? ted jsi nejsem jistý ).
Jakmile pojedete do zahraničí tak si sebou vezmi knihy nebo filmy do tabletu nebo tak něco a starej se o sebe. Zjisti si taky o místě kam letíte co nejvíce. Možná ji zaujme že o tom něco víš.
Hlavně se ji neptej jestli ji přitahuješ jestli tě miluje a to že ji ty miluješ !!!! Tomuto se říká pocit méněcennosti a insecurity <- jak se to řekne česky... tím chci říct že vypadáš asi jako tak že jsi slaboch a bojíš se že o ni příjdeš. Ty musíš být ten o koho by se měla bát ona. Ale né že půjdeš a budeš postovat fotky s jinýma holkama a snažit se vyvolat pocit žárlivosti třeba. Spíše prostě žíj sám ale přitom s ní. Be Better Version of Yourself. První osoba kterou musíš překonat máš být ty. První osoba které musíš věřit máš být ty a první osoba která má být tvoje spirituální dvojče máš být ty.
Zní to narcisticky a sobecky ale je to tak. Jakmile jsi "Charakter" tak pak vynikáš v očích ostatních a lidi o tobě chcou vědět víc. Chcou tě poznat. A v tvém případě možná i s tebou žít (alias tvoje přítelkyně). Ale nechlub se. Nechej se dobíjet. Dělej si svoje.
ČINY A NE SLOVA.
Víš někdy má jeden skutek za měsíc více než tisíce slov za měsíc . Když ji vezmeš na výlet tak si zjisti něco o okolí kam půjdete cenách atd. Nechytej ji furt za ruku prostě bud jako člověk za kterým ona sama bude chtít jít. A uvidíš že časem se to zlepší.
Hlavně neseď na zadku ale dělej něco pro sebe. :)
Buď jí ale oporou. Pobízej ji k něčemu lepšímu pokud bude chtít někam jít tak ji klidně pošťouchni a ještě ji zamávej. A nakonec uvidíš že se i ráda vrátí. Nesmíš být jako někdo kdo je jen osina a snaží se přisolit "že chce taky trochu jejího času a chceš ji pro sebe".
Holky si váží více těch vzácných momentů než momentů kdy jste furt s nima. Manželka taky nemusí být celý týden v kuse s manželem ale jak vrní když se potom v noci spolu chytnete jednou za týden a vytuhnete spolu v objetí.
Jak se říká. Dokonalý pár tvoří dvě samostatné dokonalé fungující bytosti. Nikoliv jedna samostatná bytost a jedna osina.
No jo, to znám. Situace se zhoršila a ty máš strach že ji ztratíš, proto na ni tlačíš. Věc se má tak že musíš zvolnit. Není třeba jí říkat každý den že ji miluješ, také po ní nevyžaduj sex (protože právě to ji odradí). Buď bude ona sama chtít nebo nic. Byl jsem na tom stejně a choval jsem se stejně jako ty, skončilo to rozchodem.
Po třech letech je vztah většinou už problém, v této době je potřeba vztah buď posunout někam dál (společné bydlení, svatba, děti) a nebo rozchod. Podle toho co jsi napsal bych si moc naděje nedělal, ona vychladla a ty začínáš blbnout z toho jak s tebou cvičí. Vychladni taky, drž se na uzdě, buď za tebou přijde ona a nebo je konec, hlavně nedolejzej jako zpráskaný pes, to je pak už úplný konec.