Pojmenování člověka jenž koná dobro.
Jak se řekne jinak člověku který koná dobro ? Představoval ho například Ivánek z Mrazíka
loading...
Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru
loading...
Debil
To jsi možná ty. Já chci češtinářské pojmenování které obecně takhle označuje tuto osobu.
Říkat o někom kdo koná dobro že je debil může jen opravdový hlupák.
Btw. neberte doslova, konání dobra je subjektivní činnost a pro jednoho dobré pro druhého zlé. Tohle je diskutabilní.
Pohádková postava ?? Jak můžeš takové věci tahat do reality.Dobro taky konal Fantomas,nebo pan Tau.
Asi jsi to nepochopil. Byl to příklad.
To je jako bych se ptal. "jak se nazývá člověk který mluví ve verších. Například Romeo" A ty bys mi tu vyblil to že jak to můžu tahat do reality.
Ptám se na označení osoby co koná dobro. Klidně můžu dát jako příklad Frodo Pytlíka.
Ten co se snaží konat dobro je prostě "dobrák". Ale já jsem okolím celkem brán za dobráka a o sobě si to taky myslím...... Také bych se označil za debila.
Proč ? Protože konat dobro je k ničemu, co z toho mám? Nic, absolutně nic kromě pocitu. Peníze si tím nevydělám a všichni se na mě stejně jedině vyserou. Být dobrák je v dnešní době opravdu jen debilita, už jen proto že kur*y vládnou světu a jen zlodějům a sviním se opravdu daří.
A na iného dobráka si nenarazil? Budeš jediný?
Abych pravdu řekl tak asi ne... Teda o jednom bych ještě věděl. Má EXX přítelkyně. Ta je na tom podobně jako já, možná i hůř. V životě by ani mouše neublížila a je to tak čistá dušička že ji ostatní jen likvidují. Jediný rozdíl mezi námi je ten že já už jsem schopen poslat lidi do patřičných míst když je potřeba. Ona se to bohužel ještě nenaučila a tak si s ní lidi vytírají ty patřičné místa. Potřebovala by se to naučit protože dokud se to nenaučí tak nezačne žít svůj život.
Já se taky v životě mockrát spálil, než jsem se naučil říct NE. Je to jen o překonání vlastního strachu.
S tím plně souhlasím, abych pravdu řekl, snažím se tu exx naučit aby se postavila na vlastní nohy a vzepřela diktatůře ale je to hlavně její boj. Já ji můžu jen motivovat ale to moc nezabírá. Chtěla by něco udělat ale šíleně se bojí rodiny která ji nesmyslně zakazuje a ovládá jí život. Problém je že pokud se teď spálí tak jí to ovlivní hodně špatně zbytek života.
Pokud už holka vydělává vlastní peníze a dost na to, aby se postavila na vlastní nohy, tak by pro ni bylo nejlepší si najít vlastní bydlení. Nájem v malé garsonce by mohla zvládnout, pokud má alespoň medián mzdy.
Ono je to daleko více komplikované. Ale cesta pro ni existuje, dokonce bych řekl pohádková. Jen se bojí na ni vykročit protože to není zrovna jednotné s představou maminky. Maminka má zkroucené představy o životě. Představy tipu "máš manžela, nesmíš ven s nikým jiným než s ním aby vás někdo neviděl" nebo "zanech školu, nemáš šanci ji udělat, pořiď si aspoň děti budeš mít dávky". Nebo něco v tom duchu.
Nechtěl bych mít její matku za tchyni. Buď se bude dceři montovat do života, co bude živa, nebo s ní její zeť musí zavčas vyběhnout a udělat si z ní doživotního nepřítele. A pak bude záležet na holce, zda ji bude bližší matka, nebo manžel.
Holka musí sama v sobě najít sílu se z toho vymanit. Bude to sice bolet, ale jinak nikdy nebude mít vlastní život. Pokud ji z toho vytáhne někdo jinej (třeba její přítel), nadále to bude jen panenka, kterou ovládá někdo jiný. Je to blbý, ale i takových lidí je na světe hodně, jsou silní a jsou slabí.
Prdlajz dnešní doba. Lidi byli vždycky stejný svině, jen jak stárneš a potkáváš další a další lidi, tak těch kur*v potkáváš čím dál víc.
To je taky dost možné, pointu to ale nemění. Dá se říci že máš pravdu protože dřív svině když něco udělali tak měli hlavu na špalku a nebo kolem krku lano. Svině byli ale bylo jich méně protože se báli o krk. Dnes je to zcela jinak, dneska svini ocení a zvednou jí plat. Proto jich přibývá a slušných lidí ubývá.
Kdepak, hlavu na špalku měli jen ti, co se nechali chytit, nebo spíš jen ti "obyčejní" zloději či násilníci. Ti vychcanější a trpělivější se dostali do funkcí ve straně (či jiné organizaci) a měli jiný metody. Nemůžeš říct, že dnes a jindy to bylo jinak, protože tu dobu jsi nezažil, znáš jen svoji dobu.
Lidi jsou furt stejný, jen možnosti se jim mění. Jde jen o tu možnost se projevit.
Tak já ten špalek zahrnoval ještě hlouběji do minulosti. Já jsem myslel středověk a podobně, lidi byli tehdy hodně špatní ale končili ještě hůř. Vůbec doba byla jiná. Těžko říct, nedá se ale říci že dobráci by se měli. Čím více pomáhají druhým tím hůř pro ně, nemá cenu žít v pohádce kde láska vždy zvítězí nad zlem. V dnešní době láska na 80% prohraje. Žili šťastně až do smrti? tak možná 1 pár ze 100. Vždy se objeví nějaký zmetek který to rozbije, ale to jsme už odbočili.
Ve finále s tou dobrosrdečností to má ale mnoho společného.
Tak to bylo odjakživa, vždycky se měl o fous líp ten, co se nebál si urvat od jiných. Dobroty a lásky se ještě nikdo nenažral. Holka se musí naučit nedávat lásku všem okolo, ale nechat si ji pro svý blízký. Ty ostatní si musí držet od těla. Já v práci taky všem okolo říkám, že ač spolu pracujeme už dlouho a máme dobrý vztahy, tak pořád jsme "jen kolegové". Byli jsme si přiděleni, můžeme chodit spolu na pivo, ale nebudu řešit jejich životní problémy, nebo oni moje. Pomůžu, pokud mě to nějak výrazněji neomezí, ale nebudu si kvůli někomu z práce křivit životní lajnu, zvláště na úkor své rodiny.
Občas za mnou někdo v práci přijde, že bych chtěl něco opravit (fén, mobil, tablet). Někomu opravím, někomu ne, prostě někomu se mi to příčí a tak dotyčnýho rovnou odmítnu, že se s tím drbat nebudu a taky mám heslo - nemusím a nepotřebuju být s každým kamarád (zkus to té tvé ex říct, ať se tím taky zkusí řídit). A ještě k tomu, když po mně někdo něco chce, požívám kouzelnou formuli - "nic neslibuji".
No viz co jsem napsal nahoře. Ona to má s kamarády nahnuté, nevím jaké a kolik jich má ale myslím že asi nemá nikoho natolik spolehlivého aby se pro ni jakkoli obětoval. Já třeba bych pro ni udělal vše ale celodenně operuje asi spíš v rámci rodiny. Řeknu to ještě jinak, já fungovat stejným způsobem a ve stejném kruhu jako ona tak se cítím jako vězeň koncentračního tábora.
Pokud se v koncentráku narodíš a jinej svět neznáš, nepřijde ti to divný. Tys do něho nahlídnul zvenčí, proto to vidíš.
To není pravda. Jak se říká "nevlastníš všechny problémy světa tak se uklidni".
Lidé kteří mají dobré úmysly a chovají se tak jak se chovat chcou tak mají něco víc než peníze. Spokojenost se sebou samými. Kdo je spokojen se sebou samým tak ten je nejbohatší.
Když někdo dělá dobro tak za ním lidé chodí, ale mu to dělá třeba dobře. Nejde mu o peníze.
Lidi co dělají v útulcích. Lidi co dělají v sirotčincích. Lidi co dělají v domovech důchodců nebo tak někde.
Jde jen o to jaké máš priority.
Člověk který je vnitru spokojen sám se sebou tak dle mého je ten nejbohatší protože jakýmsi způsobem mu spadne kámen ze srdce. Všechno ostatní už jaksi plave dál. Nechává to být.
Ty neustále se díváš na ostatní. Tamten, tenhle, tamta.... No a co ty ? Jsi spokojen sám se sebou ?
Nedaří ? Když bohatý hovado se někde ukáže tak ho pošlou do řiti slušným způsobem ale nemají ho rádi. Pomluvy atd třeba. Ano může si zajít na oběd někam a pokecat si s lidmi kteří ho neznají nebo s hovady co jsou podobní (a baví se s ním jen protože ho "potřebují")
Ale člověk který kolikrát koná dobro tak příjde někam a tam ho vítají a ještě ho zvou. Mají ho rádi. I třeba od něj nic nechtějí protože pro ně něco udělal. Pohostí ho. Atd
Kdo z těch dvou bude asi šťastnější, kdo kolem sebe bude mít lepší společnost ?
Peníze tu budou vždycky. Je to jen materiální věc. Druhá věc je pocit který tě tíží nebo tě uvolňuje. Až bude člověk ležet někde na smrtelné posteli tak peníze už nebudou důležité. Ale bude vzpomínat jestli žil dobrý život a užil si ho. No a pak tu budou lidé kteří mu stojí po boku při té smrtelné loži a jak o tom dotyčném přemýšlí oni. (v tom lepším případě)
Dle mého peníze jsou docela druhořadé i když jsou velice důležité.
První je ten "Pocit"
A ten pocit může být i bez peněz.
Když budeš hajzl tak samozřejmě se na tebe nalepí lidi. Ale kdo bude falešný a kdo ne ?
Když budeš dobrák. Tak kolem sebe budeš mít třeba pár lidí. Ale dle mého bude většina upřímná. Hajzli ti budou neupřímní. Ale většinou taky nespokojení. Protože řeší druhé. Nikoliv sebe.
Na druhou stranu je pravda že někdy je třeba říct NE (ale to je normální. Každý potřebuje prostor a být šťastný)
Bez peněz budeš mít nanejvýš pocit hladu. Ono je hezké psát tyhle ušlechtilé věci, ale dá se to dělat do doby, než se musíš o někoho nebo o něco starat.
Jenže je rozdíl mít peněz tři prdele že nevíš co s něma a jsi snob který je se sebou spokojen nebo že jsi člověk který má peněz akorát a babičce od vedle vymění žárovky,vykydá hnůj a donese dříví.
Dobrák neznamená být debil. Znamená to že ve správných chvílích nebudeš opravdu jednat jak debil. Chápeš co tím myslím ? Nemusíš být nonstop něčím otrokem. Stačí být dobrým člověkem k ostatním třeba.
Už kolikrát stačí vhodné slova a jsi dobrák. To že někoho nepošleš do prdele, ale třeba ho vyslechneš když má těžkou chvíli a poradíš mu.
A proč by měl být někdo dobrák? Co z toho má? Uznání od ostatních? K čemu ti to je? K honění ega?
Ty jen čteš moje komentáře a prudíš nebo co ?
Teď jsem to napsal. Přečti si to celé ještě jednou a pochopíš to.
Si myslíš že všechno je o EGU ? Ego vymyslel ten kdo potřeboval způsob jak by mohl rýpat do druhého. EGO máme každý. Jenže lidé nedělají různé činnosti aby si navýšili ego. Jsi v pořádku ? Dělají to třeba protože je to těší nebo protože z toho mají peníze.
Uznání
Sláva
Pocit štěstí.
Láska.
Moc
Lidi furt říkají "Co z toho má ? " a přitom myslí na co ? Peníze ? Na co myslíš ty ?
Když jsem babičce posekal strom na zahradě tak co jsem z toho asi tak měl ? Pověz mi. Já ti to povím. Nic kromě pocitu radosti že jsem někomu pomohl.
Nic kromě pocitu radosti že jsem někomu pomohl.
A to je teda co?
To je pocit radosti. Tečka. Můžeš si hledat filozofické spekulace o tom co to je a vědecké výzkumy jestli ti to není dost.
To co píšeš je na 100% pravdivá teorie. Bohužel ale teorie a praxe bývají odlišné.
Asi ale máš pravdu v jedné věci, rozhodně nejsem spokojen sám se sebou. Ano lidem pomáhám a to i když si o to ani neřeknou. Nikdy jsem za to nic nechtěl a dokonce ex přítelkyně mě za to i jebala že pořád pro někoho něco dělám a ani o peníze si neřeknu. Lidi si i pro pomoc přijdou a řeknou si někdy o ni, ale nic z toho se nevrací. A já vlastně ani nepotřebuji aby se vracelo, například peněz mám teď "dost". Vydělávám víc než lidi v mém okolí ale radost z peněz nemám. Vyměnil bych všechny peníze za jednu osobu kterou miluji. Ale takhle život nefunguje.
Být dobrák neznamená že je člověk spokojený nebo šťastný. Ale když se tak s tím zamýšlím asi ano. Máš pravdu, člověk k tomu aby byl šťastný prostě potřebuje mít nějaké věci a když je nemá tak prostě život stojí za hovno. Bohužel já třeba vím co potřebuji ale je to něco co jak se ukázalo nemohu získat. Prostě loď už asi odplula.
To je jedno....
Každopádně, to že druhým pomáhám a dávám do toho vše, i vlastní finance mi nikdy nic nedalo. Jen pocit štěstí který funguje asi tak jako orgasmus u chlapů. Někomu pomůžeš, dostaví se dobrý pocit ale za pár vteřin je pryč jako by se nic nestalo. Proto jsem napsal že je to debilita. Ale je to debilita kterou budu dělat dál protože prostě jinak žít neumím.
Priority, moje priority jsou jasné. Mít dívku se kterou bych si založil rodinu, mít peníze aby ta rodina netrpěla a pomáhat kde to jen jde. Není to jako žebříček, tyhle věci jsou všechny položka č.1. Bohužel jak to tak v životě prakticky funguje, člověk nemůže mít vše co chce protože pak by byl opravdu šťastný. Co by to bylo za svět kdyby tu chodili šťastní lidé.
Asi jsem moc pesimistický, co naplat... Závěrem tedy chci říci že ano, máš pravdu ve 100% tvého tvrzení. Je to všechno teoreticky naprosto správně ale život je svině a nefunguje to tak jak by mělo. Vždy se najde něco díky čemu to je jen teorie, ukázkový případ jak by to mělo být. Pomáhat lidem neznamená že kolem sebe bude člověk mít lidi kteří ho mají rádi. Protože lidi si takových věcí neváží. Tak praví má zkušenost.
"Láska je zklamání, sex je slast, život je na hovno, ať žije chlast" (kdyby aspoň ten chlast dával nějaký smysl)
co trápí tento dvůr, starče?
Ženy
Jednoho nebo prikladu protikladu ?
)
(Pan Dobrota to asi nebude vid ?
Světec, Matka Tereza, Dobroděj, dobrák..
Člověk? toto je docela složitý, není to v módě. samaritán není česky.
dobromil.
Pořád mě napadá slovo Bohatýr. Ale přeci jen se mi to nějak nezdá tak jsem doufal že se najde nějaké označení ještě
Děkuji.
Fico ?
V poslední době se prosadilo slovo Dobroser.
Ivánek byl pozér.Nejpřijatelnější je dobrodinec.
Teraz je módne slovo altruista.
A samozrejme filantrop. A ináč, dobrodinec, ľudomil..
Angela Merkel.
Jj to je takový andílek no.
Takový člověk neexistuje proto pro něj ani není adekvátní výraz.
Ale existuje ich zopár. Minimálne kolega a ja.
To je jednoduchý, pokud ten kdo páchá zlo je zločinec, tak ten kdo páchá dobro je dobročinec.
To stejný, jako zloděj/dobroděj.
A kam sa stratilo slovo dobročin? :)
Nebo dobročinitel.
Něco jako veřejný činitel,který koná dobro pro blaho ostatních nebo sebe
= poslanec?
Mě asi nejvíc sedí dobroděj. Jinak opravdu zajímavá diskuze k tak zdánlivě nekonfliktní otázce.
Měla by to být nekonfliktní otázka, když v zadání je "koná dobro". Pak je tu ještě možnost "páchat dobro"
K Ivánkovi mi více než "dobroděj" sedí "bohatýr". Který se spálil a poučil. Výraz dobroděj mi bohužel v dnešní době spíše evokuje naivního hlupáka, užitečného idiota.
Citát z klasika: