Průměr na střední školy

Podstatný bude udělat přijímací zkoušky.
Jedna věc je se dostat, druhá věc se udržet.

Průměr o ničem nevypovídá a na většině škol naštěstí není tak důležitý. Důležité je udělat přijímačky. Já jsem jasný příklad pro to, že to jde. Na základce jsem měla trojky, přesto jsem se hlásila na nejlepší gymnázium v kraji. Kdekdo si ťukal na čelo, ale já jsem to prostě chtěla. Je fakt, že jsem kvůli tomu šla do 9. třídy a celý rok se připravovala jen na přijímačky, ale uspěla jsem a výborně. Maturita byla taky celkem průšvih, přesto jsem se následně dostala na několik vysokých škol. A došla až ke státnicím, na které jsem pak bohužel pro syndrom vyhoření nešla, ale jak je vidět, když se člověk rozhodne, fakt je jedno jaký máte průměr, známky a co si o vás myslí vyučující. Chtít to a jít si za tím. Takže doporučuju neřešit průměr, zjistit si z čeho se dělají přijímačky, pilně se připravovat a je to. Na všechno ostatní kašlat a nenechat se odradit.

díky bohu před 5 lety nebyly přijímačky a ani maturita za matiky :D dneska bych to už maturu nedal kdybych šel teď z 9

Ono pak taky tak vypadá to, co vyleze ze škol

Bakaláře oboru podnikání a management na soukromé VŠ dnes udělá i ten který by se dříve nedostal na žádnou střední školu.

Zbytečné přehánění bolševických vysokoškoláků tady na poradně je extrémně otravné.

Nepřehání. Znám inženýry, ale i inženýry pouze titulem a není jich málo. A jsou to absolventi škol z posledních let.

Znáš tenhle vtip?
Říká jeden čerstvý inženýr druhému: Když vidím, jací jsme my dva inženýři, ta se bojím jít k doktorovi.

Ten vtip je hodně fousatý, takže bych to zase tak nepřeháněl.

Já tomu vtipu věřím. Čím víc toho znám a vím, tím víc zjišťuju, kolik toho ještě neznám a neumím. A čím dýl žiju, tím víc omylů doktorů už jsem viděl, i těch vcelku fatálních.

No ale je fakt, že udělat medicínu bude asi trochu jiný kafe, než prolézt strojárnu.