Pokud se ti k tomu nepridavaji nejake sebeposkozujici pudy, tak bych bral toho psychiatra/psychologa jako posledni moznost. Jestli neco, tak navstiv nejakeho dobreho vyzivoveho poradce, casto tyhle veci souvisi se stravou ac to na prvni pohled muze vypadat jako blbost.

Jinak timhle tim problemem trpi opravdu velke mnozstvi lidi, pravdepodobne je to stylem zivota jaky dnes zijeme, ze se to tak rozmaha.

Nicmene vzhledem k tomu, ze na poradne diskutujes pravidelne a bez problemu, tak zjevne s navazanim socialniho kontaktu problem nemas a jses na tom jeste dobre. Ja treba jsem taky takovej, ze kdyz nemusim, tak se druhym radsi vyhnu, jenze musim a tudiz se nevyhybam.

Tohle je spis otazka, ze asi bylo v minulosti neco zanedbano, ze ses dostal do stavu: musim jit ale nejdu. Rekl bych, ze neni nic lehciho nez se tuto socialni dovednost doucit, zakladem musi byt, ze zacnes chapat, ze nejit a zustavat nekde doma sam neni alternativa. Casem se tak naucis situaci zvladat natolik dobre, ze budes navazovat socialni kontakt uplne normalne a nebude to na tobe poznat, ze to neni tvuj salek kavy.

Samozrejme necekej, ze by ti nekdo pomohl nebo ses zazracne promenil na cloveka, kterej bude socialni kontakt milovat a vyhledavat ho, takovej proste nejsi a neni takovej ani dalsi milion lidi a neni to problem.