Socialní fobie, panicke ataky, ... co delat zitra? :D

...
Kdybych se aspoň
vyznal v něčem
Co by jí mohlo
lichotit
Být, dejme tomu,
potápěčem
A dáti
se s ní
vyfotit
...

Nepíšeš, kolik ti je. Já jsem se cítil podobně. Pak jsem začal provozovat takový sedavý sport
watch
a to mi dodalo hodně sebevědomí.

Je mi 24. Hrozně mě to trápí. Původně jsem šel spát v 20h, usnul jsem až po půlnoci. Ve 2 ráno mi napsala, probudila mě a já už neusnul. Zvracel jsem, je mi blbě, třesu se, je mi zima, .. Absolutně nerozumím tomu, kde se to bere, a proč vůbec. Tak moc mi na ní záleží, tak moc jí chci vidět, ale nedokážu to ovládat. Za poslední půl rok, co se s ní bavím mnohem víc, jsem díky ní dokázal spoustu věcí, na které jsem předtím neměl odvahu.

Vím, že tohle nelze vyřešit ze dne na den, jenže dneska bych to opravdu potřeboval nějak potlačit, nechci dojít do fáze, kdy to na poslední chvíli zruším. Život je pes :/

Ode me jen kratce: 1. alkohol bych nedoporucoval, spise umocni prozivanou chandru. 2. domnivam se, ze cestou je "otuzovani" - tady postupne po malych kruccich dojit az k beznemu kontaktu.

Pokud někomu není dost dobře známo v tomto ohledu význam slova "otužování", pak stačí shlédnout film s P.Richardem - Jsem nesmělý, ale léčím se .

Chápu co je tím myšleno, jen nevím jak a jestli sám od sebe dokážu začít. Film neznám, podívám se. Každopádně děkuji.

Děkuji Musím to nějak vyřešit, nechci o ní přijít. Už mě ani nebaví se odhlašovat, ..
Zcela "nečekaně" jsem tu schůzku zrušil. Je zneklidňující, že to ze mě spadlo tak rychle a uklidnilo mě to. Je mi dost do pláče, ze sebe sama, že mi to ničí život a šance třeba být konečně šťastný.

Možná máš opravdu nějaké problémy. Jednomu známému hodně pomohli tady
aditea.cz
ale myslím, že je to tam za peníze.

Děkuji, podívám se na to a zkusím je kontaktovat.

Mezi psaním ji také zděl, že jsi nervák a chybí odvaha. Určitě to časem pozná sama a když uteče hned není to ta pravá.
Trénuj kdekoli. Pro začátek si pokecej třeba s nahluchlým dědečkem v parku, s neznámou osobou kdekoli, jen pro ten pocit - začít první.
Psycholog tě rozebere, pomůže a nemysli si - každý má svůj "strach".
Znám kluka co koktal a teď to skoro není znát. Byl u psychologa a za dvě sezení, mu bylo líp. Psycholog mu naordinoval myšlenku " Koktáš - no a co - každý máme něco a stejně to každý pozná - tak na to se...r".

Ona to ví, ví toho hodně, dokonce asi víc, než je mi milé. Jenže mi to vůči ní nepřijde fér. Poohlédnu se v okolí po nějakém psychologu. Děkuji i Tobě.

Já to měl podobně ve školním věku, hlavně na základce. Asi ne takovej extrém, ale zvracel jsem snad každé ráno a podobně. Zvracel jsem v autobuse při cestě na výlety. I ty vyřizování a kontakt v obchodech mi dělal problém. Říkal jsem si, že je to ze stresu. Teď s odstupem času vidím, že to byl asi "stres" ze soc. kontaktu. Střední škola- myslím, že jsem si řek, že mě tam nikdo nezná, tak musím začít od znova a ne v tomhle pokračovat! Najednou jsem dojížděl každý den na SŠ autobusem a nikdy za 4 roky a dál do práce další roky nikdy nezvracel. Každopádně co jsem vylezl z těch zasraných škol plných šikany jak od učitelů, žáku a nesmyslů co po nás chtěli, které mi všechny nebyly příjemné, tak jsem téměř úplně v cajku jinej. Každopádně jak je zmíněno, panák nebo pivko by asi neuškodilo, dodá sebevědomí, které potřebuješ. Ale nepřehánět to. Nevím co ti poradit, každý jsme jiný. Já jsem z toho, tak nějak "vyrostl". Velkou roli určitě hraje sebevědomí, na tom zapracovat.

U mě to začalo po střední. Na střední to bylo víceméně v pohodě, nějaké to sebevědomí tam bylo, měl jsem kamarády, kamarádky, .. Jenže potom se každý vydal svou cestou a já ztratil kontakt se všema. Postupem času jsem se uzavřel do sebe, začal se soustředit spíš na online svět, na to jak vystupuji na internetu. Naučil se celkem obstojně psát, nakonec to ale došlo tak daleko, že jsem přestal navazovat kontakty v reálu, bylo mi nepříjemné mluvit s lidma, které neznám a nějak se smířil s tím, že to tak už zůstane.

Pak se po letech objevila ona, snažím se vše napravit, udělal jsem spoustu skvělých věcí, ale ten osobní kontakt s ní nedokážu zatím zvládnout. Došlo to tak daleko, že jsem jí napsal, že bude lepší (mimo jiné), když na mě zapomene, .. nechci aby se kvůli mě trápila a ztrácela čas. I přesto to nechce udělat a chce mi pomoct, .. čehož si vážím asi nejvíc a věřím, že je ta pravá. Musím se snažit, po krůčcích to překonat.

Ono není nejsnažší o tom psát, veřejně a ještě k tomu na poradně, kde si posledních pár let zakládám na tom, abych zapadl a měl nějaké slušné vystupování. Jsem tu mezi Vámi rád a vážím si toho, že jste mě nepotopili. Mockrát Vám děkuji.

Nejlepší když zkusíš napsat starému dobrému kamarádovi po letech a zajdeš na pivo

Safra, to je skoro jako bych to napsal já sám... Ale né ta panika, tu jsem kdysi měl podobně ale jsou na to dva léky.... Jak již zde psali jedna metoda je otužovat se.... Jít třeba do města a postupně se otrkávat.... Časem se to zlepší. Druhá možnost je hlavně v hlavě. Člověk musí mít jak se říká "V Piči". Bojíš se komunikovat ? Proč, protože si o tobě třeba něco špatného pomyslí? A není to jedno co si myslí? Hlavní je co si myslíš ty.

To podceňování se u holek, to je jako bych to napsal já sám, umím sice už předstírat opak ale i tak, když píšu holce nebo s holkou tak je mi jasné že to nedopadne a na 98% to tak i je.

Můj příběh ve skratce, možná pomůže:

Bohužel je to opravdu tak, že čím více se člověk socializuje on-line, tak pak není socializovaný ve skutečnosti.
Kdysi jsem byl také hodně sám, ale já to mněl ze zdravotních důvodů, prostě jsem musel sedět pořád doma.
Jelikož jsem musel nějak zabít čas, tak jsem hrál PC hry. A jelikož jsem chtěl mít i skutečné kamarády, tak jsem začal pořádat LAN párty.
Zdraví se pak trochu zlepšilo (kolem 30 - teď 36) tak jsem zatoužil po slečně. Začínat ve 30 nebylo fakt lehké.

co jsem vypozoroval co by se mohlo hodit vědět (obecně profláknuté fakta):
- nesoustřeď se jen na jednu slečnu, udělej si více známostí, když budeš mít jenom jednu možnost, tak budeš nervózní, protože máš všechno vsazeno na jednu kartu

- na první schůzku jdi se slečnou, na které ti tolik nezáleží, nebudeš tak vytřepanej

- holky se rády baví, takže musíš vymyslet nějakou zábavu, třeba blbé házení si s talířem

- pokud ji rozpálíš třeba rychlou projížďkou na motorce (nepřecenit svoje schopnosti) večer se ti odmění

Problém byl z mně v tom, že se mi líbily mlaďounké. TAkže jsem nakonec vždycky dočkal kopačky. :( Protože jak jim růžové brýle spadly, tak co s o 15 let starších chlapem že? A na kopačky je nejlepší mít kamarády se kterými se pravidelně scházíš. Ti tě pak podrží a vyslechnou. Na kamarády si musíš vždycky udělat čas, ne že máš slečnu, tak jim řekneš, že nemáš čas a jak dostaneš kopačky, tak že je najednou chceš vidět. Láska pomine rychle, kamarádství může vydržet do smrti. Já jsem teď po 2 letém vztahu (rok společného bydlení). A i kdybych se už do žádné nezamiloval (naštěstí se mi už líbí i 30ky), tak jsem moc vděčnej, že jsem mohl lásku zažít (sex taky zajímavej :D).

Ještě mě napadá, že to nemusíš mít jen v psychice, ale jelikož je psychika spojena s fyzickým stavem, tak uskosti a strach jsou spojené s ledvinami a tak, takže klidně můžeš mít třeba chytnuté ledviny nebo jiný orgán (podle klasické medicíny samozřejmě budou naprosto v pořádku), a tvé uzkosti jsou jen následek nesprávného fyzického fungování tvých vnitřních orgánů. Můžeš si je nechat proklepnout někde, kde provozují čínskou medicínu. Nebo je třeba posílit i na slepo. Existuje plno bylinek. Navštiv nějakou zkušenou bylinkářku a nech si předepsat nějaký čaj na močové cesty. I kdyby jsi byl zdravý jak řípa, tak ti to neublíží. I placebo může pomoct. Na psychiku určitě.

Mám podobný problém. Nikdy jsem tedy nezvracel apod...Ale mam to tak, že mi strašně záleží na tom, co si o mě lidé v okolí myslí. Nepožádám nikdy nikoho o pomoc třeba s nějakou prací. Nebo jen hloupé zeptání se kolemjdoucího na cestu. Raději budu hodinu bloudit než někoho požádat o pomoc.
Kontakt s neznámými lidmi je hrozný.... Rád bych v nitru duše pokecal, ale když na to příjde sklopím oči, odpovídám ano-ne. A později si to vyčítám.
S dívkami je to podobné.
Zvýšení sebevědomí je ten lék, otázka jak to udělat že...

Já to třeba taky nevyhledávám kontakt s cizími lidmi. Je to asi o povaze. Například otec, ten by pořád z někým jezdil a s někým kecal, ale matka, tak jen sedí nejraději doma a kecá max s rodinou, nikoho cizího nepotřebuje. No a já jsem úplně po matce.
Nějaké slečny se mi už ale sbalit podařilo. Rozmnožovací pud byl silnější než nechuť navazování kontaktu s cizími lidmi, stud a strach z neúspěchu.

Hodně záleží, jak člověk vypadá, to samozřejmě neovlivníme, ale jde ovlivnit mnoho jiných věcí. Pro zvýšení sebevědomí je prostě třeba dosahovat úspěchů (pokud již člověk nestuduje, tak dobrá práce, vlastí bydlení, auto, motorka, ...) a být smířený s tím, jak člověk vypadá a nenechat se odradit neúspěchy v balení. Brát to tak, že je to jak se sportkou, člověk si vsadí a možná to vyjde. Odměna je sladká, takže se nenechat odradit a pořád zkoušet. Holky se chtějí hlavně bavit, takže zajímavé příhody do placu, vtipy, člověk musí být veselý až vychechtaný. Prostě aby se slečna cítila příjemně. Když se dostaví na druhou schůzku, tak na druhé schůzce dávám pusu. Když se obtěžovala na druhou schůzku, tak ji nejsem odporný a pusa je na místě. (Na prvním bych to neriskoval. Klidně ji můžu být odporný i když to tak nevypadá.) Život je krátký a já si jej chci užít. ;)

Nebo jen hloupé zeptání se kolemjdoucího na cestu. Raději budu hodinu bloudit než někoho požádat o pomoc.

Na tohle uz nastesti mame zachranu. Smartphony s mapami.

Jo, taky se hlasim do klubu stydlinu, co se bojej cizich lidi a navazujou s nima kontakt jen kdyz je to absolutne nezbytne nutny Mam treba kamosku, ktera je pravy opak. Vzdycky, kdyz nekde trajdame spolu a potrebujeme neco od nekoho zjistit, ujima se toho ona. To taky neni uplne spatny, mit po ruce nekoho takovyho, kdo ten prvni kontakt navaze. Po chvili uz se treba zapojim taky.

Ale mam to tak, že mi strašně záleží na tom, co si o mě lidé v okolí myslí.

A ty lidi přemýšlí nad tím, co si o nich myslíš ty.
Je třeba mít tak trochu u prdele, co si o tobě myslí jiní, především cizích lidi. U přátel, kamarádů, rodiny, je to něco jinýho. Já si vždycky řeknu - "je to jen v mé hlavě" a jdu do toho.
Strach že se ztrapním? Pff... opět je to jen v mé hlavě a nějaký ztrapnění mi chleba neužere. Nemusím být superman a geroj v každé situaci.

Taky jsem byl kdysi hodně bez sebevědomí. Kamarád mi poradil, ať si koupím motorku, že holky se pak lepí samy (samozřejmě určitý typ) a tím pádem se mi i zvýší sebevědomí, když budu mít kolem sebe holky. A fakt to funguje. Kamarádka pak pozve svojí další ještě třeba hezčí kamarádku na projížďku a už to jede: FORJOYRIDER
Jak se obklopíte holkama, tak se otrkáte. Časem přeskočí mezi někým jiskra. Proč je moto super? No spolujezdkyni se vysvětlí, že Vás musí obejmout. A už tam je fyzický kontakt, už se objímáte. Pak si může vysvětlit jak se motorka řídí. Dát ji ruce na páčky a taky se nejlépe prolamují nenápadně ledy. Dotyky! Můžete toho nakecat hodně, ale jakmile se dotknete jejich rukou, tak ledy jsou prolomeny, pak už to jde rychle. Takže jakákoliv záminka na dotknutí se jejich rukou je pro nesmělé jedince dobrá. S tím vysvětlováním, jak se řídí motorka, se to nesmí přehnat, protože pak jezdí holky a vy čumíte: watch :D
Moto leze do peněz, ale marné, jak se říká u nás, kdo chce být vyrznuty, tak nesmí kvičet. Ideál pořídit nějaký univerzál třeba honda fmx 650 (nesjedete si pořádně ani na dálnici ani v terénu, ale na vození holek ideál. Nebo pro začátečníky ještě něco slabšího) už napomohla k nejedné lásce.

Pokud se ti k tomu nepridavaji nejake sebeposkozujici pudy, tak bych bral toho psychiatra/psychologa jako posledni moznost. Jestli neco, tak navstiv nejakeho dobreho vyzivoveho poradce, casto tyhle veci souvisi se stravou ac to na prvni pohled muze vypadat jako blbost.

Jinak timhle tim problemem trpi opravdu velke mnozstvi lidi, pravdepodobne je to stylem zivota jaky dnes zijeme, ze se to tak rozmaha.

Nicmene vzhledem k tomu, ze na poradne diskutujes pravidelne a bez problemu, tak zjevne s navazanim socialniho kontaktu problem nemas a jses na tom jeste dobre. Ja treba jsem taky takovej, ze kdyz nemusim, tak se druhym radsi vyhnu, jenze musim a tudiz se nevyhybam.

Tohle je spis otazka, ze asi bylo v minulosti neco zanedbano, ze ses dostal do stavu: musim jit ale nejdu. Rekl bych, ze neni nic lehciho nez se tuto socialni dovednost doucit, zakladem musi byt, ze zacnes chapat, ze nejit a zustavat nekde doma sam neni alternativa. Casem se tak naucis situaci zvladat natolik dobre, ze budes navazovat socialni kontakt uplne normalne a nebude to na tobe poznat, ze to neni tvuj salek kavy.

Samozrejme necekej, ze by ti nekdo pomohl nebo ses zazracne promenil na cloveka, kterej bude socialni kontakt milovat a vyhledavat ho, takovej proste nejsi a neni takovej ani dalsi milion lidi a neni to problem.

Pokud se ti k tomu nepridavaji nejake sebeposkozujici pudy

To ne

casto tyhle veci souvisi se stravou

Dřív jsem jedl fakt sračky, dovoz, energy drinky, atp.. Poslední půl rok, ale jím zdravě, zeleninu, saláty, kuřecí maso, ryby, houby, minimum sacharidů, .. piju jen vodu a neslazený čaj. Nemyslím si tedy, že to bude v tomto.

Nicmene vzhledem k tomu, ze na poradne diskutujes pravidelne a bez problemu, tak zjevne s navazanim socialniho kontaktu problem nemas

Nemám žádný problém si s lidma psát, to umím vcelku na slušné úrovni a dokážu napsat cokoliv. Mám problém s osobním kontaktem, ať už je to jen odpovídat lidem ve výtahu na otázky o počasí, atp.. Je mi to hrozně nepříjemné, když narazím na někoho cizího, kdo se snaží nadhodit nějaké téma, kór když je to nějaká slečna. V takovém případě ze sebe něco dokážu vymáčknout, ale leckdy řeknu fakt pitomost nebo se přeřeknu (což mi přijde hrozně trapné). Ty horší stavy zažívám hlavně u lidí, na kterých mi záleží (a teď si představ co se mnou dělá "ona slečna").

řeknu fakt pitomost nebo se přeřeknu (což mi přijde hrozně trapné).

Příliš ti záleží na tom, co si o tobě ostatní myslí. No tak se překecneš, trapný netrapný, vždyť je to fuk.

Presne tak, vetsinu lidi stejne clovek potka jenom jednou, maximalne dvakrat za zivot (s rezervou). Navic jak uz padlo nahore, neni od veci si natrenovat mluveni (nejen k holkam) nanecisto. Tj treba otazka kolik je hodin, kde maji dobre kafe, vlastne uplne normalni vety. Staci to jen zkouset, klidne nejdriv zdravit, pak prejit na jednoduchy vety, pak az ten rozhovor trochu rozsirovat.

Zarad do stravy i orechy, prodavaji v Lidlu ruzny druhy 200g 60-80Kc, coz je slusna cena, nekdy maji v akci jeste levneji. A chod hodne na slunicko, taky muze mit vliv na pohodu cloveka.

S kurecim masem to moc neprehanej. Ja jsem treba castecnej vegetarian a maso nejim vubec, tak te tu nechci navadet, abys jed veprovy a hovezi, to je proti mymu presvedceni, ale fakt je, ze pokud neni kure z domacich podminek (malochov), tak bejva zdravotne casto horsi nez jiny druhy masa. To je ale mimo tema.

Co takhle kdyz nekam prijdes, umis pozdravit? Nedelam si legraci, kamos s tim mel taky problem, dost mu pomohla prace v kolektivu, kde se cejtil dobre a "rozkecal se".

Jinak jak uz tu bylo receno, trenovat. Ve vytahu nadhod tema pocasi, to je takovy dobry rychly tema na tu chvilku, co jedete. Tim nerikam, ze to mas lamat pres koleno, proste tak normalne, nekdy ma clovek lepsi naladu a spis je mu do reci a nekdy ne.

Hlavne to moc neres, vzdycky kdyz budes mit pocit, ze nekam musis jit a zacina to z toho bejt soufl, vzpomen si na to, ze jsou desititisice lidi jenom ve tvem okoli (teda zalezi kde bydlis, proste dost dalsich), kteri to maji stejne a taky to davaj.

Abych to zkonkretnil, tak jenom v mym okoli treba moje sestrenice je hodne uzavrena do sebe a ma silnej komunikacni blok, tak si vzala k praci jeste nejaky podnikani - eshop, kde proste musi. No a pak ten kamos, taky na tom pracuje a docela se zlepsil. Mne samotnymu pomaha, ze proste obcas stravim den (no nekdy i tejden) v klidu sam v lesich v prirode a nacerpam sily a pak zas muzu nejakou dobu komunikovat v pohode nez me okoli nasere zase tak, ze musim vypadnout.

Nenapadlo někoho, že jde o nudícího se puberťáka, který se chce jen "pobavit" na cizí účet?

Četl jsi odpovědi? Zjevně ne.

Nenapadlo

protože, na rozdíl od tebe, víme že nejedná.

Nechápu na co narážíš(?), myslíš, že si dělám srandu?