Problémy se zrakem

...musim navštivit optika...

Optika až potom co tě vyšetří oční lékař pokud uzná za nutné ti předepsat brýle.
Setkal jsem se s tím, že optik má smlouvu s očním lékařem a ten u optika vyšetřuje lidi co přijdou k optikovi pro nějaké brejle

pardon ja jsem tim myslel lekaře... ale asi se lekaři na oči teda řika jinak :D bryle už nosim... do dalky-...

Abraka dabraka!
Už vidíš líp?
Ne?
No, léčba po internetu nefunguje.
Takže ti zbývá ten doktor.

ja se chtěl jen zeptat zda nevi někdo jestli to neni současti nějake očni vady... takhle jsem to myslel :)

Hele to mi dělá taky, brýle nenosím a nepřišlo mi to jako důležitý, tak jsem se na to zapomněl u očařky zeptat.
Ve tmě když na něco čumím, tak to nevidím, když se podívám vedle toho, vidím to periferně krásně. Očařka říkala, že vidím dokonale. Zajímalo by mě, co to způsobuje mám to tak celej život.

edit: Tak jsem to pogůglil. V očích je něco, čemu se anglicky říká cones a nepodařilo se mi zjistit (a zas tolik mě to nezajímá), jak se tomu říká česky a rods, čemuž se říká česky tyčinky.
Tyčinky jsou víc citlivý na světlo, než cones, proto když natočíš oko stranou, abys to měl v periferním vidění, vidíš to lépe. Prý záleží na oku každýho člověka, každej to má jinak, není to vada a má to tak spousta lidí.

...čemu se anglicky říká cones a nepodařilo se mi zjistit (a zas tolik mě to nezajímá), jak se tomu říká česky...

Čípky?

děkuji.... skvělý komentař :) hele od půlnoci do 02:00 dnešni noci jsem koukal na TV, pak jsem šel na balkon a hvězdy jsem prozměnu viděl normálně, a viděl jsem jich mnoho takže je možné že za to může dlouhé vysedávání u počítače???

Pochybuju, spíš byly ty hvězdy všeobecně líp vidět

Mozno zrovna nebolo zamracene.

Lidské oko obsahuje dva druhy světlocitlivých receptorů. Tzv, Tyčinky a čípky. Tyčinky vnímají jen světlo jako takové bez rozlišení barev, tedy vidí jen černobíle. Čípky ale jsou schopny vnímat barvy.
Nejdokonalejší vnímání a ostření obrazu je přibližně ve střední části oční sítnice a právě tam, je soustředěno nejvíce čípků a tedy kvalitní barevné vidění. Dále od středu oka, čípky rychle ubývají a je tam více jen jas vnímajících tyčinek. Člověk tedy nevidí plně barevně, v celé vnímané ploše, nejvíce ostře a barevně vidí ve střední části obrazu a směrem k okrajům zorného pole ostrost a barvy klesají.
Člověk si to ale normálně neuvědomuje, mozek do doplní.
Čípky a tyčinky ale nemají stejnou světelnou citlivost. Čípky dokážou vnímat barvy, ale mají menší citlivost. naopak tyčinky nevnímají barvy, ale mají větší jasovou rozlišovací schopnost. Je to dáno vývojem. Střední nejdokonalejší a barevná část oka, je důležitá k rozlišení detailů. Postranní část jen převážně světlo vnímající část, takzvaně periférní vidění, není tak důležitá z hlediska detailů a barev, ale velmi důležitá k vnímání okolí, z hlediska vývoje, například k zaregistrování z boku se blížícího predátora. Tam nejde ani tak o detaily a barvy, ale o velkou citlivost samotného zaregistrování objektu.
Proto jsou tyčinky neschopné vnímat barvy, ale o to jsou citlivější.
A to je právě důvod uvedeného jevu. Při velmi nízkém jasu pozorované scény, a navíc téměř v černobílém podání, jako je například ztemnělá obloha s hvězdami, člověk ze zvyku, což je normální, má snahu se zaměřit pohledem tak, aby pozorovaná plocha spadala do střední části oka, kde vidí nejostřeji. A tam právě převažují barevně vidící, ale méně světlo vnímající čípky. Ale okolní plocha mimo střed oka, obsahuje sice barvu nevnímající, ale o to citlivější na světlo tyčinky.
Z toho důvodu, když zaostříme pohled na jistou střední část pozorované plochy, zaostříme pohled do čípky obsahující část sítnice, která je na jas méně citlivá. Ostatní okolní plocha spadá do okrajové části sítnice, kde sice nevidíme barevně a objekty nejsou zcela ostré, ale vidíme je vlivem větší citlivosti tyčinek jasněji. Proto vznikne dojem, že tam, co zaostříme pohled najednou hvězdy zmizí a vidíme je okolo.
To je ten hlavní důvod. Ale zmíněné dlouhodobé koukání na obrazovku počítače tento jev umocní.
Světlocitlivé buňky oka, se snadno unaví. A právě čípky, uprostřed oka se unaví snadněji. (existují na tom základě i různé triky a zdánlivé efekty, lze dohledat na netu, například se díváme na nějaký obraz na monitoru, pak klikneme, obraz se změní na černobílý a my nějakou dobu vnímáme barvy, které tam nejsou a podobně). A právě při delším sledování monitoru, využíváme nejvíce střední, ostře a barevně vidící část sítnice. Postranní periferní část je využívána minimálně. Proto je nejvíce unavená ta střední část oka. Nějakou dobu to přetrvává, než se buňky zregenerují. Proto se sečte menší světlocitlivá schopnost střední části oka s únavou. Takže tento jev menší vnímavosti ve středu oka, při pohledu na oblohu zesílí a vidíme hvězdy jen okolo zaostřené plochy.
Při sledování televize k tomu dochází také, ale s dost menší intenzitou. Je to dáno tím, že na televizi se nedíváme tak upřeně a zblízka, jako například při čtení textu na monitoru. Tím zaměstnáváme rovnoměrněji plochu sítnice.
Takže jev je to vysvětlitelný a v podstatě normální. Pozornost by to vyžadovalo, pokud by se to projevovalo i za normálních světelných podmínek, za běžných okolností. Například, že by za normálního světla člověk vnímal ostřeji periférii, než přímý pohled, tam by to znamenalo vadu oka.
O jevu se ví, například v době, kdy Země prochází meteorickým rojem Perseidy, lidé to pozorují. A vyskytují se rady, nesnažit se padající hvězdy zaostřit. Vždy je člověk zaregistruje právě tam, kam se přímo nedívá.

Hezky vysvetleno, zase jsem se neco dozvedela Diky!

Jen nejak podezrele podobne na 2 clanky + jeden z wikipedie ktere jsem nasel kdyz jsem okopiroval cast vet (po google prekladu clanku z Eng do CZ), jen s pozmenenim par slov , ale tak treba ty clanky napsal on ze

hele, mne je v zasade jedno, odkud ta informace je - tohle neni vysokoskolska prace ani odborny clanek, aby tam musel uvadet zdroje a neopisovat. Mne se proste libilo, ze tu informaci tady naserviroval - ja bych se o tom treba nikdy jinak nedozvedela, protoze clanky na wikipedii nebo jinde o tycinkach a cipcich si bezne nectu

Jsem si celkem jistý, že se tohle učí už na základních školách.

No, asi mi nebudeš věřit, ale psal jsem to jen tak z hlavy. Jestli je to někde na Wikipedii, jsem nehledal. Podobnost popisu je důkazem, že jsem nekecal. A je logické, že je to podobné. Pokud je to na Wikipedii popsané správně a já to též popsal správně, prostě to musí být podobné. Kdyby to podobné nebylo, asi by to nebylo správně.
Je mi už hodně let a hodně si pamatuju. Je mým koníčkem, zajímat se o to, jak co funguje. Nejsem ve většině věcí odborník, ale mám základní přehled o hodně věcech. Anatomii nevyjímaje, můžu ti v základech popsat téměř všechny orgány v těle. Chceš třeba napsat,kde je v těle pankreas a na co je?
Nebo třeba na co a kde jsou v těle příštítná tělíska? Co to je parathormon a jaký má význam?
Nebo jak fungují ledviny a jakou další funkci mají mimo vylučování moči? Co je to kreatinin? Co je aorta, nebo věnčité tepny, nebo kde je vena cefalica? O všem si můžeme popovídat.
Nebo třeba z jiného soudku, co je třeba higgsův bosson, nebo jak daleko jsou televizní satelity, a mnoho dalšího. Mám dost široký všeobecný přehled, tím se nechci chlubit, jen obhajuju svoji "práci".
A samozřejmě ani zdaleka nevím všechno. Pokud to nevím a našel bych to někde na netu, tak na to dám odkaz a nebudu se s tím opisovat. Asi tak..

krucifix to je dobre vysvětleni... Zerozero děkuji mnohokrát! je to napsano jako od nějakeho specialisty :) s těma perseidama mi to připomnělo že tomu tak bylo když jsem je pozoroval... když jsem koukal a viděl jsem je v perifernim viděni tak super.. ale napřimo nic moc... takže četl li jsem dobře tak se to umí regenerovat v tom oku.. to je dobře... stači teda jen nesedět pořád u TV a PC :)... tyjo vy jste super... jsem se taky aspoň přiučil.. děkuji