Obavy z odmítnutí - tábor
Zdravím, je mi 16 let. Mám téměř 7let diabetes 1.typu a tento rok uvažuji nad tím, že bych jela na tábor ke koním. Na tábory jsem jezdila, ale s ostatními diabetiky + byl jinak tématický. Jsem samostatná, vše zvládám.
Moje otázka tedy zní : Jak mám přemluvit mamku, aby mě pustila i na tento tábor, kde budu s diabetem jediná ?
Nikdy jsem po ní nic takového nechtěla, ale o tento tábor opravdu moc moc stojím. Mám obavy, že řekne ne.. jelikož jsem hodně dětská a myslí si, že to tam sama nezvládnu a já ji na jednu stranu chápu, že se bojí.?
Budu ráda za každý tip, jak ji přesvědčit.
Omlouvám se, pokud jsem svoji otázku zařadila špatně.
Zkusil bych sehnat a kontaktovat nějakého vedoucího toho tábora a zeptat se,jestli by byl nějaký problém s účastí.Když už jsi na podobné jezdila.A potvrzení od doktora pak taky samozřejmě budeš mít.Pokud se vedoucí vyjádří,že to problém nebude a takové děti s omezeními a zvýšenou péčí nebo dohledem berou běžně,tak to snad pomůže maminku uklidnit a přesvědčit.Případně se tam pak může poptat i sama.
Ptala jsem se vedoucích více táborů a problém by nebyl, jen to napsat do přihlášky, ať se mohou poradit se zdravotníkem.
Mamča se právě bojí pustit mě na tábor s koňmi, protože si bratrancovo přítelkyně cca před 3mi roky přivezla na pár týdnů koníky k nám a bratrance jeden kopl do nohy. Ale ukázalo se, že to nebyla úplně vina koně.
Moc Vám děkuji za odpověď :)
Ono se moc takhle na dálku poradit nedá,neznám detaily a hlavně tvoji mámu.Snad jen zkus na nějakou dobu nasadit smutný výraz,že ses na ten tábor strašně těšila a budeš mít celé léto zkažené.Třeba Ti maminka bude chtít udělat radost a ještě o tom bude přemýšlet?Nebudeš mít teď někdy narozeniny nebo 7.2. svátek?Tak si zkus jako dárek nepřát nic jiného,než ten tábor.Tak hodně štěstí a pak pozdravuj všechny koně.
Jestli si to neprosadíš, tak jsi mrtvej Homolka.
Podle mne neexistuje žádný způsob, jak člověka, který nechce něco udělat, přesvědčit, aby to udělal.
Jsem si vzpomel na serial Neviditelni:
"My v mafii mame dobry vztahy, chceme neceho spolecne dosahnout, vzajemne si vyhovet. Oni mi pomuzou radi."
"No a k cemu teda potrebujete ty slozky?"
"Kdyby mi nepomohli radi"
Ne ze bych to videl jako reseni tyhle situace(kdy si sakra myslim, ze v 16 si clovek muze rozhodnout, kde bude travit tabor), ale zpusobu jak nekoho presvedcit, aby neco udelal i kdyz nechtel, je neurekom.
To může napsat jenom žena
Mužům se to naopak stává velmi často.
Svou odpovědí jsem mínila, že by se o něco takového neměl nikdo ani pokoušet.
(Přijde mi to nefér.)