Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailem Prosím o pomoooc

ahoj jsem zoufalá, jsem úplně na dně... potřebuju pomoct.:-(
Je mi 19 a žiju sama s mámou. Nedávno jsem si našla přítele. Chodím na střední a tento rok budu maturovat. No, problém je v tom, že se s mámou furt hádáme. Je na mě neustále nepříjemná, zlá někdy úplně bezdůvodně, sprostě mi nadává... nevím co s tím vždycky to nějak ustojím ale teď už to prostě nezvládám. Nejdřív se jí nelíbilo, že jsem začla jezdit za přítelem, dělala mi kvůli tomu hysterické scény a to jsem se vždycky vrátila domů, tak jak jsme se domluvily, třeba do desíti. Naše hádky ale nejsou jen kvůli tomu, ona si na mně prostě vylívá svou zlost, ale nevím kde se to v ní bere. Třeba před pár dny na mě ráno začla ječet, když jsem se chystala do školy. Ani nevím kvůli čemu, prostě se jí zase něco nelíbilo. Já si taky nic nenechám líbit a když jsem jí začla odporovat a bránit se tak to ji naštvalo ještě víc. Úplně zuřila vzteky, sprostě mě urážela a pak vzala hrnek s kafem a chrstla ho po mně. To mě tak vytočilo, nejraději bych jí v ten moment liskla. Byla jsem z toho docela hotová ale pak jsem to nějak přešla... No a dneska se to opakovalo, pohádaly jsme se.. strašně... Je tak zlá když se se mnou hádá, úplně na mě vykulí ty svoje zlý oči a hystericky ječí. Pak zase vzala hrnek s kafem a chrstla to na mě. Jo možná to zní komicky ale představte si to. Ve mně to tak vřelo, zase jsem měla chuť jí to nějak vrátit. Sama jsem držela v ruce svoje kafe a měla jsem takovou chuť jí to vylít do ksichtu (jinak to by mě asi zabila)... No každopádně kdybych to kafe nedržela v té ruce, tak si dovedu představit že by se po mě i vrhla a zmlátila mě. Ach jo. Nevím co s tím.. tohle přece není normální:.( Vždycky se tak rozklepu že ani nemůžu dýchat. Bojím se jí, nemám ju ráda. Chová se ke mně jak k malýmu děcku, myslí si že mi může řídit život a říkat mi co mám dělat. Taky mi řekla že když ju nebudu poslouchat tak mě vyhodí z bytu. Nejraději bych se odstěhovala ale nemám peníze.. Napadlo mě někam do pronájmu, ale vůbec si nedovedu představit jak bych to teď zvládla když budu maturovat. Prosím poraďte mi co mám dělat, já už to nevydržím.

Jsou zobrazeny jen nové odpovědi. Zobrazit všechny
Předmět Autor Datum
Až zase začne zuřit,zkus ji trochu usměrnit,ovšem v klidu.Prostě jí řekni,že to chování není normáln…
Karel04 18.02.2020 18:23
Karel04
Že skončí na psychiatrii jsem jí dnes řekla... to ji rozzuřilo maximálně, normálně jí šlehaly blesky…
Kaja_ 18.02.2020 18:58
Kaja_
A co ten tvůj kluk? Už vydělává? Nemůžete bydlet spolu a nezávisle na mámě? Ono je celkem těžko rad… poslední
Nol 19.02.2020 21:08
Nol

Až zase začne zuřit,zkus ji trochu usměrnit,ovšem v klidu.Prostě jí řekni,že to chování není normální,že se o ni bojíš a tak příště raději zavoláš záchranku,aby jí doktoři pomohli.A že zřejmě skončí někde na psychiatrii.Pak rychle couvej,asi ji to rozzuří ještě víc,ať nedostaneš facku nebo hrnkem do hlavy.Ale možná si pak uvědomí,že to už přehání a pak s ní snad bude lepší řeč a jednání.A taky jí řekni,že potřebuješ trochu klidu na dokončení školy a s učením na maturitu máš starostí a stresu dost a nepotřebuješ doma další.
Jestli to nějak pomůže ovšem nevím,každý je jiný a odhadnout výsledek se moc nedá.

Že skončí na psychiatrii jsem jí dnes řekla... to ji rozzuřilo maximálně, normálně jí šlehaly blesky z očí. No a od té doby se celý den nebavíme, a že to bude lepší to teda nevypadá. Kdybych jí řekla že potřebuju klid na učení, tak mi řekne že hlavně že si jezdím za "borečkem" a že se mám učit a ne se někde tahat. (a to jsem se s ním přitom viděla naposledy někdy před dvěma týdny). Tak já nevim :-(

A co ten tvůj kluk? Už vydělává? Nemůžete bydlet spolu a nezávisle na mámě?

Ono je celkem těžko radit, když známe jen tvůj názor. Vypadá to, že na sebe narazily možná puberta a stará možná nemocná ženská.

Přiznávám, že během VŠ jsem odešel z domu. V té době byl už otec dávno mrtev a mámě samotné docela hrabalo. Požádal jsem ji, ať mi dává sirotčí důchod a víc po ní nebudu chtít ( to bylo období před revolucí. nevím jestli dnes něco takového je ), měl jsem prospěchové stipendium, a 2 poslední ročníky VŠ po škole ještě chodil na brigádu a psal diplomku. 2 roky jsem se takto živil sám a platil garsonku. Nekouřil jsem, pil minimálně. Spal jsem na matraci na zemi. Postel jsem si vyrobil, když jsem byl v létě na brigádě u zedníků ve špitále a našli jsme tam vyhozený stůl z porodnice. Když jsem chtěl psací stroj na diplomku, máma mi svůj odmítla půjčit. Prodal jsem i magnetofon a radio z NDR, abych si mohl koupit nový psací stroj. A tu VŠ jsem dodělal.

Že chceš být s přítelem chápu, ale ani nevím, jestli nejste feťáci. Neumím ti poradit. S mámou se neshodneš, takže nejrozumnější je odejít. Sama si rozhodni, co jsi ochotná udělat, aby ses uživila.

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru