Mám život za sebou.
Dobrý den, sice v životě se cítím poměrně šťastný, ale už nejsem nejmladší (32 let letos v Listopadu) přijdu si strašně starý, dá se s tím něco dělat?
Jsou zobrazeny jen nové odpovědi. Zobrazit všechny
Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru
1.pořád to nepočítat a neprožívat.
2.ještě nejsi ani v polovině seniorského věku, pak teprve začne volný život.Takže ještě stejně "strašně dlouhá doba" do důchodu.
3.najdi si nějakou starší přítulkyni a hned si budeš připadat jako mladík.
Snad bude někdy existovat nějaký elixír mládí
(vtip)
To by tě přestalo bavit byt stále mladý . Na životě je nejhezčí to, ze jednou skončí. Tak si ho pak dokážeš vážit.
Žít věčně by tě nebavilo. Až by ti několikrát umřeli tvoji přátelé nebo tvá láska, sledoval by jsi jak ostatní stárnou by jsi žil jen v kruhu samoty a nepochopení.
Ruzné okultní spolky, alchimisté věřili že ve zlatě je "věčné mladí" díky pozitivní latkové proměně už před několika tisíci lety, dokonce i dnes se "zlato" používá v lékařství proti rakovině, tišení bolesti nebo různým fobiím.
Až budeš mít 50 krizi, uvidíš ze 32 let jsi ještě mládě.
Začni zdravě jíst a starej se o své tělo, nic jiného ti nezbývá
Co by som dal za to mat zase 32.
Nevím, jestli bych chtěl mít teď 32 let. To bych se raději vrátil do doby, kdy mi bylo 32.
No fakt problém
Když mně bylo 32, tak jsem se (poprvé a asi taky naposled) oženil. A založil rodinu.
Rodina je na nic. Nedivím se mu že žádnou nechce. Radši kočku.
A bude hůř, Kristovými roky (cca) život zdaleka nekončí. Teda obvykle. Každý další rok je člověk starší.
Buď rád že jsi tak mladý. Po padesátce jak u koho se to začne projevovat. Tu mě píchá to mě bolí atd. Já v tvém věku jsem byl v pohodě.
Na druhou stranu kolem třicítky jsem začal pociťovat, že už nejsem tak pružný a nárazuvzdorný. Nic vážného, dosud nic vážného, ale některé věci, které jsem jako náctiletý v pohodě dělal by mě dneska asi zabily nebo zmrzačily.
Jediný způsob léčby je prozřít.Nebo co tě do tohoto úvahy zavedlo.Nějaký recept-lusknutí neexistuje.Naprosto asi nejlepší bude se zeptat psychologa.
Buď rád,že jsi zdravý to je důležité a věk neřeš. Až ti bude tak 60 roků zjistíš,že to rychle uteklo a že si připadáš mladý a život máš před sebou.No moji mámě je 91 roků a pořád ji život baví mě je o 32 roků míň a přišla ta nejhorší nemoc,ale pořád doufám,že ještě bude lépe.