Jsou možné srážky 180mm/h?

Nejsem si jistý, jestli tě chápu. Ale 180mm na metr čtvereční je brutální číslo (šak si to spočítej).

Teoreticky ano. Ale mnohem pravděpodobnější bude, že jsi to špatně spočítal.

Plnneni sudu z okapu. Plocha je pul strechy / plocha sudu. Pak uz to bude rozumnejsi

Proč půl střechy ? To asi předpokládáš, že má sedlovou střechu a dva sudy, na každé straně domu jeden ?

u sedlové střechy máš obvykle 2 svody a vodu může sbírat jen z jednoho.

Vidíš někde v dotazu nějakou zmínku o sedlové střeše ?

A ty někde vidíš, že nejde o sedlovou střechu? Nevím, proč se na tom tak točíš.

Naformulujme to jinak - plocha střechy, ze které teče voda do okapu. Stačí ti to takto? S tím už budeš moct usnout?

Nejde o to, jestli usnu, ale odpověď typu "půl střechy" přímo vybízí k mé otázce "proč zrovna půl", proč ne 1/3 nebo 3/4. Ani "plocha střechy, ze které teče voda do okapu" není přesná, to by platilo pro vodorovnou střechu. Záleží na ploše pozemku pod střechou, tj. zastřešená plocha.

A do toho můžeš i započítat i dráhu padajících kapek, protože na šikmou střechu bude mít šikmá dráha kapek taky vliv, pokud bude pršet po sklonu střechy nebo proti sklonu střechy.

Mám pocit, že jsi nepochopil moji poznámku. Uvedu to na příkladu domu 10x10 m. Zastřešená plocha je 100 m² , ale plocha sedlové střechy se sklonem 45° je 140m², což při výpočtu množství srážek je dost podstatné.

Nemůžeš počítat víc, jak je zastřešená plocha, pokud se stále bavíme o sedlové střeše. Plocha střechy je sice větší, ale srážek na ni na těch příkladných 100 m2 nenaprší víc, než na 100 m2 vedle na zahradě.

No to je to, co tu celou dobu píšu. Není podstatná plocha ani tvar střechy, ale zastřešená plocha.

Já jsem to pochopil. Ale pokud máš střechu se sklonem 45% a děšť bude padat se sklonem 45% kolmo na střechu, tak se uplatní celá plocha. Pokud bude padat ve stejné směru jako je sklon střechy, tak vody ze střechy bude mnohem míň. Zkus si to nakreslit.

Zajímavá teorie, když prší šikmo, naprší toho na střechu víc ?

Nakresli si to

Ešte si asi nebol vonku za dažďa. Tak teda, keď bude pršať a s poriadnym vetrom, zober si dosku a skús ju preniesť tak, aby na ňu dopadlo čo najmenej vody. Otočíš ju vertikálne, alebo hranou proti smeru dažďa, alebo horizontálne, alebo plochou priamo proti dažďu? A čo myslíš, kedy na ňu dopadne najviac vody? Prídeš na to? Neviem, neviem - niektorí ľudia sú veľmi odolní proti logickým úvahám.

Máš pravdu, někteří lidé jsou velmi odolní. A když už si to nedokážou představit, jsou líní i na to, aby vzali tužku a nakreslili si to.

Priemerné zrážky v našich končinách sú tak od 400 do 600 mm/rok. Teda keby ten lejak trval hodinu ako píšeš, tak by to bolo obrovské číslo. Ale ak to trvalo, ako obyčajne pár minút, tak to nie je nič moc. Ešte dobre, že si to neprepočítal na celý deň.
Meteorológovia neudávajú množstvo zrážok za sekundu (teda okamžitú rýchlosť), ale priemernú hodnotu napr. za deň, za rok, počas trvania dažďa a pod. teda aby si sa dopracoval k rozumnej hodnote (mm/h), tak by si musel zmerať úhrnné množstvo zrážok za celú hodinu a nie získavať to násobením okamžitej hodnoty.

Wiki:

nejprudší déšť – Guadeloupe (Malé Antily), srážky – 38,1 mm za jednu minutu

Naše rekordy:
https://lukasdrnek.estranky.cz/clanky/rekordy/ceska-republika.html

Souhlas s Wikanem. V naší kotlině je to úhrn srážek většinou minimálně za dva měsíce. Meteorologové by to jistě zveřejnili a tak je to určitě špatně spočítané.

jo, dovedu si představit, že za 10 minut naprší 3 cm když je pořádný přívalový déšť. Však nikdo neříká, že takový déšť má trvat tu celou hodinu, ne?

Jojojo, většinou naprší během takovéhle přeháňky nenaprší víc jak 25mm / neprší déle jak 10 minut intenzivního deště.

Jak napsal L-Core v jeho odkazu je zmínka největších srážek u nás v roce 1872 kdy by to odpovídalo tvému výpočtu. Bylo to u Mladotic a díky této průtrži tam vzniklo jezero, které je tam dodnes. Myslím, že se jmenuje Odlezelské jezero.