Pivovar Krušovice a pivovar Zlatý Bažant - kde se vyrábí
Kupuji si pivo Krušovice nebo Zlatý Bažant. Pokud je v akci Bakalář tak nejraději ten, jelikož má 5,2% alkoholu, u Krušovic a u Bažanta je to jen 5%. Když už piju tak ať se aspoň motám. Na flašce u Zlatého Bažanta je napsáno, že se vyrábí v Česku pod gescí pivovaru Hurbanovo. Na pivu Krušovice 12 je napsáno, že se vyrábí v Hurbanovu, ale na EANu je první trojčíslí 859 což je Česko. Tak by mě zajímalo jak to je ve skutečnosti. Krušovice Bohém mají jen 4,7% a Plzeň 4,4 %.
859 znamená jenom to, že výrobce je český. Ne nutně to, že se to vyrobilo v ČR.
Oba dva pivovary patří pod Heineken, tak pak už to vůbec nechápu.
Pořád je to firma registrovaná v ČR, i když má třeba zahraničního majitele.
Porad to mohou varit a stacet v Hurbanove. Klidne i jen nejake konkretni znacky. Pivovar tam ma volne kapacity, tak lahve pro retezce delaji tam.
To, ze je to z jine vody a chutna to trochu jinak nez kdyby to vyrobili v Krusovicich se neresi.
859 ani nemusí být české. Ten EAN si tam klidně může dát až obchod. Běžně to dělá třeba GME který na čínské věci dává 859 a taky ten jejich EAN najde prohlížeč jen u nich (přestože to samé se prodává všude možně bez ean nebo spíš s jiným).
EAN 859 znamená spíš, že ho přidělil český podnik (který ani nemusí být výrobcem ,ale jen dovozcem).
krušovické plechovky mají naspodu kód, ze kterého jejich pivovaru to pochází.
posuzovat pivo podle rozdílu 0.2% alkoholu může jen pivní odborník z polska. ostatně viz příklad plzeň 12', která má desítky let obsah 4.5%
Z plechovek pivo nepiju. Piju jen z lahváčů. Nehraju si na odborníka a ono to ani u "Europiv" moc nejde. Vypiji tak jedno pivo odpoledne při práci v dílně nebo na zahradě. Chtěl jsem jenom vysvětlit rozpor mezi místem výroby a EANem. PLzeň v lahvi má 4,4% alkoholu a ne 4,5%. Proto z ní během času před léty zmizelo i označení 12 stupňů a nevím kde jsi to označení na ní viděl. Další věcí je její cena, která je dvojnásobná oproti ostatním pivům. Pokud jsi odborník a piješ pivo z hliníkové plechovky tak bych si na odborníka moc nehrál.
Hliníková plechovka je naopak výborný obal. Nepropouští světlo, je skladná, lehká, dobře se chladí.
Akorát je uvnitř vylakovaná lakem s bisfenolem, jako všechny konzervy, což je dost velký zdravotní průser.
To už nejaký ten čas neplatí.
Vnutri nie je lak, ale folia.
"12 stupňů" nemá co dělat s množstvím alkoholu. Tohle označení zmizelo, protože se značení celkově předělalo.
Uvádět stupňovitost dnes povinné není, ale je to možný. V tomto případě by to ale bylo nesprávné, neboť to pivo má jen 11.9.
11.9. má proto, že daň z piva se platí z celého stupně extraktu původní mladiny a je momentálně 32Kč/hl. Tedy na sudu je mezi 11.9 a 12 rozdíl na daních minimálně 19.39Kč(daň z daně, nezapomenout na DPH!). 19Kč nevypadá jako balík, ale když v tom pivovaru jedou 1000 sudů za hodinu a to samý množství piva v lahvích, jsou to strašný prachy.
Nízký obsah alkoholu v Plzni proti jiným pivům je dán technologií výroby. Plzeň je jako jediné pivo vyráběno vařením na tři rmuty, zatímco ostatní piva jsou vařený na dva rmuty nebo infúzně. Nutno podoknout, že vařit pivo na tři rmuty je z chemicko-technologickýho pohledu úplná kravina, slad obsahuje dva cukrotvorný enyzmy, takže z hlediska optimálního zcukření je vařit infúzí s pauzama na daných teplotách, historicky před vynálezem teploměru(a to není tak starý vynález jak by se zdálo!) tedy na dva rmuty. Ovšem přesto a nebo právě proto, vařením na tři rmuty to má míň alkoholu(je to prostě blbě zcukřený) a typickou, plnou a chlebnatou chuť.
Pokud jsem to dobře pochopil, tak Plzeň má 11,9 aby výrobce platil nižší daň a ještě je dvojnásobně dražší proti těm co mají označení 12 stupňů. Pokud to tak je a Plzeň se v Německu prodává za daleko nižší cenu, tak to značí jen nenažranost buď výrobce nebo obchodníků.
jak z meho predchoziho textu citatel odvodil ze piju plechove pivo, to nevim.
jednak je mu do toho how.., druhak ta pamet chatra i me - krusovicka piva ten predpokladany kod mista vyrobce nemaji, musim v kramu nebo v pivotece zapatrat o kterou znacku slo, tretjak spatne snasim kritiku od teoretika, co u piva rozlisuje 0.1% alkoholu.
je to stejne tupa zabava jako polovina znalcu vypravejicich o rozdilech mezi 38 a 40% alkoholu, samozrejme ze poznaji prd.
i kdyz ta plzen prekvapila, mel jsem ji jeste z bolsevismu zafixovanou jako 4.5%, uz i ta pamet na cisla neni co byvala.
a to ze jsou nektere produkty 2x drazsi nez jine sunty je normalni, dokonce i u potravin. potom holt ten kvalitnejsi / lepsi neni pro vas, nemusel jste hned kvuli tomu vstupovat do lidovych milici.
proto se za bolsevismu prodavaly skodovky do anglie pod vyrobni naklady. 15 let "nadcasovy design", povest, odporny zvuk, neodolnost proti rzi, servis ... to byla cena prace pozlacenych ceskych rucicek.
cena na trhu je dana trhem, jak jednoduche.
az se jednou doziju stoleti, kdy duchodci prestanou mudrovat nad cenou znacky kterou nepiji, bude na svete krasne.
4,4
Myslím, že zrovna Zlatého Bažanta mezi spoustu podobných značek jsem viděl v basách na exkurzi v plzeňském pivovaru (ostatně se nám tam i chlubili tím, co všechno vyrábí). Pamatuju si hlavně Kozla, měl jsem za to, že když je velkopopovický, že se vyrábí ve Velkých Popovicích (a taky se tam dřív vyráběl), takové díře kousek od Prahy. No ale dneska v době globálních značek si těžko můžete být jistí, odkud to fyzicky pochází. Přijde mi, že se prostě dělá jedno europivo na které se lepí jen různé vignety, když to přeženu (chtěl bych ale věřit tomu, že i když to dělá jedna fabrika, že různé značky dělá jinak, protože to už by jinak pivaři odhalili).
Mimochodem já mám pod názvem Velké Popovice celkem konkrétní představu konkrétního místa na zeměkouli, ale viděl jsem Velkopopovického kozla třeba v Itálii někde na vývěsním štítě, to mi povídejte, co takovému italovi říkají Velké Popovice (ještě bych věřil, že si někam (do československa) geograficky zařadí Plzeň nebo České Budějovice).
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Plze%C5%88sk%C3%BD_Prazdroj
ona ta pamet casem chatra.
kdyz plzen patril predtim pod sab-miller a ted pod asahi, tezko muze varit pivo znacek, ktere patri pod heineken.
kozel se pod plzen dostal jednoduse: uz v minulosti ho koupil radegast, jeho zas koupila plzen.