jsem malej a nesnášim to
Zdravím všechny, vím že to bude znít jako nejaký stupídny vtip, ale vážne to musím ze sebe dostat. Je mi ze mně na blití, ale uvedu to aby jste měli pointu, jsem 23 letí zakomplexovaný týpek který měří sotva 164-165 cm možná 166 když se dobře vyspím... a neskutečně mně to ničí, a nejhorší je že si za to můžu sám ale to vysvětlím níže. Můj fotr (neznám ho ale podle matky měl alespoň 175cm) a moje matka kolem 170-171 cm jsou proste mnohem vyšší, a při své matce si připadám jako malé ho*no, když to řeknu narovinu proste jsem malý a k tomu hubený takže vypadám jako 14-15 leté dítě. A mám vlastne tak nejak pocit, že nehrozí že bych si někdy našel přítelkyni, i když jsem sympatickej (vypadám spíš jako holka než kluk LOL), tak mně to stejne ničí, proto nic nedělám, nemám práci jen hraju videohry a celé dny trávim poslechem hudby a v depresích že budu navždy sám, a k čemu je mi vzhled když vypadám jako malý skřítek???... Prostě jsem ve fázy toho že se ukončím, a snad to hned nejakej mod nesmaže, ale říkam to úpřimně, jsem na dně, proste si teď uvědomuji že jsem si zničil život, protože jsem jako puberťák jenom jedl sladkosti a nechodil ven, takže jsem ani neměl z čeho vyrůst. Takže jsem zostal takhle, a nemůžu vyjít ani ven bez toho, aby mně přepadli myšlenky, že se na mně budou lidi dívat divně, proste mně to ničí. A vlastne ani nevím proč to sem píši, stejně je to už vše nejspíš jedno, prostě mi nebylo dáno abych mohl někdy žít štastně... nebo jsem si to spíše neumožnil protože jsem byl hloupej mladej retard když to řeknu takhle.
Ze všeho nejdřív si najdi práci a buď v ní dobrý. Už to ti zvedne sebevědomí.
Chápu, že mi navrhujete najít si práci, jenže mě prostě klasická práce nebaví. Neumím si představit, že bych pracoval někde za počítačem v kanceláři, už tak trávím většinu času u PC. A nebo (a to si nedělám legraci), jeden týpek mi navrhnul plat 35 v čistém v IT oddelení jako technik, a sice poskladám počítač od šroubku nebo klidně i takoví herní notebook (mám oba LOL), ale zase takové věci jako Bios nebo Windows programy to mě nikdy nebavilo, to prostě pro mně není. Dej mi radši pájku, a já se to naučím a za 30 minut to udělám nejspíš lépe než 95% lidí, ale BIOS a Windows a takové srandy jako programování to fakt ne. Takže taková práce, no nevím, nevím. Spíš si myslím, že si týpek myslel, že umím vše (a to nemám ani školu, LOL), ale co mě doopravdy baví, je umění, poslední věc, co mě ještě v tomhle osamělém životě baví, umění a literatura. Sám tvořím a modeluji, současně i kreslím a maluji, a i když se tomu pořádně věnuji teď, tuším, druhý měsíc, ani to ne, tak mi to jde hodně dobře, možná proto, že mám v rodině umělce, a to rovnou dva (i když neúspěšné)
...
No s přístupem, že budeš dělat jen to, co tě baví, asi žádnou budoucí partnerku neuživíš. Takže pokud nějakou najdeš, asi brzy zjistí, že s tebou to bude mít těžké. Raději se nauč něco rozumného nebo si najdi nějakou práci, co tě uživí. Sedět doma,jenom hrát hry a kreslit si není program na celý život. A malých holek běhá všude plno, jen nesmíš mít v hlavě, že nemá cenu mít děti, protože by byly ještě menší, to je blbost.
To je to co nesnáším, dnešní přístup lidí, radši se na to vy*r a vzdej se svých snů, bla, bla, bla. Nemám nic proti lidem co dělají normální průměrnou práci, to zase pozor, ale radši bych si ustřelil hlavu, než abych dělal něco co nesnáším, proč bych zrovna já měl dělat něco co mě nebaví? Když existuje tolik lidí kteří dělají věci co je baví, a ještě se tím hezky uživí? Posledných 5 let jsem byl ztracen, a nevěděl jsem co chci dělat, už teď vím že mě nejvíc baví umění, literatura, a hudba. A to jsou ty věci, na které se většina lidí rovnou vys*re než aby to zkusila, já jsem jiní, mám alespoň rodinu která mě podporuje, za co jsem vděčnej každej den i když to tak zrovna nemusí vypadat. A tenhle přístup, živit partnerku, to zní jako něco ze 16ctého století kdy ženy neměli vesměs žádná práva... Prostě jsem toho názoru, že když jsou dva spolu, měli by se ekvivalentně snažit, that's it.
Takže umíš hovno, prachy nemáš a nehodláš s tím nic dělat, protože tě to nebaví. O takovýho chlapa se holky budou rvát!
Bič a malej dvorek, to je to, co potřebuješ.
Začít makat, ať se začleníš do společnosti. Při tom můžeš hledat něco, co tě baví, protože fňukáním na internetu to nezískáš.
Nebo snad čekáš, že ti jen tak sama od sebe doma přistane nabídka na práci snů? Za hodně peněz a bez nutnosti používat mozek?
Miliony lidí dělají i to, co je nebaví, protože prostě musí, aby se uživili. Ale ne, ty budeš nadále statečně vyžírat rodiče a oni dělají tu chybu, že tě v tom podporují. Taky by zasloužili za uši, že vychovali takovýho lenocha.
Jak prosím víte že umím ho*no? A jak víte, že nemám žádné peníze? A že nehodlám nic dělat? No zkuste si kombinaci OCD a ADHD, to se vám pak bude taky těžce vstávat z postele... Začít makat, to jsem začal tím, že jsem konečně vyšel ven, a chodím teď každý druhej den venku a denně cvičím, (alespoň něco). A proč bych měl čekat, že mi spadne z nebe nabídka na práci snů? O používání mozku radši pomlčíme... A kdo tady řeší že za hodně peněz? Raději bych vydělával 30 tisíc tím, že bych dělal co mě baví, než 100+ tisíc a nenávidel bych každý den. To už teď nesnáším, jsem v depresích a mám mnoho problémů, do kterých se průměrný člověk jen těžko vcítí. A kdo tady statečně vyžíra rodiče? V životě jsem otce nepoznal a moje Matka pracuje v Německu. Jen občas mi dá peníze. 98 % času žiju se svou babičkou, kterou miluji nade vše, takže proč si mě škatulkujete? Ale co bych čekal? Nemůžu čekat, že tady bude 10 doktorů z 10. Vždy se musí najít ten jeden a pak těch zbylých devět...
Hledáš výmluvy, proč to nejde, než abys šel a zkusil to. Pak ti zbyde jen to fňukání na netu. Bohužel, tohle si musíš vybojovat sám, nikdo cizí tě živit nebude.
Mimochodem - vydělat 30 litrů, na to už taky musíš něco předvést. Tak co tedy krom toho hovna umíš?
Já nevím, poskládám počítač a opravím ho bez problému a to i přesto, že nemám ani střední školu. Seznam věcí, které umím, je celkem obsáhlý. Občas jsem za to ADHD vděčný, protože jsem schopný se na jednu věc soustředit jako málokdo, Hahaha...
Takže umíš to, co umí kdejakej puberťák, co se aktivně zajímá o počítače.
Co tam máš dál? Třeba takovej 3D tisk? Něco naprogramovat? Na to taky nepotřebuješ střední školu.
Programováni mě nudí k smrti, je to stejné jako dělat hudbu přes nejakou appku, prostě nuda. Chci si zahrát na tom hudebním nástroji, ne posouvat efekty v nějakem editoru... A k 3D tisku jsem se nedostal, i když už 2 roky plánuji koupit 3D tiskárnu. Zvažoval jsem jestli klasickou na filamenty nebo na pryskyřicovou, ale na mé věci by byla ta pryskyřicová nejlepší. Ovšem kdybych měl miliony, nebo se tady někdo nudil a chtěl mi poslat laserovou 3D tiskárnu, tak bych si nestěžoval, LOL.
V podstate vse umis, ale co umíš, tak te nudi k smrti. Co neumis, na to se chystas.
S cim chces tedy poradit? Zacni delat to, co te sice nudi, ale uzivi a az budes mit prostredky, zacni delat, co te bavi. Zatim z tve strany nevidim nic jineho nez vymluvy.
S ním je to těžké. Buď ho to nebaví nebo nudí nebo je na to moc nemocný, takže to dělat nebude ani za 100K měsíčně, jak píše. Válet se u počítače a nechat se obsluhovat a živit babičkou je jednodušší. Že už obden vyjde ven je sice dobré, ale jen to ho nespasí.Těžko to za něho někdo jiný vyřeší.
Tohle je fascinující, takže dělat společnost lidem to je podle vás nic? A kecy o tom, že se nechávam živit jsou směšné. Vy a nejspíš 90% lidí na tomhle fóru to berete takhle: mám 18 a jdu makat do fabriky, nebo studovat nejákou nudnou školu a dělat 40 (dnes už nejspíš 60) let, tu stejnou práci do konce života. Ale pro člověka jako ja, (to ADHD jsem si nevymyslel, ani OCD) je to asi takhle: hraju nějakou hru nebo něco dělám, povězme 4 měsíce, a ze dne na den mě to přestane bavit, a ať se nutím sebevíc, tak v tom nemůžu pokračovat. Takhle to u mě je. To není lenivost, ale ta věc, že se nemůžu věnovat jedné a té samé věci dlouhodobě, protože bych jinak zešílel. A právě proto mám rád videohry a umění. Když mě jedna hra přestane bavit, tak hraju jinou, a zní to jako to samé, ale není to to samé. V jedné hře si buduješ město a armádu (miluji žánr 4x, ale i klasické tahové strategie), a v jiné zase stříliš nemrtvé nebo řešíš záhadu jako detektiv, a vždy se snažím vyhýbat se spoilerům, abych měl co nejlepší zážitek. Umění je to samé. Nebudeš 40 let malovat jeden obraz nebo vyrábět jednu věc (pokud nejsi blázen, hahaha). Ale vždy děláš něco nového. Možná proto se vám zdám jako vyžírka, nebo, co já vím, lenivá kupa hnoje. Ale realita je taková, že to v mé hlavě funguje zásadně odlišně než u většiny lidí, a to ze mě ještě nemusí dělat lenivou vyžírku…
Až dojdou prachy, budeš mluvit jinak.
I když spíš budeš zatěžovat společnost sociálními dávkami a nadále budeš fňukat, jak je těžký pracovat.
Statisíce lidí v tomto státě dělají práci, která je nebaví, ale ty máš frňák příliiš vysoko. Tak bacha, může ti do něj napršet.
Od státu jsem dostal akorát velký kulový, a kecy typu, jak je těžké pracovat, no nebudu se vyjadřovat... A že prý frňák příliš vysoko, LOL, spíše mám svou hrdost a sny, na rozdíl od těch statisíců otroků kapitalismu
.
Tak dobrou chuť, až budeš papat svou hrdost a sny.
Raději to, než poslouchat tyhle vaše sr*čky, ehm, rady
...
Víš co Sašo?
Ne, nevím. Btw, vy jste reagoval na správu, kterou jsem poslal tomu druhému týpkovi to: "Raději to, než poslouchat tyhle vaše sr*čky, ehm, rady
..." nebylo směřováno vám.
Bylo to na mě, takže znovu:
Víš co Sašo?
K sakru, tak vy jste dva? Nebo snad bratři, nebo snad dva účty jen tak z nudy? To je otázka za všechny prachy, hahaha... Každopádně já už vím co, jděte dělat tu svou práci která vás nebaví, a kterou dělají statisíce Čechů, sbohem
.
Budeš nám chybět.
Na to, že máš deprese, tak jsi docela komunikativní a veselý.
No pane, tak na internetu se píše lehce, jak se říká, za klávesnicí je hrdina kde kdo... Navíc mě neznáte, kdybych kolem vás prošel na ulici, tak by jste si nejspíš pomyslel, že jsem jen nějaký vychrtlý kluk, ale v hlavě mám tak šílené myšlenky které mě trápí den co den, že je to jen těžce popsatelné. A nesnažím se působit ani navenek, ani chováním jako bych měl nějaký problém, možná v tom to je, já nikdy nedávam své emoce najevo. Tady na tomhle fóru jsem napsal víc, než jsem řekl své rodině za těch už 5+ let, co mám těžké deprese a samovražedné sklony. Ale spíše je to non-stop boj s ADHD a OCD. Nikdy jsem například nechápal proč jsem počítal do deseti, řekněme že jsem se díval na nějakou věc, například DVDčka, a musel jsem projít deset a přečíst název každého filmu, povězme 8 krát, nebo někdy nepárně 5 krát, (například). A nebo když jsme byli venku a mě už jako páťáka přepadalo to, že jsem přešel kolem štěrbiny na cestě, a musel jsem se pak vrátit a projít kolem ní ještě alespoň, povězme, 4 krát. Tyhle tiky, nebo jak by se to dalo nazvat, už nedělám několik let, ale má mysl si vždycky najde něco. Takže já nevím, deprese způsobená ADHD a OCD (nejspíš), musel bych konečně jednou v živote vyjít dál než do lesa za vesnicí, abych věděl, co přesně spůsobilo že se den co den cítím jako kupa hnoje. Ale návštěva odborníka mě děsí, jak jsem dole psal. Pokud se vám chce přečíst něco málo, co jsem tam rozepsal, hezký den.
Vojín Kotas, já mám dotaz. Byl jsi s tím u nějakého odborníka?
Jednomu známému dost pomohli tady
https://aditea.cz/
dokonce i k invalidnímu důchodu.
Ale už je to pěkných pár let, nevím, jak to tam funguje teď.
BTW: Synové jezdí sem
https://www.festivalfantazie.cz/
můj starší syn se tam (asi, neptal jsem se ho, ale kde jinde když ona je z druhého konce republiky) seznámil se svou současnou manželkou. Co jsem slyšel měla taky mindráky že byla menší postavy.
Na invalidní důchod by mě nevzali i kdybych chtěl (ne že bych skutečně chtěl, to né). U odborníka jsem byl naposledy (u psychologa) tuším v letech 2016–2017, už je to nějaká doba. Bylo to kvůli tomu, že mě napadl učitel (po čase skončil hodně špatně, jak se říká: kdo druhému jámu kopá, sám do ní padá). Ale už jsem několikrát uvažoval o návštěvě psychiatra/psychologa, nebo alespoň terapeutní kroužek kde si lidi povídají o tom co je trápí. No nevím ještě uvidím. A tyhle festivaly, znám. Chtěl jsem jít na Comic-Con v Praze, ale řekněme si to takhle, mé komplexy a deprese mi sotva umožnili jít do lesa na té vesnici kde bydlím, a je tu snad jen 1000 lidí max, hahaha... Pokud bych měl jít někam, kde bude víc než 10 lidí, tak bych se musel nejspíš zfetovat, protože mě rychle přepadnou panické záchvaty z většího počtu lidí, (trápilo mě to i ve škole, naštěstí jsme měli ve třídě max 15 lidí).
Představ si, že bys musel zvládnout tohle. Ne že by to někdo jiný řídil a ty by ses tam jen bál. Mám s tím zkušenost, zvykl jsem si.
http://www.youtube.com/watch?v=F_qMrohT0a4
To zvládly (musely zvládnout) i holky tak v 18 nebo i mladší.
Jak víš že invalidní důchod bys nedostal, když se vyhýbáš odborníkům co by ti k němu mohli pomoct?
Nebo by ti mohli pomoct od tvé fobie.
Že uvažuješ o návštěvě psychiatra/psychologa, proč o tom jen uvažuješ a už jsi to nezkusil, na co ještě čekáš?
Wau, k sakru, nedokoukal jsem do konce, ale ty vývrtky uff, jak psalo těch několik lidí v komentářích, že by jim bylo špatně, tak to by nejspíš potkalo i mě. Musí to být každopádně zážitek na celej život. Vždy jsem po pravdě chtěl letět vrtulníkem nebo malým letadlem). O návštěvě nějakého odborníka už uvažuji nejmíň 3 roky, ale vždy mě přepadne myšlenka, co mi asi tak řekne, že jsem divnej protože se mi dělá špatně z masturbace a považuji to za hnus? Nebo že jsem podivín, kterému se líbí dlouhé nehty, i když jsem ze 100 % na holky, jenže kdyby mě někdo viděl jaký jsem doopravdy, tak nevím. 165 cm, dlouhé vlasy, tvář jako 15 leté dítě, a dlouhé nehty, (teď né, maluji a dlouhé nehty v tom hodně překážejí), tak by si pomyslel, že jsem divný gay, (nic proti gayům)... A o takových věcech dokážu mluvit jen na netu, s rodinou se bavím normálně, ale nemůžu jim říct doslova a do písmene, že jsem zakomplexovaný psychouš. Někdy prostě bodne, když člověk vypíše to, co ho trápí. No a vždy mě zastaví to, že bych psychologovi měl říct pravdu, kterou v sobě držím, a to, že mě stále trápí vzpomínky na šikanu, (hlavně ze strany učitelů), byl jsem pozaškolák, který jenom hrál videohry, a nic jiného mě tehdy nebavilo, a tak mě vysloveně nesnášeli. A to je jen vrchol ledovce. Pak mé myšlenky, někdy tak znepokojující a reálné, až přemýšlím jestli je to sen nebo realita, někdy si musím dát facku, abych se probral, čím tvrdší, tím lepší... A představa, že bych mu to všechno postupně vykládal, jak se říká "na stůl", mě vysloveně děsí, až z toho blednu k smrti. Ale máte pravdu, něco musím udělat. Letos jsem na tom nejhůř, protože jsem se téměř 4 měsíce vkuse učil angličtinu a vypadalo to, že už bude všechno fajn, a pak jsem opět spadl na dno a do depresí. Hlavně kvůli tomu, že jsem malý, a také kvůli jizvám po akné, peeling stojí asi 1500 až 2000 korun, ale to by nebyl problém, spíš mám strach z lidí, (naposledy jsem byl u doktora asi před 8 lety, takže vážně moc na ulici a ven nechodím). Teď se každopádně věnuji umění a naplňuje mě to, a to ještě mnohem víc než jakákoliv videohra, jenže se opět bojím, že se zhroutím a už v tom nebudu pokračovat, takže teď se doslova cítím, jako stará nevybuchlá mína z druhé světové války... Jsem každopádně vděčný za každou reakci, i to video mě povzbudilo, zítra se na něj podívám pořádně, teď už půjdu spát, tak hezký den, (nebo spíše noc).
Já tě nenabádám aby ses svezl v letadle. Ono být jako pasažér poprvé, tak se akorát bojíš, to až kdybys měl za sebou nějaký výcvik a už věděl jak to řídit a co můžeš čekat.
Představ si, že bys byl ženská a poprvé šel ke gynekologovi, to asi musí být zážitek za všechny prachy.
Pokud navštívíš odborníka, ten tam není od toho aby ti řekl že jsi divný, ale aby tvé problémy posoudil a podle toho ti navrhnul co s tím dělat. Asi jsi něco slyšel o lékařském tajemství.
BTW: V aeroklubu byla i dívenka, subtilní, když měla letět ve větroni sólo, tak si s sebou musela brát závaží, aby splnila minimální hmotnost co ten větroň měl předepsanou aby mohl bezpečně letět.
Já vím, lékářské tajemství, jenže moje paranoie z toho, že by se to dostalo ven mě děsí. Ale takhle asi nebudu schopen dlouho žít. Každopádně se teď věnuji něčemu, co mě baví (umění). Časem bych chtěl napsat knihu, mám tolik skvělých námětů, od romantického sci-fi až po horor stereotypního života 30 letého týpka – něco na styl, kdy se z poctivého pracanta stane čistej magor a anarchista, hahaha, jen kdybych uměl psát...
I kdyby se to dostalo ven, tak co? Vážně myslíš, že to někoho bude zajímat?
Pokud je pravda jen polovina toho co o sobě Smutný Pobuda píše, tak lidi co ho znají si už teď mají o čem povídat.
BTW: Docela by mě zajímalo jak Smutný Pobuda platí složenky když nemá invalidní důchod a asi ani nějaké solidní zaměstnání - tedy mne to zajímat nemusí ale jeho by mělo.
Výňatek z klasika:
Tak takhle do detailu si teda Saturnina nepamatuju
Já jsem si ho stáhnul, asi z Ulož_to a uložil (i jiné knihy, například Noční hlídku, Zvonokosy...) a když mne napadne, že tam může být nějaká perlička do diskuse, tak CTRL C, Ctrl V, někdy je potřeba trochu to upravit, třeba konce řádků.
