Nemůžu si najít dívku :(
Zdravím
Rád bych požádal o menší radu, vím že na to tohle nějaká jednotná, jasná rada jen tak nepomáhá ale i tak bych se rád optal na nějaké zkušenosti, popřípadě o nějaké drobnější rady.No je mi 22 let jmenuji se Lukáš, sportuji, jsem společenský, mám přátele i kamarádky... no ale jak už jste si přečetli můj největší problém je právě u holek.Za boha si nemůžu najít holku.Nikdy jsem ji neměl, už když tenkrát jsme jako mladí kolem 12-13 let objevovali taje lásky, a pokukovali po holkách jsem na tom byl jako jeden z nejhorších.Mám na tohle fakt smůlu :( .Mám hodně kamarádek a dokonce hezkých, spousta z nich už má kluka a spousta z nich už se mě vyptávalo proč si taky nenajdu nějakou holku, že nejsem zas tak ošklivý a že se jim i líbím.Jenže prostě pokaždé když jsem se vážně zamiloval, (pokud počítám že opravdu hodně moc, a máchal jsem se v tom měsíce někdy i roky) tak to bylo tak 4x.Pokaždé mě nechtěli.Pokaždé jsem jim to řekl přímo od srdce, připravoval jsem si to i hodiny pak jsem to té holce řekl z očí do očí (až na poprvé, to jsem si na to ještě netroufl to jsem to napsal po fb) a pokaždé, mě prostě odmítla.Že se jí nelíbím, nejsem její typ, má ráda někoho jiného.Já fakt nevím ... moji kamarádi už měli alespon 1-2x za život vztah, a já furt nic.Chodím po diskotékách zkouším se s nějakými bavit a pod. ale prostě to nejde :( .Už jsem z toho vážně celkem v p*deli.Přemýšlím nad tím čím dál častěji a častěji, kamarádi se mě snaží povzbudit, ale jak plynou roky tak už snad ani nedoufám, že bych na nějakou narazil.Skoro každý střídá holky jak ponožky, ale mě by stačila jedna a byl bych ji věrný, a věřím že by se semnou neměla špatně.Já vím, že skoro každý tohle v mých letech řeší, ale já jsem na tom vážně mizerně.
S pozdravem.
Lukáš
Je to blbý, ale nesmíš to tlačit a prostě čekat, ono to přijde. Vlastně ona.
Jo a ještě jedna rada, které jsem časem dal za pravdu - na diskotéce maminu nenajdeš.
Mimochodem, znám hned několik fajn a pěkných zoufalek, kterým táhne na třicítku, nemají chlapa a ani nemůžou pořádně najít. Nejsi v tom sám, i holky hledaj.
Jste si jistý že přijde? Já nevím ale znal jsem přes dědu pár (konkrétně 3) lidi kteří třeba umřeli sami.Byly na tom podobně jak já a kromě pár vztahů na pár měsíců nikoho celý život neměli.To mi přijde dost smutné a jeden z důvodů proč to tlačit.No mě se na diskošce zdají holky fajn a můj kámoš si tam holku našel :) jsou spolu už 2 roky.Ale je pravda že moc takovýhlech tam asi nebude.
Pokud budeš přesvědčený, že nepřijde, tak opravdu nepřijde. U těch lidí by bylo dobré znát důvody. Mohli být třeba homosexuálové, ti to měli dříve (a ještě poměrně nedávno) mnohem horší než teď. Pokud nechtěli předstírat vztah, tak často končili sami.
Já se snažím být přesvědčený a stále věřit ale někdy to už prostě nejde a cítím se na dně.Je to fakt dost těžký pro 22 letýho kluka koukat na všechny jak se s někým drží za ruce a jsou štastní ...
Já si taky dlouho nemohl najít holku, pak jsem se s tím smířil, nechal to plynout a za krátko jsem poznal dnes už svoji manželku. Takže prostě vytrvej, jsi ještě dost mladý na nějaké vzdávání se.
Je ti dvaadvacet a házíš flintu do žita. Svou manželku jsem potkal ve tvým věku, do tý doby jen nějaký oťukávačky, nic vážnýho, taky jsem měl občas blbý myšlenky. Když budeš hledat babu za každou cenu, najdeš něco, co nechceš.
No ale alespon jste měl ty "oťukávačky" ... budu vám i tak věřit snad jednou přijde
Návod na sbalení baby, natož na výběr té pravé, neexistuje. To si každej musí zařídit sám.
Jo a malou radu ti přece jen dám - až se ti bude nějaká bábovka líbit a budete spolu páchat různý činnosti (chodit ven, do kina, na pivo, na kolo...) tak hlavně nespěchej vyklopit jí co nejdřív, že ji miluješ. Ono to někdy docela odradí, i ta holka si chce protistranu oťukat, než vyvalí svoje city.
Kolega z práce říkal - "není problém sbalit babu, ale co pak s ní?". A měl pravdu.
Zas na druhou stranu aby někdo nebyl rychlejší a ona ta bábovka nebyla potom zabraná.
Jo to je možný. Na druhou stranu - holek je hodně. A nic jako ta jediná pravá neexistuje, vždycky je to poměrně velká množina.
Ano ano, jediná pravá není, ale těch pravých je vcelku dost. Ono by se to dalo nazvat "kompatibilní". Pak už to je o větších, či menších kompromisech, který jsou oba ochotni udělat pro vzah.
Tohle není závod a vůbec nevyhrává ten rychlejší, ale ten lepší.
Taky jsem chtěl mít nějakou holku, tak jsem si s jednou začal, jezdil jsem za ní a pak zjistil, že se s ní vlastně těžce nudím a po půl roce jsem to vzdal. To byl výsledek toho, že jsem chtěl babu, abych prostě taky nějakou měl. Ale mít nějakou, to není ono, je třeba najít tu pravou. A ty evidentně chceš nějakou. Chápu to, pochopíš to, ale až budeš starší. Při troše sebevědomí je budeš za deset let odstrkovat koštětem.
Nazdar, naprosto vím jak se cítíš procházím si tím stejným, akorát mě je už 23.
Těžko ale najít hodnou holku co bude tolerovat to, že jsem celý týden pryč s tím, aby si nenašla nějakého jiného "nabíječe". Štvě mě, že nemám někoho kdo by se na mě těšil, někoho na koho bych se těšil já. S kým bych mohl o všem pokecat, svěřit se....
Navíc jsem si po škole našel takovou práci, která mě sice baví, ale zabijí kompletně všechen čas přes všední dny - jsem mimo domov. A o víkendu když mám volno tak jsem rád, že stihnu udělat nějakou práci kolem domu.
I když se v práci denně setkávám se spousty novými lidmi, včetně volných sympatických holek tak nečekám, že by to s nějakou klaplo, protože jsou vzdálené 200km+ vždy se na sebe jen usmějeme, pokecáme, parkrát jsem dostal už i číslo, ale nikdy jsem nezavolal... co jí mám asi říct? Nepůjdem do kina? Mám to jen 4 hodiny cesty.....
Říkám si to stejné jako ty, stačila by mi jedna hodná a na rukou bych ji nosil
Uvidím co bude dál, přemýšlím, že v 24-25 ještě nebudu takový staroch, změním práci a doženu to, na co jsem v mládí sral.
Na druhou stranu, když vidím vztahy kolem mě, kdy se moje máma, sestra pořád rozvádí-schází většinou ještě dost ve zlém tak si říkám, že mi je vlastně docela fajn.
No,teoreticky to máš vymyšlené dobře. Ale roky poletí a ze svého stereotypu už třeba nevýjdeš. Čím budeš "starší" tím to bude s hledáním -dívky- horší. Pozor na to,ať v pětatřiceti už nehledáš maminu s dítětem.
Je to těžký a dost nespravedlivý .... My kámoši to střídají jak ponozky a přitom mě by stačila jedna ... Na druhou stranu jste mi tu dodali celkem sebevědomí a to že bych to neměl jen tak vzdávat a prostě počkat až přijde ...
Jestli tvoji kámoši střídají holky jak ponožky, tak to znamená, že jako chlapi stojí za hovno a žádná holka o ně vlastně nestojí.
Vůči tobě mají navíc akorát to, že si občas vrznou.
Tak jsou tví kámoši jen zoufalci,co pro pobavení sbalí každý "odpad" nebo nestojí za nic,že je všechny holky pošlou brzy někam.Není jim co závidět.A s tím balením na diskotéce pozor,nějakou tam snad potkáš,ale jestli je zvyklá na takový život,bude tam chtít chodit dál a pokud to Tebe nebude lákat,začne přemýšlet,jestli jít někam s Tebou nebo raději na zábavu.A tak třeba pozná někoho dalšího a začne vybírat.To fakt asi opravdu není spolehlivá metoda.A jak už psal Prasak-netlač na ní,jak ji miluješ moc rychle,prostě je Ti s ní dobře a pak se uvidí.
Když máš dost kamarádek,co se ptají,musíš to brát s humorem a odpovídat něco jako:!To bych musel najít takovou dobrou,něco jako jsi Ty a ty už jsou všechny zadané".A pak to přejdi,dál o tom nemluv,jako že jsi to jen tak plácnul a není to důležité.Třeba Ti samy kamarádky nějakou schopnou časem dohodí.
To už tu taky bylo že mi kamarádky nějakou dohodí :D bylo to jednou, a dopadlo to fakt zle s tou holkou jsem si vůbec nerozuměl a neměli jsme si o čem povídat :D navíc ani trochu se mi nelíbila a já ji taky ne :D sami jsme si pak řekli že takhle prostě ne :D občas s ní pokecám když ji potkám alespon máme na co vzpomínat xD
Horší bude až ti bude shánět nápadnice máma
Já to zažil když se mámě nezdálo, že nemám v 18 babu. Trapnější situaci jsem nezažil.... Teď nevím, kdo se cítil trapněji, jestli já nebo ta holka. Každopádně já jsem co nejdříve uprchl.
Tak si najdi chlapce.
A asi si nehledám ne -_-
Ahoj, určitě na tom nejsi tak zle jako já kdysi
. Zblblý z knížek jak jsou ženy křehké, nesmí se jim nadávat, ne tak uhodit ani pohledem jsem byl hodně nesmělý. Na diskotéky jsem nechodil, do hospod taky ne. Přes prázdniny jsem měl v jiném prostředí dost příležitostí, ale na nějaké intimnosti jsem byl prostě nesmělý, nevěděl jsem jak přestat být kamarád a být něco víc. Nevěřil jsem že by mne některá mohla chtít, i když se mi některé dost líbily. Pak jsem jednu potkal v půjčovně CD, jiskra přeskočila. Za rok jsme měli svatbu. Bylo mi 27. Teď máme šikovnou 18 letou dceru a 16 letého syna. Myslím že by mi to balení teď šlo líp ale nehledám, jsem spokojený, i když šance by byly. Hlavní co jsem pochopil že si je tak nesmím glorifikovat, že se jedná o člověka podobného mně, i když o dost hezčího 
.
Tvoje situace - dej šanci některé z pracovního prostředí - někam si zajít, pak přespat v hotelu. Zůstat tam o víkendu, jednou práce okolo baráku můžeš vynechat. Uvidíš. Třeba se nějaká najde, přestěhuješ se za ní nebo ona za tebou. Předbíhám, vím, ale pokud s nějakou začneš chodit i to přijde na přetřes. Nebo změň práci, dojíždění je stejně otrava. Budeš mít na hledání víc času, jen těch příležitostí nemusí být tolik, ale může. Držím palce.
Rozhodně bych to na NI nevybalil zezačátku a najednou, to se spíš lekne, řekne si co tím sleduješ. Pomalu, je tvoje heslo. Až se oba poznáte, a ONA nebude mít problém jít někam s tebou opakovaně. Zjistit co ji zajímá a baví a zkusit to ve dvou. Pak to otočit a dělat s ní co baví tebe.