"nic není jisté"

I ty (člověkem formulované) přírodní zákony jsou pouhé zjednodušené modely. A o spoustě věcí toho stále víme velmi málo či dokonce nic.

Ale tak někdo to říká i o všem celkově nejen o fyzice a přírodních zákonech. Jakože si nelze být jist ničím.

Ptal ses, kde jsou ty nejisté věci, když máme přírodní zákony. A na jsem ti odpověděl, že ani ty přírodní zákony nejsou jisté.
Takže když není zcela jisté ani tohle, tak jak může být jisté to ostatní?

Jak třeba jak může být nejisté to že když mám teď tisicikorunu v šuplíku, tak tam bude i zítra, pokud ji někdo neukradne, nebo se s ní něco nestane?

Prostě vše znamená všechno, takže i takový příklad.

Vtip je právě v tom "pokud". Nikdy si nemůžeš být jistý, že k něčemu takovému nedojde.

Ale pokud všechno tohle vyloučím, tak přeci mohu. Ale tohle byl jen příklad s těmi penězi.

Pojď všechno vyloučíš, tak popřeš realitu.

Dám jiný příklad, je právně jasné že je vražda nelegální, je jasné že to tak nemusí být zítra, ale teď to nelegální je a není o tom jakýkoliv pochyb tudíž už toto rozporuje tvrzení že nic není jisté.

Jsou situace, kdy vražda zcela legální je.

To je zase slovíčkaření...

Mám na mysli normální chladnokrevnou vraždu spáchanou běžným obyčejným člověkem.

Tak taky je přeci jisté že teď je nelegální. I když není jisté zda bude nelegální i zítra. Tohle myslím.

Pořád dáváš teoretické příklady, tam když to hodně zjednodušíš, tak to vypadá jasné. A pak přijde praxe a tam už to jasné není. A to je myšleno tím rčením.

A jaký je vůbec rozdíl mezi "žádná informace není jistá" a "nic není jisté"?

"žádná informace není jistá" je podmnožina množiny "nic není jisté"

A co znamená jakože podmnožina toho konkrétně?

Nerozumím otázce.

Říkáš že "žádná informace není jistá" je podmnožina "nic není jisté" což znamená konkrétně co?

Ale no tak, množiny se učí na prvním stupni.

Jakože to patří pod jeden celek?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Podmno%C5%BEina

Tam je něco o matematice. Zajímá mě co to znamená v tomto významu jako že to patří pod stejný celek?

Pokud teda chápeš, co je to je množina a podmnožina, tak to pochopíš i v jiném významu než matematickém.

Koukal jsem na ten odkaz, to jsou celí matematici. Když něco vysvětlují, tak si dají záležet, aby tomu nikdo nerozuměl. Představ si to asi tak:
Maminka ti dá stopade, abys jí koupil do vánočního pečení flašku rumu (tuzemáku). Tak jdeš do hyperqelbu mezi regály (množinami) vyhledáš regál (množinu) "Alkoholické nápoje" a tam podmnožinu "Tuzemáky".

Tuzemáky jsou podmnožina Alkoholických nápojů, Alkoholické nápoje jsou nadmnožina Tuzemáků.
Tuzemák je alkoholický nápoj a alkoholický nápoj nemusí být tuzemák.
Tak běž, ať ti nezavřou a ne abys zase přinesl mléko jako posledně.

Koukám, že jsem to taky zvoral. Tuzemáky jsou samostatná množina a současně podmnožina alkoholických nápojů. Tak můžeš rovnou hledat množinu tuzemáků a jeden prvek (flašku) z té množiny si dát do košíku. A než přijdeš k pokladně, můžeš podumat, že prvek z co máš v košíku má vlastnosti množiny tuzemáků a současně množiny alkoholických nápojů. A taky množiny nápojů v lahvích.
Jestli tomu nerozumíš, asi nejsi sám.

Chlapče. Přečti si knihu "Den Trifidů" (lze ji stáhnout). Možná tam najdeš to co hledáš tady.

...
Chcete-li příklad, vzpomeňte si, jak jsme se dnes po celý den s lehkým svědomím dopouštěli věcí, které byly ještě přede dvěma dny nazývány vloupáním a krádeží.
...
Zákony, které jsme uznávali, byly zrušeny okolnostmi. Nyní je pouze na nás, abychom vytvořili zákony odpovídající novým podmínkám a v případě nezbytí si i vynutili jejich dodržování.
...

Nebo Bídné roky. Nebo Malevil.
I když tam to není řečeno takto explicitně.

Jednim z predpokladu aby vedecka teorie byla vedeckou teorii je jeji falsifikovatelnost. Tedy musi byt mozno ji vyvratit, kdyby nebylo mozno ji vyvratit, nebyla by to vedecka teorie.
Tudiz kazdy fyzikalni zakon lze, alespon v teoreticke rovine, vyvratit. A obcas se to deje, viz prelom 19. a 20. stoleti, stacili dva drobny detaily jako "vysvetlit drahu merkuru" a "vysvetlit zareni cerneho telesa" a co to s celou fyzikou udelalo...
Takze ano, zadny fyzikalni zakon neni jisty, "jenom" nemame pripady, ktery by tomu odporovali, takze v danem okamziku je povazujeme za platny.*

* Obcas jsou i jiz neplatny zakony povazovany za pouzitelny, protoze davaji dostatecne platne vysledky. Relativisticka odchylka tihoveho zrychleni na strese baraku proti podlaze baraku je proste tak zanedbatelna, ze nema nejmensi cenu si tim komplikovat vypocet statiky baraku a vysledek dle Newtona, ackoliv o nem vime ze je spatne, je dost dobry pro praxi. Podobny priklady by se nasli i treba v chemii a jinych vedach.

Vyrazí-li chodec z města A do města B a cyklista obráceně také netřeba počítat relativisticky ... (ale GPS navigace je třeba založená na konečné rychlosti světla ...)
U spalování uhlíku a kyslíku netřeba uvažovat přirozený rozpad částic ...
U odhadu sněhových srážek také netřeba rozlišovat unikátní vločky ...
Atd. atd.

Vlastně skoro cokoliv nějak počítáme, tak zanedbáváme řadu detailů ...