Proč už se nelétá na měsíc?

Protože zájem veřejnosti je vrtkavý:
První přistání na Měsíci brali Američani jako obrovský úspěch a v televizi ho sledoval skoro každý.
U druhého přistání už si lidé začali stěžovat, že kvůli tomu v televizi neviděli svůj oblíbený pořad. A k tomu se začaly ozývat hlasy, že by se ty peníze daly vynaložit jinak.
Třetí let už se v televizi ani neměl vysílat a kdyby neprobíhal, jak probíhal (Apollo 13), tak by o něm pořádně nikdo nevěděl.

Tak o týhle teorii jsem neslyšel a přijde mi nejvíc stupidní ze všech - to už snad i "pakt s mimozemskými civilizacemi" o neprozkoumávání měsíce mi přijde pravděpodobnější

Teorie? Tohle naopak tvrdí většina odborníků.

No američani asi netrpěli nedostatkem kanálů, zvlášť když měli kabelovku. Navíc mi nepřijde, že by americký vesmírný program sloužil k pobavení lidí, k tomu slouží třeba cirkus.

K pobavení lidí samozřejmě nesloužil. Nešlo o samotné televizní přenosy, to byl jenom příměr ke ztrátě zájmu americké veřejnosti. A pokud o něco začne ztrácet zájem a navíc to stojí hodně peněz, tak politici začnou větřit a přestanou to podporovat. Na vrcholu slávy byl rozpočet NASA kolem 5 % z celého státního rozpočtu, na přelomu 60./70. (tedy kolem prvního přistání) se to prudce propadlo na méně než 1 %. Pokud by o tom rozhodovala samotná NASA, tak se v programu samozřejmě pokračovalo dál a dnes už jsme možná měli i základnu na Marsu, ale nakonec vždy rozhodují politici. A těm šlo o navrácení národní hrdosti, která byla silně pošramocena Sputnikem a Gagarinem. Proto Kennedy prohlásil, že do konce desetiletí budou Američané kráčet na Měsíci. Což se povedlo a Sovětský svaz neměl zájem a ani ekonomickou sílu pokračovat dál ve vesmírném závodu. Navíc v té době vrcholila válka ve Vietnamu a opět jsme u veřejnosti, která měla zájem o to, aby se peníze utrácely za něco jim bližšího.

To už je rozumnější odpověď, vesměs to co si myslím i já a to co se píše všude jinde, ale teď je tu druhá část. Po konci studené války, kdy se mocnosti spojují v bádání ve vesmíru (mezinárodní vesmírná stanice, atd.) proč se dál nepokračuje v projektech - např. základny na měsíci. To je tak nějak klíčové pro další vývoj a postup v prozkoumávání vesmíru, zvládnout sestavit obyvatelné zařízení na povrchu cizí planety/tělesa/hvězdy atd. Jediné, co jsme mohli za poslední dobu pozitivního a důležitého byl Marsrover. Nevěřím, že mocnosti jako Rusko, Čína, USA, Indie a další by nebyly schopné dohromady takový projekt financovat a realizovat.

Teď je otázkou, jaký by to mělo ekonomický přínos. Neskutečně drahý provoz, zisk jaký?

Presne tak, okrem nejakeho posunu, ze sme konecne trvalo na mesiaci a ze sa tam mozu robit pokusy, ktore nam (mozno) nieco uzitocne prinesu to nema ziadny iny ekonomicky efekt.
Kazda krajina ma svoje problemy, prestiz dobyvanie kozmu uz nehra davno taku rolu, ani ti Cinania sa uz moc nesnazia sa tam pchat za kazdu cenu a medzinarodna spolupraca je utopia...sa divim, ze ISS este vobec funguje, sak uz vsetci na to zvysoka seru.
Inak je to skoda, pretoze ludstvo technologicky vyrazne okrem vojen posuval prave vyzkum vesmiru.

Tak i při tom výzkumu vesmíru šlo z velké části o vojenský přínos.

Něčeho se lekli. Nechci rozvíjet konspirační teorie, ale měsíc už je obsazen někým jiným a ten někdo jiný nechce, abychom mu lezli do zelí.

Ano,je obsazen. Alza už své zelené bytosti nasazuje i mezi nás. Nyní se nepohodli na rozdělení teritoria s konkurentem Heureka a čeká nás krutá hvězdná válka (cen).

Z posledních výsledků výzkumu vesmíru namátkou jmenuji neustálé obohacování seznamu exoplanet nebo podivuhodné přistání modulu Philae na kometě.
Což není odpověď na Tvou otázku.
Chci jen ilustrovat, že řadu poznatků můžeme levněji získat vysláním sondy nebo kvalitními pozorovacími zařízeními.
Slovo levněji je samozřejmě důležité.
Pilotované lety jsou nepoměrně komplikovanější a dražší, protože mj. (jak řekl jeden astronom) je tam ta pitomá podmínka, že posádka by se měla živá a zdravá vrátit.

Přistání Apolla na Měsíci bylo mj. výsledkem soupeření USA a SSSR: SSSR do té doby hrál prim a Američané prostě museli - viz slavný Kennedyho projev "We choose to go to the Moon" .

Dnes by ani let na Mars už nikoho tak neoslnil, jako tenkrát Gagarin v kosmu nebo Američané na Měsíci.

Tak tady mírný nesouhlas. Rusové si hráli na to,že byli jednička. Nebyli. Jen jim to velmi pomohlo k ekonomickému pádu a známým událostem na konci osmdesátých let minulého století.

Kdo byl jednička, mi připadá nedůležité a těžko rozhodnutelné.
Chtěl jsem jen říci, že v šedesátých letech měli Rusové Gagarina a Kennedy vyhlásil cestu na Měsíc.

Jestli si na to hráli nebo ne, bylo v očích veřejnosti nepodstatné. Veřejnost viděla jenom to, že Sověti už měli člověka na oběžné dráze a Američané ještě ani neměli použitelné rakety.

... Veřejnost viděla jenom to, že Sověti už měli .. nene,veřejnost viděla jak je západ na míle technicky daleko od nás a my tady slintali okolo Tuzexů. Už tehdy se rusové nechali slyšet,že výzkum měsíce není jejich priorita.

Psal jsem samozřejmě o americké veřejnosti.

Samozrejme, ze boli. Zacali stracat az na tom mesiaci a ako zvycajne bolo to ich vlastnou vinou, pretoze si zavreli a odstavili najlepsich vedcov.

Shodli jsme se, že létání je drahé a už je nikdo nechce platit.
Vzpomínám, že v euforii nad nespornými úspěchy (Sputnik, Gagarin, Američané na Měsíci) v optimistických osmdesátých letech kdejaký jouda milionář už už čekal, kdy si bude moci koupit letenku na dovolenou v kosmu.
Prognózy přistání na Marsu byly tuším nějak kolem 2000 (?).
Od té doby se nepodařilo lety zlevnit na přijatelnou úroveň.
Pobyt v raketě se podstatným způsobem nezjednodušil (od jídla až po záchod) a nemůže se tam posadit kdekdo bez výcviku.

Úvahy o kolonizaci planet nebo dokonce okolních hvězdných soustav jsou sice zajímavé, ale zatím ani nevíme, jak tam dopravit byť jediného jednotlivce.

Ukazuje se, že jsme svázaní s matičkou Zemí více, než jsme si byli ochotni připustit. Jít s dívkou po ulici a moci jí koupit zmrzlinu je ve vesmírném prostoru nedostupný luxus.

A co tam chces este skumat?