Komunikace a mezilidské vztahy
Zdarec. Mám takovou otázku.
Jakou byste mi doporučili literaturu k nastudování argumentaci, schopnosti se přesnějšího vyjadřování, lepšího popisu, jak se "správně" hádat apod.? Myslím něco ve stylu, jako jsou třeba argumentativní fauly nebo knížka Pomalé a rychlé myšlení (kde je to prý dobře všechno vysvětlené, tu jsem zatím nečetl).
Prostě chci doporučit nějaké články, kde bych se dozvěděl věci, jako jsou třeba "argumentativní klamy", jenže nevím, jak se takové věci nazývají. Poradíte? :)
Předem děkuji za odpověď.
Knížku neznám ale myslím že na to je hlavně potřeba praxe, čím většíma sra*kama člověk projde, tím lépe umí blbovi odpovědět a argumentovat. A taky pořádná slovní zásoba není na škodu. Začal bych tedy slovníkem a hledal takové komplikované slova. Oni totiž hloupí lidé ty slova nebudou znát a poté znejistí. Taky mám doma knížku (nevzpomínám si jak se jmenuje) a v ní jsou popsané odborné názvy různých nemocí a podobných diagnóz. Ono není na škodu pak nějakému blbovi říct jeho diagnózu slovem jako z jiného světa a přitom odborným. :D
Namátkou:
http://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/jak-ziskav at-pratele-a-pusobit-na-lidi-29416
http://www.databazeknih.cz/knihy/zakony-profesora- parkinsona-60197
naha-opice-41911
Možná tě zklamu, ale argumentace se dá naučit pouze do určité míry.
Čím více o problému víš, tím lépe jsi schopen argumentovat - ani tisíc knih o argumentaci tě nezachrání od totálního fiaska při diskutování něčeho o čem ty nevíš nic a "soupeř" naopak hodně. Blba můžeš opít rohlíkem v podobě vznosných termínů, ale inteligent se nedá opít rohlíkem. Dobrá rada je tedy hodně číst, aby sis rozšířil slovní zásobu a vědomosti. Rychle myslet tě kniha nenaučí! Jak se říká, pohotová a ještě vtipná reakce je taková, která tě napadne zítra. Naučit se lépe vyjadřovat můžeš např. hraním hry, kdy se snažíš popsat nějaký vymyšlený předmět a protistrana jej má nakreslit, nebo vybrat z většího množství podobných obrázků. Hlavně se neuč argumentovat při při s demagogem - to tě spolehlivě duševně odrovná.
IMHO pokud se někdo pustí do diskuse o něčem, o čem nic neví a partner je naopak v obraze, tak z knih se může poučit, že by měl držet hubu a hlavně naslouchat. A pokud je to nutné, zahrát diskusi do autu, třeba: "To co jste mi teď řekl, vrhá poněkud jiné světlo na ten problém, musím to ještě uvážit...".
V knize z prvního odkazu v mé předchozí odpovědi je (pokud si pamatuji, už je to dlouho co jsem ji měl v ruce), že obchodník by se neměl snažit přesvědčit zákazníka o své pravdě, ale prodat mu své zboží. A proto by měl zákazníkovi dát za pravdu, aspoň v záležitosti co neohrozí zamýšlený kšeft.
Četl jsem o někom, kdo měl pověst až příliš skromného učence. Přišlo se na to, že si nastudoval Britskou encyklopedii, písmeno A. Pokud se ve společnosti diskutovalo o něčem co začínalo písmenem A, ohromil přítomné brilantními vědomostmi. Ale pokud se diskutovalo o něčem, co nezačínalo písmenem A, tak držel hubu.
Někdy stačí prostě číst knížky, nejen na téma komunikace, ale obecně knížky. Ale nestačí jich přečíst deset, ale desítky.
Tak ona ta kravina opravdu je a dokonce to mají i v knihovně, kterou občas navštěvuji. Mimochodem o knihovnách jste již slyšel? A s kýmpak se to chcete "hádat"?
Nejde mi o konkrétní hádku a je mi jasné, že je potřeba spíše více praxe. A ani mi nejde o argumentování něčeho, o čem nemám páru. Já mám prostě nějaký názor a někdo jiný má jiný názor. Jde mi o to, jak nejlépe postupovat, jak to nevyhrotit, nepohádat se, spíše jak polemizovat o tom, jak uvádět argumenty, jak co nejlépe popsat věci apod.
Chcu, aby ta "hádka", spíše polemizace, byla spíše vedená, aby měla nějaký směr a neskončilo to tak, že se hádáme třeba o tom, jaké je dobré si koupit auto a ukončili bychom to tím, že den druhý vypadá jako bezďák a tím pádem nemá právo ten názor říkat.
Jde mi o to, aby se člověk trochu naučil hádat, lépe reagovat, lépe vyjadřovat své myšlenky, přemýšlet, které argumenty je dobré říkat apod. Kdy se má cenu hádat, kdy ne...
Jde mi prostě o to umění člověka přesvědčit, zkusit mu změnit názor bez toho, aniž by člověk musel použít sílu. Prostě to udělat slovy. Když to řeknu blbě, tak ho přesvědčit i o názoru, který je třeba špatný.
Chci, abych nedělal sám takové chyby, jako je třeba používání právě těch argumentativních klamů. Jde mi o to, abych si uvědomoval, co říkám a hlavně - proč. Což toto lidi moc často při hádce neví.
Takže jde o hádku? Slova "diskuze" a "hádka" mají zcela jiný význam a také jde o to, co je tématem. Ovšem pamatujte, člověk se "slepicí" má vždy pravdu!
podívej, v práci máme přísně zakázáno mluvit sprostě na ty idioty. takže jsem svýho lenochoda (šéfa) vyřídil větou na jinou osobu, že TEN PÁN... velmi správně to pochopil, že myslím pánské přirození a nemohl nic. intonace. ta bezmoc byla k nezaplacení.
jinak platí poučka- hádej se minutu s blbcem a budeš blbec taky. to ti za to nestojí.
No prosím, tí Češi večne len kecajú. Namiesto obkecávania to treba riešiť stručne a jasne.
Myslíš fackou?
Zrovna o tomhle bych se nehádal ani nepolemizoval. Pokud kouknu na nějakou diskusi na internetu, tak to většinou dopadne tak, že "každý lišák chválí svůj ocas".
Oddělení managemant a marketing. Knihovna. Pár knih tam je o tomto tématu.
Tebe by sa zrejme zišlo absolvovať odborný kurz asertivity,tam sa "naučíš" priamo reagovať v spolupráci so živými luďmi,to je takisto dôležité,nielen čistokrvné čítanie,tam si pod odborným dohladom "live" vyskúšaš priamo reagovať na to,čo spraví Tvoj "protivník",to s čítaným textom nezažiješ a na druhej strane často takýto kurz naučí viac než niekolko prečítaných príručiek/kníh/návodov...
Jeden můj zaměstnanec se v životopise chlubil absolvovaným kurzem asertivity. Můžu říci, že mě v životě snad nikdo víc nes..l. Po týdnu jsem jej propustil, ale noční můry mám dodnes:)
Nejhorší na tom je, že tímhle se živí spousta darmožráčů a ještě ke všemu zcela mimo reality až moc dobře.
Otázka je jestli ti dva potom opravdu řeší nějaký problém nebo se jen hádají jak blbci.
Kolikrát lidi řeší největší blbosti jen protože ..... .vlastně ani neví proč.
Třeba náš šéf automaticky na názory říká "NE" . Možná si to sám neuvědomuje, ale říká to opravdu pořád. I když máme pravdu i když se nebavíme o něčem o čem je třeba vůbec diskutovat. Vždycky reaguje něčím na naše názory, ale před tu větu dá nějaké slovo/slova jakože nemáme pravdu. I když něco konstatuji tak odpovídá tím stylem že nemám pravdu.
Lidi opravdu si neuvědomují potom co je vlastně problém který se má řešít a co je vlastně důležité. Potom už se jen opravdu hádají jak pitomci a prosazují něco co vlastně není třeba ani prosadit.
Ale pokud váš šéf automaticky nesouhlasí s tím co mu říkáte, tak se toho dá využít. Napadlo mne, jak jsme měli dávat návrhy co by měla umět nová tiskárna, kterou nám chtějí šéfové koupit, tak jsem prohodil, že v minulém zaměstnání jsme měli tiskárnu co sama obracela listy, když měla tisknout oboustranně a že to bylo šikovné, ale teď je to zbytečné protože to nevyužijeme a šéf se toho chopil a prosadil to
To by ale nesměl být strejda skrblík. Všechny náklady navíc jsou nepřijatelné. Vždycky je všechno pozdě. A nikdo na sebe nevydělá.
Člověk do takové firmy ještě nenastoupí a už nestíhá a nevydělává dost na to aby byl šéf spokojen