Přidat článek mezi oblíbenéZasílat nové komentáře e-mailem Postižení není vlastnost

Veselý, přístupný, odpovědný, poctivý, vstřícný, upřímný, seriózní, ústupný, smířlivý, pokorný, ostýchavý, přímý, šikovný, klidný, spolehlivý… To jsou lidské vlastnosti. Avšak „postižený“ (či handicapovaný) vlastnost není, je to stav.

Protože jde v první řadě o člověka, není dobré používat „postižený“, ale „ten někdo s postižením“, případně i uvést s jakým. Postihnout nás totiž může třeba požár nebo povodeň. Čili místo „sluchově postižený Kráťa“ je lepší „Kráťa s postižením sluchu“. Když se totiž použije „postižený“, tak to jaksi ubírá z člověka ale „člověk s postižením“ má ono postižení jakoby vedle sebe.

[http://zivot.poradna.net/file/view/75-postizeny-ob   a-550-png]

„Postižený“ je rovněž přídavné jméno a působí to právě, jakoby měl člověk nějakou vlastnost. Když se místo „postižení“ dosadí třeba „osel“, působí to jako „oslí člověk“.

[http://zivot.poradna.net/file/view/76-osli-oba-650   -png]

Už jsem se setkal i s názorem, že je to zbytečné slovíčkaření, ale já to za slovíčkaření nepovažuji. Když se mnou někdo jedná jako „s postiženým“, jedná se mnou často jako s nějakým nechápavým. A když se mnou jedná jako rovný s rovným, ale s postižením sluchu (že neslyším, co říká), je taková komunikace úplně o něčem jiném.
Setkal jsem se i s tím, že by se mělo uvádět „člověk se znevýhodněním“, například „Jirka s pohybovým znevýhodněním“. To mi však přijde jako přehnané a hlavně zmatečné. Člověk s pohybovým znevýhodněním může přeci být i ten, kdo si zlomil nohu, a to už by nebylo poznat, jestli jde o dočasné, či stálé znevýhodnění.
A nedá mi to, musím zmínit i často používané slovo „vozíčkář“. Vozík je kompenzační pomůcka a také přeci neříkáme „bělohůlkař“ nebo „sluchadlář“. Všechno jsou to lidé s postižením, používající různé pomůcky. Nemělo by se tedy říkat/psát:
* vozíčkář Jarda
* zrakově postižený Jarda
* sluchově postižený Jarda
ale:
* Jarda s postižením, na vozíku
* Jarda s postižením zraku, s bílou holí
* Jarda s postižením sluchu, se sluchadlem
Jasně, je to delší, ale lidské.

-----------------------
Kráťa ohluchl ve svých 40 letech v roce 2003. Kromě psaní se věnuje vlastnímu webu, počítačovému poradenství a problematice ztráty sluchu ve středním věku a později. Zabývá se nejen touto tematikou a souvisejícími přednáškami, ale také možnostmi přepisu mluveného slova do textu v reálném čase.
Tento článek byl zveřejněn rovněž na webu chodicilide.cz

Jsou zobrazeny jen nové komentáře. Zobrazit všechny
Předmět Autor Datum
On jistě nikdo nezpochybňuje to, že nemáte lehký život, notabene, když někdo ztratí sluch až po osvo…
Roker jinde 12.04.2016 13:57
Roker jinde
Začnu tím, že záleží na tom, co si představuješ pod slovem "kompenzace". V případě lidí se zdravotní…
Kráťa 12.04.2016 16:30
Kráťa
Ja si dovolim taky zaslovickarit. Pouzil to uz Roker, ted i Krata. Jde o "verbalni komunikaci". Verb…
merlouska 13.04.2016 14:57
merlouska
Tak mi to nedalo a na Wiki mj. píší: Verbální a neverbální komunikace Na rozdíl od neverbální komu… nový
Kráťa 14.04.2016 09:38
Kráťa
No, tak se jeste podivej, co pisou u neverbalni komunikace a je ti jasne, ze to nesedi uz vubec. To… nový
merlouska 14.04.2016 10:17
merlouska
Pěkné. A zase jsem v rozpacích. :-) Nicméně ten tvůj odkaz je myslím mnohem lepší, než to na Wiki. nový
Kráťa 14.04.2016 10:45
Kráťa
Čeština je velmi bohatý jazyk. Umožňuje velmi mnoha způsoby vyjádřit stejnou věc. Člověk se zdravotn… poslední
Zerozero 17.04.2016 03:26
Zerozero

On jistě nikdo nezpochybňuje to, že nemáte lehký život, notabene, když někdo ztratí sluch až po osvojení si verbální komunikace. Mně přišlo divné to, co tady, vlastně i nadále a přes své popírání, neustále řešíš. Pro mě je to slovíčkaření a myslím si, že je to tak marginální věc, že pokud tě toto trápí natolik, aby jsi o tom psal články, bude to se sociální podporou jakkoli hendikepovaných lidí u nás víc než výborné...
A proč jde o slovíčkaření a v podstatě tvůj subjektivní pohled? Dovolím si, místy až silně nekorektně, zamíchat s výkladem pojmů...

Ty tvrdíš, že se jedná o člověka s postižením, kdežto já říkám, že se klidně může jednat o člověka postiženého. A to sice postiženého hendikepem různého charakteru... Jaký je v tom objektivně rozdíl? :-)

Stejně tak s panem krásou, ten pomyslně vyskočil tak vysoko, že je těžko říct, jak to doopravdy myslel. Jelikož jsem ho ale viděl vystupovat nejednou, tak vzhledem k jeho místy až marxistickému myšlení, v mých očích, si dovolím být přesvědčen o tom, že v jeho očích jsou to kompenzace zdravé společnosti za to, že on se narodil tak, jak se narodil. Koneckonců ten princip by byl "marxistický" dostatečně...
No a nyní ta silná nekorektnost a z dnešního hlediska až sociopatie :-)
Představ si, že pan Krása má vlastně docela pravdu... Z hlediska evoluce ještě poměrně nedávno, bratru nějakých 200 let zpět, byli postižení lidé (samozřejmě postiženi určitým druhem hendikepu, jakým trpí například sám krása) na okraji společnosti a zpravidla se nedožili reprodukčního věku. Pokud bychom šli ještě o nějakou dobu zpět, tak byli dokonce, jako slabé kusy, přesně jako v přírodě, řekněme utraceny. Postupem času a humanity (POZOR! Nikde se proti tomu nevymezuju) začali žít nejprve na okraji společnosti, pak se stali její součástí, načež se začali podporovat a i rozmnožovat. Dnes, když se podívám na některé krásovi projevy, tak nabývám dojmu, že bych chtěli i udávat směr celé společnosti... Takže v podstatě ano, tím, že se společnost natolik humanizovala, že se naprosto odklonila od základních přírodních zákonů, přirozeného výběru a darwinismu (jsem dalek to hodnotit, jen říkám holá fakta) zapříčinila defakto degenraci svého vlastního živočišného druhu...
Taky zajímavá skutečnost.
Jak ty se třeba díváš na to, že člověk jako krása má dvě děti, které, ač naprosto bez viditelné známky postižení nesou dál degenerativní geny svého otce? Než budu onálepkován z nacismu a podobných věcí, zkus se nad tím zamyslet čistě technicky, pokud si tě nepletu, tak myslím, že nějaké povědomí o genetice jistě máš...

Závěrem snad jen, že tady vidíš, že vše je relativní a tvá "osvěta v názvosloví" je důležitá asi tolik, jako zamést verandu po výbuchu atomové bomby ;-)

Začnu tím, že záleží na tom, co si představuješ pod slovem "kompenzace". V případě lidí se zdravotním postižením jde o "vyrovnání", což ber tak, že aby se dala dělat spousta věcí (mám na mysli třeba práci), potřebuje ten člověk asistenci. Například Stephen Hawking, který je myslím na voziku od 1968 (to mu bylo snad 26 let) by bez asistenta/ky nenapsal to, co napsal. Ne tedy, že za zdravotní stav může společnost.
No a třeba já zase nemohu verbálně komunikovat, protože nevím, co říká druhá strana. Aby se to vyrovnalo (kompenzovalo), potřebuji sdělení zprostředkovat v písemné podobě.
Jasně, někde "na pivu" úplně stačí, když píše druhá strana. Ale na konferenci apod. už je potřeba profesionální přepisovatel/ka (který/á udělá tu kompenzaci a budu na tom stejně, jako slyšící účastníci konference - budu vedět, co se říká) a to už není zadarmiko.
Čili kompenzace není nějaké přilepšení od společnosti k zdravotnímu (a jakémukoli) stavu, ale k jakémusi "umožnění" nečeho.
Já například nebudu vědět, o čem se jedná na valné hromadě společnosti, které jsem členem, protože mi to nikdo nenapíše a tim pádem se nemohu k projednávaným věcem na valné hromadě ani vyjádřit, natož případně o něčem hlasovat. Kdyby mi to někdo napsal, je to ta kompenzace (to byl příklad - nerozebíral bych to tady).

Co se týče handicapu, tak ono je docela nešťastné, když se používá slovo "handicap" jako synonymum k zdravotnímu postižení.
Když běží koně na dostizích s handicapem (chceš- li počeštěně "s hendikepem") - se závažím, také rikáš, že jsou koně postiženi závažím?

No a asi sis mě s někým spletl, jelikož o genetice toho moc nevim. Pouze to, že některé věci se projeví až po několika generacích a sám ani nevím, jestli nějakého mého předka nepotkalo to, co mě (nemám na mysli neslyšení - to je až důsledek, jelikož záchranné, či léčebné procesy jako dnes neexistovaly).

Všechno to však je o tom, že někdo chce pochopit a pochopí, druhý nechce pochopit a tím pádem nepochopí ani po jakémkoli vysvětlování.

Ja si dovolim taky zaslovickarit. Pouzil to uz Roker, ted i Krata. Jde o "verbalni komunikaci".
Verbalne komunikuji prakticky vsichni lide, at uz slysici ci neslysici, protoze verbalni komunikace je komunikace prostrednictvim jazyka (at uz mluveneho, psaneho nebo znakoveho). Neverbalni komunikace jsou gesta, mimika atd.

Tak mi to nedalo a na Wiki mj. píší:

Verbální a neverbální komunikace

Na rozdíl od neverbální komunikace, která je bezprostředně vázána na situaci a může být široce srozumitelná, vyznačuje se verbální komunikace hlavně těmito rysy:

užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a větami
je vázána na určitý jazyk
jeho slova jsou symboly s více méně stálým a určitým významem, který není zcela závislý na souvislosti a situaci
proto může vyjadřovat i témata a obsahy nepřítomné, například minulé, vzdálené nebo budoucí
případně i neskutečné a fantazijní, například v literatuře nebo mýtu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Verb%C3%A1ln%C3%AD_k omunikace

No, tak se jeste podivej, co pisou u neverbalni komunikace a je ti jasne, ze to nesedi uz vubec.

Tohle mi prijde vystiznejsi:

Verbální komunikací se rozumí vyjadřování pomocí slov prostřednictvím příslušného jazyka. V širším pojetí se do verbální komunikace zařazuje komunikace ústní i písemná, přímá nebo zprostředkovaná či živá nebo reprodukovaná.“(5)

komunikacni.html

Čeština je velmi bohatý jazyk. Umožňuje velmi mnoha způsoby vyjádřit
stejnou věc. Člověk se zdravotním postižením, nebo zdravotně postižený člověk? Člověk neslyšící, hluchý, se ztrátou sluchu, nebo sluchově
postižený? Slepý, nebo nevidomý (divné slovo)?
Ačkoliv nejsem znalý cizích jazyků, věřím tomu, že v mnoha jazycích
to tolika způsoby ani vyjádřit nejde. Tak proč to řešit, když při různých vyjádřeních se jedná o stejnou věc?
Myslím si, že mnohem důležitější je, jak se my "normální" lidé, k lidem
s nějakým postižením chováme. Jako myslící živočišný druh, jsme potlačili evoluční vývoj, tedy již neodsouváme "nedokonalé" jedince mimo existenci. A snad je to dobře. Je mnohem důležitější, když lidé bez nějakého postižení se k lidem kteří postižení mají chovají vstřícně, než jaký výraz k postižení použijí. Je snad zcela samozřejmé, že když budu komunikovat s člověkem, který ohluchl, ale dokáže číst, že mu to napíšu. Slepému člověku nebudu vysvětlovat cestu způsobem "u žlutého domu doprava" K tomu snad stačí i prostý rozum.
Nemyslím si, že by se pro postižené lidi dělalo příliš málo. Je fakt, že to vždy nestačí. Ale téměř všude se dělají bezbariérové přístupy, dělají se různé i inteligentní protézy, na přechodech zvuková návěští, pro neslyšící se vyvíjí kochleární implantáty a podobně. Technika přináší i dříve netušené možnosti, jako třeba přepis mluvené řeči, nebo software pro GPS navigaci pro nevidící a další věci. A dál se vše vyvíjí a je to tak dobře. Proti tomu, jestli řeknu neslyšící, nebo hluchý, je naprosto bezpředmětné. Význam je stejný. Mnohem důležitější je, nechovat se například k postiženým lidem posměšně, nebo jako k méněcenným. I ohluchlý člověk třeba dokáže komponovat hudbu. Chromý člověk může být počítačovým expertem, slepý může dokonale hrát na hudební nástroj. Já zatím se všemi smysly, nic takového nedokážu.
A tak to vidím já. Takzvané slovíčkaření, které se často uplatňuje, není o ničem. Například když napíšu, že jdu na záchod (expresívně na hajzl), je snad správnější napsat že jdu na toaletu? Nebo například že jdu čůrat, je daleko výstižnější, než korektní "močit". Budu li močit,
můžu močit cokoliv a s čuráním to nemusí mít nic společného. Čeština má mnoho možností, tak proč ji kazit "korektními" nebo nějak doporučenými výrazy. Já a myslím že i většina lidí rozumí stejně výrazu zdravotně postižený, jako se zdravotním postižením.
Není důležité, jak takového člověka pojmenuji, ale jak ho vnímám.
A o tom to je.. 8-):puff:

Zpět na články Přidat komentář k článku Nahoru